„Asi se o mém případném angažování ještě rozhoduje," krčí rameny.

Jak to s vámi momentálně vypadá?

Úplně nevím. Původně se mělo rozhodnout do konce prosince. Poslední zprávu mám takovou, že probíhají jednání a jasno bude do konce tohoto týdne.

To znamená, že budete mít oproti zbytku týmu týdenní tréninkové manko…

No právě. Zatím se alespoň připravuji individuálně, chodím běhat a do posilovny. S manažerem jsme dohodnutí, že počkáme do začátku příštího týdne, pak bych to už chtěl začít řešit.

Prý o vás stojí některé druholigové kluby, je tedy jisté, že z Velkého Meziříčí odejdete?

Jisté to určitě není. Nezastírám ale, že bych se chtěl v kariéře posunout ještě výš. Nějaké nabídky mám, ale neřeším je, protože prioritou je pro mě stále Jihlava.

…kde byste se potkal se svým mladším bratrem Patrikem…

Já už ani nečekal, že bych takovou možnost někdy ještě dostal. Asi mi pomohly přípravné zápasy právě proti Jihlavě. Nejprve s její juniorkou a pak i s A-týmem se mi dařilo. Podle mého názoru to byl hlavní důvod, proč mě už během září z klubu kontaktovali, jestli bych neměl zájem to zkusit.

Ve Velkém Meziříčí jste rok a půl, vyhrál jste s ním divizi a po podzimu jste v MSFL na šestém místě, panuje spokojenost?

Nikdo z nás nečekal, že budeme mít do nové soutěže takový vstup. Většina hráčů třetí ligu ještě předtím nehrála, ale i tak se nám to povedlo, i mě se hrálo dobře.

Oproti předchozí mistrovské sezoně však tým posílil na pravé straně záložní řady o Petra Dolejše, vlevo jste tak byl méně u míče, nevadilo vám to?

Trošku ano. V divizi šlo všechno přes mou levou stranu. Byl jsem zvyklý být pořád na míči a najednou už jsem tolik ve hře nebyl. S odstupem času ale musím říct, že to rovnoměrné rozložení na obou stranách hřiště nám prospělo, což je nejdůležitější.