Chybělo větší odhodlání. Bez bodů se loudali po utkání s Plzní z hrací plochy domácí fotbalisté. A přestože v závěrečné čtvrthodině zdánlivě dávno ztracené utkání ještě dvakrát zdramatizovali, jejich porážka byla zcela zasloužená. Proti kvalitnějšímu soupeři totiž tentokrát, na rozdíl od předchozích duelů se Spartou a Jabloncem, nenabídli očekávanou dávku bojovnosti a agresivity.

Jihlavští přitom mohli jít do utkání s otevřeným hledím i malou psychickou výhodou. Proti Plzni se jim obvykle daří, soupeř navíc přijel po čtvrtečním náročném pohárovém utkání a dlouhém cestování ze Španělska ne ve zcela optimální pohodě. „Měli jsme z toho utkání obavy," netajil po utkání trenér Viktorie Karel Krejčí. „Přepnout po pohárech na ligu nebývá nic jednoduchého. Navíc Jihlava disponuje dobrým týmem, který má na lepší místa, než na kterých se momentálně pohybuje."

Domácí ale vstoupili do utkání pasivně. Znatelná byla snaha především neinkasovat, směrem dopředu se ale prakticky vůbec neodvažovali. „Prvních patnáct minut bylo z naší strany bojácných," uznal lodivod Vysočiny Milan Bokša.

Plzeň sice držela míč, ale vzruchu první půle moc nenabídla. Jihlava netrefila ani jednou pořádně soupeřovu branku, jedinou šanci hostů skvěle lapil Jan Hanuš. „Byli jsme si vědomi toho, že čím déle budeme držet nerozhodný výsledek, může být soupeř nervóznější," vysvětloval opatrnou hru Bokša.

Jenže vše zhatila chyba v úvodu druhého poločasu. Domácí se snažili držet míč ve středu hřiště, ale presující viktoriáni jim ho sebrali a po rychlém výpadu otevřeli skóre. A vzápětí Ďuriš dostal Plzeň do pohody. „První obdržený gól byl klíčový," shodli se oba trenéři.

Hosté se nemuseli nikam hnát, domácí byli jako opaření. Tento stav vydržel zhruba čtvrt hodiny. Pak ale po chybě, tentokráte hostí, sebral míč Mešanovič a vstřelil svůj pátý gól v posledních čtyřech zápasech.

Čtvrt hodiny před koncem zápasu tak vykřesal naději na bodový zisk. Ta však hned po půl minutě zhasla, když po rozehrávaném výkopu proletěli Plzeňané ještě oslavující obranou jako nůž máslem a bylo to 1:3. Totéž se opakovalo i v samém závěru duelu. Mišůn snížil, ale v nastaveném čase utnul nadšení domácích Mahmutovič dalším výpadem do rozhozené obrany Jihlavy. „První branka padla po naší hrubé chybě. Ty další už šly na vrub tomu, že jsme se snažili s výsledkem něco udělat," omlouval další chyby svých hráčů Bokša, který viděl u svého týmu i příkladnou bojovnost. „Na našich hráčích bylo vidět, že se s výsledkem nechtěli smířit, což před týdnem v Příbrami vidět nebylo."

Na chyby Jihlavanů, které umožnily hostům dát lehce čtyři branky, byl dotazován i trenér Krejčí. Ten na chvilku odhodil i obvyklý diplomatický tón a připustil: „Fotbal je vždycky o chybách. A my jsme na ty soupeřovy trpělivě čekali. Dá se říci, že jsme si Jihlavu v prvním poločase trošku unavili, a z toho asi přišly i jejich chyby. Po našem prvním gólu museli riskovat, víc to vzadu otvírat. Je ale pravdou, že jsem od domácích čekal odvážnější výkon. Že po nás víc půjdou, dneska byli takoví zatažení."