První ligový gól. Okamžik, na který se nezapomíná. V neděli jej krátce po patnácté hodině vstřelil záložník Vysočiny Marek Jungr. Přestože jej osobní úspěch těšil, po utkání se poněkud kabonil. Jihlava v Liberci vedení neudržela a remizovala 1:1.

Jihlavského středopolaře po utkání konečný výsledek hodně mrzel: „Před zápasem bychom asi bod brali, ale když jsme skoro celou dobu vedli a takhle to dopadlo, tak jsme naštvaní. Oni měli dost šancí, ale my jsme si také nějaké vypracovali. Myslím, že ke konci jsme tam v jednom momentě měli kopat penaltu. A pak těsně před vyrovnávacím gólem jsme měli lépe vyřešit situaci, kdy jsme šli čtyři na tři. Dát druhý gól, to už by Liberec nezvrátil."

Marku, vy jste vstřelil svoji první ligovou branku. Oslavil jste jí, nebo jste truchlil po další bodové ztrátě?
Neslavil jsem to vůbec. Za vstřelený gól jsem pochopitelně rád, ale bylo to dílo i mých spoluhráčů. Takže za něj určitě dám něco do kabiny.

Kromě vstřeleného gólu, co si z utkání v Liberci ještě zapamatujete? Další ztracené vedení po již tradičně dobrém začátku?
Opět jsme začali dobře a dali jsme brzy branku. To bylo to, čeho jsme chtěli dosáhnout. Ke konci poločasu nás ale Liberec hodně zmáčknul a měl hodně šancí. Do druhého poločasu jsme udělali nějaké změny a hráli jsme lépe. Domácí tam sice opět měli nějaké šance, ale my jsme chodili do brejků a hrozili jsme z nich. Bohužel nám to zase nevyšlo. Dostat gól v devadesáté čtvrté minutě, to už je docela smůla.

Přičítáte další ztrátu „jenom" smůle, nebo platíte pověstnou nováčkovskou daň?
Já bych nemluvil o nováčkovské dani. Myslím si, že jsme byli dostatečně poučení ze Slavie, a přesto to opět nevyšlo. Asi je to opravdu smůla.
Jaká je nálada v kabině? Čtyřikrát jste báječně rozehráli utkání, ale ani jednou nevyhráli, nesráží vás to? Nebo naopak vládne spokojenost se čtyřmi vybojovanými body?
Myslím si, že nálada je taková stabilní. My to mezi sebou pochopitelně rozebíráme, ale hlavy si z toho neděláme. Ve čtyřech zápasech jsme hráli třikrát venku, navíc jsme měli hodně silné protivníky. Máme čtyři body, hráli jsme s Plzní, Libercem, takže z tohoto pohledu na tom tak špatně nejsme.

V pátek se střetnete s Olomoucí, tedy týmem trenéra Romana Pivarníka. Jak vzpomínáte na loňskou společnou sezonu?
Postoupili jsme, takže na to se vzpomíná vždycky dobře. Trenér Pivarník byl dobrý trenér a určitě před zápasem proběhne i nějaké hecování. Rozhodně ho budeme chtít porazit.

Během roku jste tak nastoupil v obou nejvyšších soutěžích. Jak velký je mezi nimi rozdíl?
Rozdíl je tam určitě patrný. Nejvyšší soutěž je daleko fotbalovější, ve druhé lize se to více nakopává. Myslím, že nám fotbalovost první ligy vyhovuje a proti těžším soupeřům se nám i lépe hraje.

Na druhou stranu, ve druhé lize jste podobné kolapsy ze závěrů zápasů, jako na Slavii a v Liberci, prakticky nezažívali. Nemůže v nich mít prsty třeba i vyšší fyzická náročnost soutěže?
Ne ne, to si nemyslím.

První ligu znáte důvěrně z působení ve Spartě, Příbrami, Budějovicích a Teplicích, její aktuální sílu poznáváte v Jihlavě. Je současné postavení Vysočiny, desáté místo, odpovídající síle kádru?
Hrát na podobných příčkách je v našich možnostech. Když budeme hrát to, co nám ordinuje trenér Komňacký, určitě se budeme pohybovat ve středu tabulky.

Už jste naznačil, že máte na páteční další ligové utkání zvýšenou motivaci. Jakou sílu má podle vás Olomouc? Stejně jako Vysočina i Hanáci remizovali na Slavii, jste skoro sousedi v tabulce. Dá se tedy očekávat vyrovnaný souboj?
Olomouc je bod před námi, takže my se budeme snažit se před ně dostat. Chceme totiž konečně vyhrát a oslavit to první vítězství v lize.