Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ten dostal od vedení Vysočiny souhlas k hledání si klubu, ve kterém by mohl na podzim hostovat.

Petře, zpráva o vašem odchodu byla poměrně nečekaná. Jaká je vaše aktuální situace?
Vedení klubu mi oznámilo, že bych měl odejít na hostování. Že se momentálně nevejdu do kádru pro mistrovská utkání, takže si mohu najít tým, kde bych mohl hrát.

Ta zpráva je poměrně čerstvá, přesto se zeptám, zda již máte něco domluveného?
Všechno je zatím v jednání, nic dohodnutého nebo dokonce před podpisem nemám. Už jsem měl sice nějaké konkrétní nabídky z druhé ligy, ale já určitě preferuji nejvyšší soutěž. Rád si na nějakou případnou nabídku z první ligy počkám.

Vy jste hned od příchodu do Jihlavy dostával příležitost tak nějak nepravidelně. Chvilku jste hrál, pak zase ne. Máte pro to nějaké vysvětlení? Za rok a půl jste zažil ve Vysočině tři trenéry…
Do Jihlavy jsem přišel za trenéra Klusáčka, ale přicházel jsem jako zraněný hráč. Takže pod ním jsem toho moc neodehrál. Poté přišli pan Bokša s panem Kučerou, za nich jsem se původně ani nedostával 
do nominace na zápasy. Ale posledních asi šest zápasů podzimu jsem odehrál, celkem se nám dařilo, dal jsem i nějaké góly. Potom ale přišel pan Hipp, a zase jsem tolik šancí nedostával. Nastupoval jsem jen v případě zranění či karetních trestů, jinak jsem se na hřiště moc nepodíval.

Jak jste snášel, že hrajete spíše sporadicky? Proto jste určitě do Jihlavy nepřicházel?
Je to samozřejmě na psychiku náročné. Člověk ale nemůže polevit v přípravě. Musíte být připravený na chvíli, kdy šance přijde. Ona také může být jen jedna. Je jasné, že každý chce hrát, ale o všem rozhoduje trenér. Ten je zodpovědný za výsledky. A je pravdou, že jsem toho moc nenahrál.

Takže litujete, že jste odešel z Bohemians do Vysočiny?
Po bitvě je každý generál, že? Samozřejmě jsem takovou situaci nemohl čekat, sliboval jsem si od toho rozhodně více. Těžko teď nějak soudit, jaké by to bylo, kdybych v Bohemce zůstal. Ze současné situace jsem sice hodně zklamaný, ale litovat přestupu nechci. Prostě jsem se tak rozhodl. Musím ale přiznat, že vzhledem k tomu, kolik jsem toho v Jihlavě odehrál, to z mého pohledu asi šťastný krok nebyl.