Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Povedený večer. S hořkou tečkou. Odvetné čtvrtfinálové utkání Poháru České pošty ovládli jihlavští fotbalisté. Dokázali otočit stav po rychlé brance Tecla, zareagovali i na nespravedlnost v podobě nařízené penalty pro Plzeň. K postupu do semifinále však ještě jedna vstřelená branka scházela.

Plzeň prostě v Jihlavě umí těžit ze své momentální popularity u mocných. Vloni po postupu do ligy doma dostala od Viktorky gól z ofsajdu, a naopak regulérní branku Šourka sudí neuznali, v této sezoně na podzim zase rozhodčí zastavil za nerozhodného stavu sólo Harby předčasným ukončením prvního poločasu. Ve středu arbitr Jech zahnal chmury Plzeňských darovaným pokutovým kopem.

Hráči i trenér Vysočiny byli však nad věcí, těšil je především vlastní výkon i vítězství nad silným protivníkem. V mimofotbalových věcech se babrat nechtěli.

Co tedy spolurozhodovalo o vyřazení Vysočiny z poháru v odvetě?

SESTAVA. Příchozí fanoušky zřejmě nominovaná jedenáctka Vysočiny na první pohled zaskočila. Jen na lavičce totiž zůstalo pět hráčů ze základní sestavy z nedělního zápasu proti Mladé Boleslavi. Zasáhly do kádru zdravotní problémy? „Ne," vysvětloval důrazně trenér Petr Rada. „My máme třiadvacet profesionálních hráčů v kádru, všichni jsou pod smlouvou, tak všichni také musí hrát."

Hráči nehrající pravidelně však podali velmi dobrý výkon. Například Mešanovič byl u prvních dvou branek Jihlavy, v defenzivě si výborně počínal Karlík. A trenér Rada tak může mít příjemné starosti, koho nominovat příště.

Zvláště při vědomí toho, že motivací trenéra pro protočení sestavy nebylo ani ušetření sil pro hráče základ. „Hráči mají za měsíc odehráno sedm zápasů. Copak mohou být unavení? Pokud tomu tak je, nemohou hrát profesionální fotbal," má jasno Rada. „Už v Plzni jsme částečně protočili kádr, aby nespadla motivace hráčů, kteří nedostávají tolik příležitostí. Podobné to bylo i nyní. A ti, kteří dostali šanci, nezklamali," těšilo kouče.

TECLOVA BRANKA. Naděje Vysočiny se začaly hroutit v končící čtvrthodině hry. Stanislav Tecl pláchl domácí obraně a elegantním obloučkem překonal Hanuše. „To byl klíčový moment zápasu," má jasno Rada. „Byl to naprosto zbytečný gól. Tu situaci jsme dobře nevycouvali. Najednou jsme potřebovali vstřelit tři branky, které jsme sice nakonec dali, ale nestačilo to."

Jihlavané dokázali skóre otočit, po vyrovnání Plzně znovu nabrali dech a v poslední desetiminutovce si vypracovali i tlak. Ale Kučerovou bombu skvěle vytěsnil Bolek, Vepřekův zásah už přišel pozdě. Hosté si už postup pohlídali. „Potvrdilo se, že výsledek 0:1 z prvního utkání je v pohárové matematice velice ošidný," dodal Rada.

SPORNÁ PENALTA. Nejvíce emocí přinesl verdikt sudího Jecha ze 49. minuty. Hořava si zpracovával míč, zezadu se k němu blížil Kosak. Plzeňský hráč se velmi ochotně skácel k zemi, rozhodčí ještě rychleji ukázal na penaltový puntík. „Jejich hráč byl za naším, penalta to asi byla," nechtěl se přímo vyjádřit plzeňský kouč Dušan Uhrin. „Navíc jsem to měl asi to metrů daleko. Počkám si na video."

„Já to měl možná jen osmdesát metrů, protože naše lavička byla blíž," přidal se s úsměvem Rada. Z jeho dodatku je ale cítit hořkost: „Já to hodnotit nebudu. Nechci mít problémy, chci se soustředit na práci. Rozhodčí už nebudou nikdy moje parketa, s tím je konec."

Většina komentářů i televizní záběry České televize se kloní spíše k verzi, že o nedovolený zákrok nešlo.

Zajímavé bude sledovat, i když to Vysočině postup nevrátí, jak se k situaci vyjádří šéfová rozhodčích, Plzeňanka Dagmar Damková. Ta totiž v poslední době drží nad Jechem ochrannou ruku.

PSYCHIKA. Ta na jaře hráčům Vysočiny roste zápas od zápasu. Herní převaha nad silným Libercem a Teplicemi, exhibice na Dukle, Slavii, a především s Olomoucí, vydřené skalpy Mladé Boleslavi a Plzně. Jihlava je po roce znovu postrachem favoritů. „Každý takový úspěch se cení. Vždyť si vezměte, že Plzeň ještě nedávno hrála Ligu mistrů, vyřadila Šachtar Doněck. Podle mého jsme jí byli velmi důstojným soupeřem. Hodnotu to má právě především pro sebevědomí hráčů, aby si ověřili, že hrát mohou s každým," těší i jihlavského lodivoda Radu.

VZTYČENÁ HLAVA. Jediná prohra v letošním ročníku znamenala vyřazení Vysočiny z poháru. Jen o kousek tak jihlavští hráči nevyrovnali své historické maximum z roku 2004, kdy hráli semifinále této soutěže. „Hráčům ale nemohu nic vytknout," pochvaloval si Rada. „Bojovnost, nasazení, i fotbalovost, přestože tam některé chyby byly. To všechno bylo v pořádku. Celé to utkání bylo povedené, takhle by pohár měl vypadat. Plný stadion, parádní atmosféra, umělé osvětlení, přístup obou týmů k utkání, takhle vypadají pohárová utkání na celém světě. Vypadli jsme, ale se vztyčenou hlavou a potvrdili jsme naše předchozí výkony z ligy. Nyní se musíme začít zase plně soustředit na ligu, kde ještě máme obrovské povinnosti vzhledem k boji o záchranu."