„Bylo to klidné mistrovství. Loni v Rusku to bylo o hodně živější a bláznivější,“ porovnává Čáslava dva vrcholné turnaje, kterých se zúčastnil. „Musím říct, že v Kanadě se mi líbilo. Ale o to víc mě mrzí, že jsme nepřivezli domů nějakou medaili. Mančaft jsme přitom měli výbornej. Je to obrovská škoda.“

Český tým padl ve čtvrtfinále se Švédskem v prodloužení…
Určitě to byl velice smolný zápas. Prodloužení pak už je vabank. Byl to dobrý zápas, zároveň hodně špatný. Vyřazení vždycky bolí.

Co se dělo bezprostředně po vítězném gólu Švédů?
Obrovské zklamání… Každý z nás chtěl postoupit, hrát o medaili. Ty pocity se velice těžko popisují. Zklamání, zklamání, zklamání. Nevím, co více k tomu říct.

Pociťoval jste větší tlak, když se poprvé mistrovství světa konalo v kolébce hokeje – Kanadě?
O nějaké nervozitě nemohla být řeč. Ale to mistrovství mělo něco do sebe, bylo to jiné, než když se hraje v Evropě. Objevila se tam spousta vynikajících hráčů z NHL, které se už znovu jen tak nesejdou. Určitě to bylo něco výjimečného, a o to víc mrzí, že jsme skončili ve čtvrtfinále.

Každý tým absolvoval jeden zápas v retro dresech, jak vám se v něm hrálo?
Bylo to rozhodně zajímavé zpestření. Určitě to byla dobrá památka domů.

Už jste se s ním chlubil?
Zatím ještě moc ne. Protože věci nám došly se zpožděním teprve teď, takže zatím jsem tašku jen zběžně vybalil a dal ho na polici. Pak ho asi pověsím do skříně. (směje se)

Jak se vám líbilo prostředí Québeku?
Hodně mě překvapilo, jaký tam byl klid. Všechno bylo klidné jak ve městě, tak na stadionu. Minulý rok v Rusku to bylo všechno hektičtější, živější a bláznivější. (smích)

Bylo přeci jen cítit, že šampionát je ve stínu bojů o Stanley Cup?
Určitě to bylo velice cítit. V televizi běžely jen zápasy Kanady a Spojených států. Žádné jiné zápasy nevysílali, za to NHL byla v televizi od rána do večera.

Sledoval jste ještě další boje na mistrovství, i když jste vypadli ze hry o medaile?
Vždycky jsem se podíval jen na výsledky, hokej v televizi jsem vůbec nesledoval. Neměl jsem ani chuť se na to koukat. Vynechal jsem dokonce i finále, ale v tom jsem přál Rusům, protože si to podle mě zasloužili, hráli výborný hokej, jejich hra byla kompaktní.

V ruské sestavě byl nejsledovanější postavou Alexander Ovečkin, který vyhrál kanadské bodování celé NHL. Jak jste ho vnímal jako protihráče?
Je to výborný hráč. Ale nebylo to jen o něm, oni všichni Rusové jsou individuálně výborně vybavení, bruslařsky také. Takže to jsou velice nepříjemní soupeři.

S kým jste si v českém týmu nejvíce rozuměl?
Nejvíce asi s Tomášem Rolinkem, se kterým se znám velice dlouho, ale i s Adamem Svobodou, který letos vychytal titul Slavii. Byla tam výborná parta, takže jsme kamarádili všichni se všemi. Vztahy mezi všemi hráči českého týmu byly naprosto v pohodě.

Kdo byl váš parťák na pokoji během mistrovství?
Bydlel jsem právě s Tomášem Rolinkem.

Jak jste trávili během šampionátu volný čas?
Odpoledne jsme šli většinou do města na kafe. Párkrát jsme byli na nákupech. Jednou jsme se všichni společně vydali na projížďku lodí. Spíš ale byla nuda, tu jsme zaháněli tak, že jsme si pustili nějaký český film.

Co jste si pouštěli?
Takovou českou klasiku – Homolkovi, Pupendo, Pelíšky a podobně.

Co jste dělal, když jste se vrátil z Kanady?
Většinu času jsem trávil s rodinou. Občas jsem zašel někam i s kamarády. (smích) Ale většinou jsem byl s rodinou.

Váš současný tým, Pardubice, se už asi měsíc připravuje na novou sezonu. Zapojil jste se už do tréninku?
S klukama se potím už od pondělí. Pomalu se zapojuju do přípravy.

Zůstanete v následující sezoně v Pardubicích, nebo vás hokejový osud odvelí někam do zahraničí?
Vrátil jsem se do Pardubic. Zahraniční angažmá teď není aktuální.

Když se znovu vrátíme k minulé sezoně. Působil jste v Čerepovci, jak hodnotíte ruskou anabázi?
Byl jsem tam spokojený. Kdybych neměl ještě rok smlouvu v Pardubicích, tak bych tam klidně zůstal. Mně se tam líbilo.

V týmu působili i další Češi, to vám muselo hodně pomoci?
Určitě, bylo to super. Hlavně na začátku celého angažmá to hodně pomáhalo. Nejvíce jsme samozřejmě kamarádili mezi sebou, ale nemohu si stěžovat ani na ruské spoluhráče, ti byli také super. S nimi jsme také výborně vycházeli.

Když odbočíme trochu od hokeje, tak jste poměrně často vidět na Vysočině. K tomuto kraji máte asi hodně blízko, že?
Manželka pochází z Havlíčkova Brodu a navíc kousek od Brodu v Květinově máme chatu, takže tady jsme opravdu často. Mně se tu strašně moc líbí. (úsměv)

Na Vysočině jste dokonce působil. Jak na ta angažmá vzpomínáte?
Jak působení v Havlíčkově Brodě, tak v Jihlavě mi dalo strašně moc. Hlavně angažmá v Dukle mi hodně pomohlo, byl jsem tam dva roky a získal jsem spoustu zkušeností.