Samá pozitiva. Tak hodnotí uplynulou sezonu generální manažer Dukly Jihlava Bedřich Ščerban. V rozhovoru bývalý obránce připouští, že navázat na tento výjimečný ročník bude v dalším období obtížné. Ale určitě ne nemožné.

Nacházíme se v čase hodnocení a analýz. Jak viděl uplynulou sezonu generální manažer klubu?

Hodnocení sezony se dá rozdělit na několik parametrů. Vezmeme-li v úvahu sportovní hledisko, s výsledným třetím místem A týmu jsme spokojeni. Získali jsme v základní části o deset bodů více, než vloni. Přitom letos se hrálo o dvě kola méně. Tým tedy vytěžil z méně zápasů více bodů, což považuji za velký krok kupředu. Ohromně mě těší, že tým v základní části ani jednou neprohrál více než dva zápasy po sobě. To samozřejmě ukazuje na určitý charakter týmu. Dále také na míru trénovanosti hráčů, stav kabiny a podobně. I tuto skutečnost je nutno hodnotit jako pozitivní.

Po úspěšné bitvě se Znojmem ale přišel rychlý konec v semifinále.

Hráli jsme proti Chomutovu, což byl velký favorit. Oni možná potom ve finále doplatili na svůj experiment, kdy mužstvo skládali až v lednu. Proti nám ale měli velkou výhodu pěti rovnocenných pětek, které mohli libovolně točit. Když se ale potom lámal chleba, zřejmě, podle mého názoru, nebyla kabina soudržná. Co proti nám bylo jejich výhodou se později ukázalo jako nevýhodné. Každopádně semifinále bylo maximem toho, na co naše letošní mužstvo mělo.

Hráči Dukly se prosazovali i v individuálních hodnoceních soutěže.

Přestože je hokej kolektivní sport, i tyto osobní úspěchy nás pochopitelně těší. Mezi nejlepšími sedmi hráči první ligy jsou tři zástupci Dukly, Tomáš Čachotský přitom celé bodování vyhrál. Takže je vidět, že se nám dařilo i na individuální úrovni. Ještě bych rád zmínil, že mezi brankáři byl Řehoř druhý v procentuální úspěšnosti zákroků a odchytal nejvíce minut v celé soutěži.

Stranou hodnocení nemohou určitě zůstat diváci. Letošní návštěvnost byla až neuvěřitelná, že?

Pokud jde o diváky, uplynulá sezona byla velmi úspěšná. Podle mého došlo k obrodě hokeje v Jihlavě, hokej táhne velké množství lidí. Opět se stala návštěva Horáckého zimního stadionu i módní záležitostí, být na utkání Dukly bylo „in“. Atmosféra při zápasech byla parádní. Samozřejmě ruku v ruce s tím nám stouply i příjmy ze vstupného, což je z pohledu ekonomiky pochopitelně pozitivní zpráva. Když se podíváme na statistiky, Dukla má nejvyšší celkovou návštěvnost z celé ligy. Jednoznačně dominuje při zápasech venku, na domácím stadionu jsme v základní části s Ústím „prohráli“ o jediného diváka, což je marginální rozdíl. Návštěvnost po celou sezonu byla v průměru 2980 diváků na zápas, což je v první lize fantastické číslo.

Úspěšný A tým by jen obtížně fungoval bez kvalitní mládežnické základy. Jak hodnotíte účinkování mládežnických týmů Dukly?

Už třetím rokem u nás funguje Krajské tréninkové centrum mládeže. I pro příští sezonu jsme jediný tým na Vysočině, který hraje nejvyšší soutěž ve všech mládežnických soutěžích, v juniorech jsme dokonce jediný tým z regionu. Ve spolupráci se všemi týmy kraje se budeme snažit tuto soutěž i nadále udržet.

Junioři měli podobný cíl i před letošní sezonu a zachránili se, pokud se to tak dá říci, naprosto v pohodě.

Ano, s cílem zachránit extraligu jsme do letošní sezony šli. Věděli jsme, že to nebude jednoduché, protože docházelo k reorganizaci soutěže – čtyři týmy padaly přímo, pátý šel do baráže. Proto to byla velice těžká sezona, v klubu jsme se na ni maximálně soustředili. Mezi áčkem a juniorkou probíhala spolupráce na velmi dobré úrovni. Díky tomu se týmu dlouhodobě dařilo, po základní části skončil dvanáctý, což znamenalo nejen jistotu záchrany, ale i možnost bojovat o play off. Pro nás to byl velký úspěch.

Nakonec ale play off juniorům uteklo. S druhou části sezony už asi velká spokojenost nepanuje?

Jsem přesvědčen, že jsme mohli dosáhnout i na lepší umístění, ale soustředili jsme se především na výchovu hráčů. Nejlepší hráče jsme proto také brali do A týmu, kde jsme je po základní části více obehrávali. Naopak v juniorce pak dostávali příležitost starší dorostenci. Proto ta druhá část nebyla tak dobrá, možná tam hrálo jistou roli i uspokojení.

Nejúspěšnější byli starší dorostenci, kteří jako jediní, kromě A týmu, postoupili do play off.

Starší dorost měl za cíl vybojovat postup do play off, a tento cíl splnil. Tým hrál hodně kolektivně, s bojovým nasazením. Neměli jsme v týmu žádné velké hvězdy, ale všichni to nahrazovali právě kolektivním pojetím. V době, kdy vrcholil boj o play off, jsme všechnu podporu dali právě tomuto týmu, protože starší dorost považujeme za nejdůležitější kamínek ve struktuře mládežnických soutěží. Přes vyřazení v play off od Českých Budějovic můžeme být s vystoupením staršího dorostu opravdu spokojeni.

Extraligový je i mladší dorost. Ten „jen“ splnil svůj cíl, nebo jste od této kategorie více čekat nemohli?

Mladší dorost je takový ten přelomový ročník mezi žákovskou a dorosteneckou kategorií. Proto dostal jediný cíl: zachovat extraligu a vychovat co nejvíce šikovných hráčů. I z toho důvodu ti nejlepší, například Mandát a Kovářů, dostávali hodně prostoru ve starším dorostu. Cíl byl nakonec splněn a nás těší, že v obou hlediscích.

Zatímco u dorostu a juniorů se už na výsledky hledí, u žáků zřejmě není umístění až tak důležité.

V žácích je samozřejmě cílem hlavně výchova hráčů. Naším cílem bylo umístění do šestého místa. V celkovém pořadí pátých až osmých tříd jsme nakonec skončili druzí za Kometou Brno a s velkým náskokem na třetí Olomouc. S radostí kvitujeme i fakt, že dochází k nárůstu dětí, které u nás sportují.

Kdo bude oblékat dres Dukly příští rok? Můžete prozradit nějaké pohyby v kádru?

Všechno je otázkou jednání, která v těchto dnech právě probíhají. Trenéři mají smlouvu ještě na rok, osa týmu rovněž. V současné době máme zhruba tucet hráčů pod smlouvou, s dalšími jsme předběžně dohodnuti. Konkrétnější bych v této chvíli být nechtěl.

Budete pokračovat ve spolupráci s extraligovými kluby a tudíž dávat příležitost jejich mladým hráčům?

S extraligovými týmy máme výborné vztahy. My nejsme ničí farmou, s každým jednáme na bázi volné spolupráce. To znamená, že hráči, kteří jsou nám k dispozici, trénují s námi, jsou součástí našeho týmu. Považuji to za ideálnější, než kdyby k nám jezdili hráči jen na zápasy, nebyli navyklí na předzápasový režim, neznali klima v kabině a podobně. Ale rád bych zmínil, že výpomoc je oboustranná. Ficenc nyní hraje ve Vítkovicích finále extraligy, Padělek je připraven pomoci Mladé Boleslavi v baráži.

Z vašich slov vyplývá, že uplynulý ročník Dukly Jihlava hodnotíte jako velmi úspěšný. Nepletu se?

Se sezonou jsme opravdu maximálně spokojeni, máme na co navazovat. Je jasné, že laťka pro další sezony je nastavená hodně vysoko. A to nejen ve výsledcích A týmu. Vždyť letos se z Dukly probojovalo do mládežnických reprezentací osm hráčů a jedna hráčka, což je počet, který tady nebyl deset let zpátky. Byla to opravdu dobrá sezona.