Horácké divadlo Jihlava (HDJ) uplynulou sobotu uvedlo do repertoáru Molièrova Lakomce. Čtvrtou premiéru 75. sezony se souborem nastudoval hostující režisér Zdeněk Černín, jenž je také autorem úpravy překladu Vladimíra Mikeše.

Titulní roli novodobého Harpagona režisér svěřil Stanislavu Gerstnerovi. Harpagonovu dceru Elišku ztvárnila Vladimíra Čapková, v roli jeho syna Kleanta se divákům představil Matyáš Procházka.

Jde o premiéru hned dvojí. Režisér spolu s kostýmní výtvarnicí Irenou Fila Wagnerovou a scénografem Janem Duškem uvedli tuto Molièrovu hru v pětasedmdesátileté historii Horáckého divadla vůbec poprvé.

Kromě představitele hlavní role Stanislava Gerstnera se ve větších úlohách divákům představili také Matyáš Procházka a Martin Dobíšek, noví herci, kteří nastoupili do souboru po úspěšném konkurzu na konci loňské sezony.

Harpagon se stal synonymem lakomce, pro kterého je důležitá jen jeho plná pokladna. Je boháč, jenž své jmění získal lichvou a lakotou, kterou ubíjí celou svoji rodinu. Lakota je u Harpagona vášeň, která ho vyčleňuje z živého kruhu rodiny a společnosti, nezajímá ho nic, ani jeho děti, ani jejich city. Harpagonovo lakomství na jevišti HDJ ale poukazuje spíše na současný pragmatismus starat se sám o sebe a užívat si všech výhod vydobytých svými otci.

Kostýmy Ireny Fila Wagnerové podtrhují dramaturgicko-režijní koncepci současné komedie. Návrhy vycházejí z impulzů dnešní módy a reálných postav. Metaforická scéna výtvarníka Jana Duška má evokovat Harpagonovy úzkosti a obavy zhmotnění jeho obav a strachu o majetek. Harpagonův prostor je plný chorobných hrozeb a paranoidních představ.

Molière napsal Lakomce v roce 1668. Ve stejném roce měla hra i premiéru. Klasická komedie však za Molièrova života příliš velký úspěch neměla. Na jevišti HDJ trvá bez pauzy zhruba hodinu a půl.