VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Předskakovali jsme kapele Chinaski, a tři noci jsem nespal

Jihlava – Zkoušet a hrát začali teprve před šesti roky v Třeštici na Jihlavsku v malém kulturním domě. Za poslední tři roky se stali poměrně známou a úspěšnou kapelou.

4.1.2017
SDÍLEJ:

Kapela Vzhůru a níž. Členy této jihlavské kapely jsou zleva: David Lukšů (bicí), Martin Paul (zpěv, kytara), Filip Navrkal (kytara, zpěv) a vzadu Tomáš Dunička (basskytara, zpěv). V roce 2013 vydali CD Rocková hvězda a o dva roky později album Věčnost. Foto: Kapela Vzhůru a níž/archiv

Zahráli si třeba na jihlavském Vysočina festu. Vydali první hudební album. Dostalo se jim příležitosti dělat na koncertě předskokany kapele Chinaski. Natočili další videoklip. S podzimním turné navštívili sedm klubů v Česku. Pro některé hudebníky to může znít jako pohádka. Jde ale o skutečnost, o níž Deníku vyprávěl zpěvák Martin Paul s basákem Tomášem Duničkou.

Kdo přišel s nápadem založit kapelu? A kde jste začínali hrát?
Martin: Za vznik kapely můžu hlavně já. Moc jsem chtěl kapelu, která by hrála původní texty. V jedné kapele jsem už dřív hrál, ale chtěl jsem novou. Jednou na zábavě jsem náhodně potkal kamaráda Tomáše. Dali jsme se do řeči a z toho vznikl první impulz k založení kapely. Hned jsme se pustili do hledání dalších muzikantů. Zkoušet jsme začali na přelomu září a října 2011.
Tomáš: Scházeli jsme se v miniaturní zkušebně v třeštickém kulturním domě. Kde jsme se dřív učili hrát. Do začátku nám ten prostor úplně stačil, ale byl vybaven hodně amatérskou technikou.

Jak dlouho trvalo, než jste se odvážili jít na jeviště a zahrát před publikem? Bylo to hned lehké a jak reagovalo publikum?
Martin: Zkoušeli jsme asi tak půl roku. Potom jsme poprvé zahráli v rámci oslav masopustu v Třeštici. Co si vzpomínám, tak ten den to byla jedna velká party. No a večer se šlo do kulturního domu, kde jsme před zábavovou kapelou zahráli právě my.
Tomáš: Do kulturního domu přišlo hrozně moc lidí z Třeštice a okolí. Byli zvědaví, jak hrajeme.
Martin: Neuměli jsme ještě pořádně hrát. Po koncertě se na nás snesla chvála i oprávněná kritika. Byl nám vytýkán hlavně zpěv a texty. To nás nezastavilo, ale motivovalo. Shodli jsme se, že zpěv i texty budeme muset doladit. První kritika nám hodně pomohla a posunula nás dál.

Kdo vymyslel název kapely? Bylo jméno hned jasné?
Tomáš: Popravdě ještě týden před prvním koncertem v Třeštici jsme vůbec netušili, jak kapelu pojmenovat. Nemohli jsme se vůbec shodnout. A s blížícím se vystoupením nás začal tlačit čas. Samozřejmě pod tlakem nikoho nic nenapadalo. Najednou přišel bubeník David a řekl: „Vzhůru a níž." A název byl na světě.

Proč zrovna Vzhůru a níž?
Martin: Já si myslím, že Davida název napadl jen tak a bezdůvodně. Teď s odstupem času sice všem říká, že mu byla inspirací naše rozdílná výška. Ať to bylo jakkoliv, tak mě se náš název líbí. Přirovnávám si ho k mottu o životě. Jednou je člověk nahoře, vše se mu daří, jednou je zase níž, když se mu nic nedaří.

Říkáte o sobě, že jste jihlavská kapela? Jste opravdu všichni z Jihlavy?
Martin: Nikdo z nás není vyloženě z Jihlavy. Je ale mnohem snazší říkat, že jsme jihlavská kapela, než všem vysvětlovat, že dva jsou z Třeštice, jeden z Kostelce u Jihlavy a další z Brtnice. V Jihlavě už zkoušíme čtvrtým rokem, tak proto.

Kdo skládá písně? Jak dlouho trvá, než vznikne? Prvně se vymýšlí text, nebo hudba?
Martin: Z drtivé většiny hudbu a texty vymýšlím já. Pokud nejsme na šňůře a nehrajeme každý víkend, tak se snažím skládat. Může to trvat z původního nápadu až do finále třeba i rok nebo jenom měsíc. Melodie mě napadá kdekoliv, i v městské hromadné dopravě. Pokud to jde, tak si rychle vezmu kytaru a zkusím si melodii zahrát. Pokud to nejde, tak si melodii broukám až domů. Text skládám, až když mám hudbu.
Tomáš: Vzpomínám si, že když jsme nahrávali jednu píseň do našeho nového alba, tak Martin ještě neměl text a narychlo ho musel dopisovat.
Martin: No, to už jsem ale věděl, o čem to bude. Snažím se psát o tématech ze života, která mi vadí nebo ke kterým se chci vyjádřit. Když mě napadne zajímavá věta, tak si ji napíšu a pak se ji snažím vtlačit do melodie a textu písně.

Vaše videoklipy na YouTube mají velkou sledovanost. V listopadu minulého roku jste zveřejnili nový klip Zády ke štěstí, který jste natáčeli v Jihlavě. Něco o něm prozraďte…
Martin: Za klip Zády ke štěstí můžou naši fanoušci a známí. Radili nám, ať konečně natočíme klip s příběhem. V předešlých videoklipech jsme totiž jenom hráli, nebo byly sestřihané z koncertu. Nevím, proč jsme si zrovna vybrali Jihlavu. Důvodem byla asi praktičnost, protože jsme potřebovali hodně míst pro různé záběry. Klip jsme si natáčeli sami. Bavilo nás to, ale bylo to docela náročné na čas. Samotné natáčení nám zabralo jen pět dní, ale sestříhat a dát vše do kupy mi trvalo dva týdny.

A kdy plánujte točit další klip? Nebudete potřebovat komparz?
Martin: To je dobrý nápad. Zatím nemáme přesný termín, ale rádi bychom tento rok. Určitě budeme potřebovat komparz. Napíšeme výzvu na naši facebookovou stránku. Budeme rádi, když se nám někdo přihlásí.

Jaké to je, mít fanoušky?
Tomáš: S kapelou jsme se sice někam dostali, ale stále se snažíme být sví a stát nohama na zemi. Jsme známí hlavně lokálně.
Martin: Občas mě poznávají lidé na ulici a říkají: „Jé, ty jsi zpěvák kapely Vzhůru a níž." Po koncertech nám někdy chodí pochvalné zprávy na Facebook. To nám udělá velkou radost. Na jednom koncertě létaly i podprsenky.

Míváte ještě před koncertem trému?
Martin: Hrajeme už šestým rokem. Myslím, že na publikum jsme si za tu dobu už docela zvykli. Já osobně trému před koncerty nemám, vždy se na ně moc těším. Větší zodpovědnost cítím před koncerty, které se odehrávají v rámci festivalů. To jsem i trochu nervózní, protože vystupujeme před lidmi, kteří nás neznají, a chceme se před nimi prezentovat v co nejlepším světle.
Tomáš: Největší trému jsem měl před úplně prvním koncertem a pak když jsme předskakovali skupině Chinaski. To byl extrém.

Prozraďte, jak jste se dostali až ke kapele Chinaski?
Tomáš: Kapela Chinaski vyhlásila na své facebookové stránce, že pojedou tour po českých městech a hledají patnáct předkapel. My jsme se přihlásili a poslali jsme naši hudbu. Dlouho se nic nedělo. Jednou v neděli večer mi volal náš manažer, že si nás Chinaski vybrali pro Jindřichův Hradec. Zpočátku jsem tomu vůbec nevěřil, protože náš manažer si z nás občas střílí.

Jaké to bylo, hrát před téměř dvěma tisící fanoušků kapely Chinaski?
Martin: Tři dny před koncertem jsem se téměř nevyspal, ale zkušenost to byla fantastická. První píseň se nám povedla, pak nás publikum podpořilo. Příjemně nás překvapilo, že před koncertem za námi do šatny přišel zpěvák skupiny Chinaski Michal Malátný. Chtěl nás povzbudit a dal si s námi panáka. Zajímal se, co jsme za kapelu a tak. Tento koncert se stal zatím nejlepším zážitkem mého života.

A nějaká zajímavá příhoda ze života hudebníků by se našla?
Martin: Jedna příhoda by byla, sice jsem ji už vyprávěl na hudební televizi Óčko, kam si nás pozvali uvést náš nový videoklip, ale řeknu ji znovu. Stalo se to už dávno po koncertě, na kterém s námi poprvé hrál kytarista Filip. Povedený koncert jsme po odehrání oslavili na baru. Filip svůj první koncert s námi zapíjel o trochu více, než by bylo zdrávo. Cestou domů jsme se zastavovali ve zkušebně, kde jsme potřebovali vyložit věci. Začali jsme vykládat. Filipa jsme raději nechali sedět v autě. Během vykládání věcí jsme vůbec nezpozorovali, že z auta vystoupil. Myslel si, že je před svým domem a šel si odemknout dveře. Problém byl v tom, že vedle naší zkušebny nebydlel, ale stála tam policejní stanice, na kterou se dobýval. Naštěstí jsme ho odtáhli dříve, než si pro něj stihli přijít zevnitř.

Co jste si naplánovali na tento rok?
Martin: Plánuje napsat nové songy. Bylo by dobré zase objet letní festivaly. Budeme se snažit stoupat vzhůru. Můj sen je vystoupit na rokovém festivalu Rock for People.
Tomáš: Hlavně nepřestat tvořit, to je náš plán pro rok 2017. Mně by se líbilo dostat možnost si zahrát na českém multižánrovém hudebním festivalu Votvírák.

ZUZANA RODOVÁ

Autor: Redakce

4.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Ztráta formy juniorky? Spíš smůla, říká Procházka

Výlov Štěpnického rybníka.

Kniha Procházka panstvím Telč vyzdvihuje rybnikářství

Opilý muž rozkopal výlohy

Jihlava – Opilý třiadvacetiletý muž z Jihlavska řádil během uplynulého víkendu v areálu obchodního a zábavného centra Březinky. Podařilo se mu tam rozbít několik výloh. Při dechové zkoušce mu policisté naměřili hodnotu 1,98 promile alkoholu.

Trenér Petr Vlk: O postupu rozhodl hned první zápas baráže

Jihlava – Je dalším z havlíčkobrodských rodáků, kteří se podíleli na úspěších jihlavského hokeje. Třiapadesátiletý trenér Petr Vlk, bývalý útočník a československý reprezentant, získal s Duklou jako aktivní hráč dva mistrovské tituly. 

Bývalý šéf Kosteleckých uzenin Boček promluvil

Jihlava – Nový díl investigativního seriálu s názvem Zvláštní vyšetřování, který je dostupný na webovém portálu Seznam.cz, vypráví příběh Jana Bočka, bývalého šéfa Kosteleckých uzenin. 

Vysočinu a Jižní Tyrolsko možná spojí partnerství

Jihlava – Partnerství Havlíčkova Brodu se severoitalským Brixenem by se mohlo rozrůst na krajskou úroveň a Kraj Vysočina by tak mohl v budoucnu úzce spolupracovat s italským regionem Jižního Tyrolska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies