Michal Krpálek začal pouť za zlatem výhrou před limitem s lotyšským protivníkem. „Znal jsem ho z dřívějška, hodil jsem ho na učimatu,“ říká.

Odveta se vydařila

Potom přišla těsná výhra nad Litevcem na trest shidó, nejvíce se však zapotil v semifinále. „Pral jsem se běloruským judistou, který byl fyzicky a silově velmi dobře vybavený. Zdolal jsem ho až v prodloužení, když se mi vydařil kontr na ogoši,“ popisuje starší z bratrů Krpálků.

Ve finále ho čekal starý známý Alexandr Jurečka. „Měl jsem mu co vracet, protože mě porazil ve finále na mistrovství České republiky. Opět se mi povedl kontr, tentokrát na ouči gari.“

Následuje Vídeň

Po výhře v Kaunasu má velmi blízko ke kvalifikaci na zářijové mistrovství Evropy juniorů. „V Kaunasu to byla po delší době pro mě první akce, měl jsem pauzu po operaci ramene. Za čtrnáct dní mě čeká další áčkový turnaj ve Vídni. Abych splnil kritéria, stačí mi být někde okolo devátého místa. Musím získat však víc bodů než Jurečka,“ přidává další podmínku ke splnění svého cíle.

Ve hře je i světový šampionát, který se uskuteční v říjnu v thajském Bangkoku. „To bych se musel ale ještě dvakrát umístit na medailových stupních,“ dodává Michal Krpálek.

Jeho bratr Lukáš v Petrohradu nevstoupil do dění zrovna nejšťastněji. Z Kazachem upadl po deseti sekundách na wazari. „Udělal mi kontr z učimaty, ale potom jsem ho hodil na ipon. Naštěstí jsem měl na to dost času,“ vzkázal Lukáš.

Potom ho už čekali jen domácí judisté. V semifinále s jedním z nich prohrál. „Bylo to bohužel ve zlatém skóre na shidó,“ posteskl si.
Do duelu o třetí místo však nastoupil soustředěný a po vydařeném ouči gari se mohl radovat.