Větrníky se staly novou turistickou atrakcí

Místní lidé je považují za součást krajiny a zájem vzbuzují už jen u turistů, pro které se staly vyhledávanou nevšední atrakcí. Takové jsou v současnosti ohlasy na větrné elektrárny ve Věžnici na Havlíčkobrodsku.

„Místní lidé si na elektrárny zvykli. Je možné, že se někomu nelíbí, ale já jsem žádné negativní ohlasy nezaznamenal. Dříve měli výhrady myslivci, báli se, že elektrárny zvěř odeženou, ale jejich obavy se nám nepotvrdily,“ přiblížil starosta Věžnice Josef Málek s tím, že se v obci za poslední dva roky zvýšil turistický ruch.

„Lidi to zajímá, jde o nepřehlédnutelnou dominantu okolí. Z Věžnice máme dokonce výhled na ostatní elektrárny v kraji,“ dodal Málek.

Obdobné zkušenosti mají i obyvatelé Pavlova na Jihlavsku. „Často se stává, že se lidé u elektráren zastaví, někdo tam jezdí i cíleně. Pavlov díky vrtulím vešel více do povědomí lidí. A místní už elektrárny neřeší, zvykli si,“ popsal situaci starosta František Popelář.

Lidé bydlící u větrných elektráren berou po letech tyto výškové stavby jako něco, co do jejich okolí patří. Podle názoru některých ochránců přírody však tyto stavby v krajině Vysočiny nemají co dělat. „Dle mého názoru větrné elektrárny výrazně narušují ráz vysočinské krajiny. Nejde jenom o bezprostřední okolí vrtulí, ale i o to, že je stavba viditelná na desítky kilometrů daleko. Zejména pavlovské elektrárny se svojí výškou jsou jasným příkladem. Vrtule by se lépe hodily tam, kde už je krajina člověkem nějak znehodnocena. Ale místo, kde nebudou elektrárny ničemu a nikomu vadit, se bude hledat velmi těžko,“ vyjádřil se vedoucí krajského střediska Agentury ochrany a přírody ČR v Havlíčkově Brodě Václav Hlaváč.

Podobný názor zastává také Jana Vitnerová z jihlavské pobočky občanského sdružení Arnika. „Vrtule by neměly stát v bezprostředním okolí obce a určitě nesmí být postaveny v chráněné nebo jinak cenné lokalitě. Výhodou větrných elektráren je ale to, že když doslouží, dají se rozebrat a zbude po nich jen patka v zemi,“ vyjádřila se Jana Vitnerová s tím, že krajští radní by měli přehodnotit současné stanovisko a jít cestou obnovitelných zdrojů energie, protože výstavba vrtulí zatěžuje přírodu nejméně.

Kraj Vysočina totiž zastavil před třemi lety výstavbu větrných elektráren. Jedním z důvodů, proč se tak rozhodl, bylo i narušení vzhledu krajiny a její ochrana. Dalším důvodem je i to, že elektřina vyrobená s využitím energie větru je sice čistou energií, ale zároveň patří k energii zatížené relativně vysokými výrobními náklady.

Na Vysočině tak zatím lidé mohou vidět větrné elektrárny v Pavlově na Jihlavsku, ve Věžnici a v Kameni na Havlíčkobrodsku. Čtyři pavlovské elektrárny mají celkový výkon 5,7 megawattu, elektrárna v Kameni vyrobí dva megawatty a dva stožáry ve Věžnici mají výkon čtyři megawatty.