Přišel na svět v Chotěboři 26. října 1900. Rykr nebyl přijat na Akademii výtvarných umění, a proto na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval dějiny umění a klasickou archeologii. Výtvarně se zdokonaloval jako samouk. V letech 1925 až 1927 byl scénografem Národního divadla. Za nedlouhý život vytvořil dílo, které u soudobé kritiky nenacházelo pochopení.

Byl solitérem české avantgardy, jedním z věčných hledačů dokonalosti a pravdivé formy. Nejvýznamnější byla jeho takřka celoživotní spolupráce s čokoládovnou Orion, do jejíhož reklamního oddělení nastoupil již v jednadvaceti letech. Je autorem dosud používané čtyřcípé modré hvězdy Orionu a také jeho přebal Kofily s figurkou mouřenína přetrval dodnes.

Připomíná to i Jiří Kamen v knize Češi patří k Vídni aneb Třicet dva výprav do Vídně v českých stopách: „Autorem obrázku sedícího černouška, který drží před sebou hrnek s horkou čokoládou na obalu české čokolády firmy Orion ze třicátých let 20. století, je český modernistický malíř Zdenek Rykr, který se zajímal o Orient. Přebal s mistrovsky, jakoby jedním tahem, nakreslenou postavičkou v orientálním hábitu, svého druhu zvítězil ve třicátých letech minulého století na světové výstavě Expo v Barceloně. Desing Kofily, nejstarší české čokolády, která se dodnes vyrábí, působí stále moderně". Kamen v citované knize dokládá, že Rykra k postavičce sedícího černouška inspiroval nejslavnější dvorní mouřením ve střední Evropě Angelo Soliman (1721 až 1786). „Černoušek z české čokolády je moderní poctou vídeňskému Angelu Solimanovi," píše Kamen a podotýká, že černý komorník je trvalou součástí vídeňských mýtů a jako černoušek s fezem na hlavě a hrnkem horké čokolády v ruce se stal i logem slavné rakouské firmy Julius Meinl.

V depozitáři chotěbořského muzea je třiačtyřicet Rykrových olejů na plátně. Chotěboři je po druhé světové válce věnoval malířův otec. Všechna díla postupně opravuje akademická malířka Theodora Popová.

Zatímco si dnes připomínáme 115. výročí narození Zdenka Rykra, počátkem roku uplynulo 75 let od jeho tragické smrti. Pronásledovaný gestapem se 15. ledna 1940 se pod pražským Barrandovem vydal po kolejích vstříc rychlíku.

Ivo Havlík