Architekti Santini a Dientzenhofer se před staletími zlatým písmem zapsali do historie české barokní architektury. Proč? Velmi dobře zvládali svoje řemeslo a nebáli se experimetovat. Kdo by neznal klášterní komplex Zelenou horu ve Ždáře nad Sázavou nebo jezuitský kostel svatého Mikuláše na Malé Straně. Čas přeskočil práh třetího milénia. Kdoví, jak naloží s dílem jihlavského architekta Jaroslava Huňáčka. Na žebříčku profesních kolegů z Čech a Moravy si prostřednictvím vlastní firmy Fortis drží laťku vysoko už léta a nasbíral kolekci ocenění a titulů.

Zeptám se rovnou. Baví vás práce?
Mám jedno obrovské štěstí, že moje práce se stále točí kolem architektury, stavebního vývoje, výtvarného umění, designu a dalších podobných věcí. Musím konstatovat, že práce je moje srdeční záležitost a je opravdu mým koníčkem.

Máte hodně funkcí a aktivit. Kam si chodíte dobíjet baterky?
Na golfové hřiště, golf je totiž moje největší hobby. Hole mám od roku 1990 a hraji v Nové Bystřici, kam jezdí hrát většina golfistů z Jihlavy. Každému bych doporučil film Zelený svět, kde všechno kolem golfu vysvětluje Kevin Costner. Říká, že jsou jen dvě věci na světě, golf a sex, které si užiješ, i když je neumíš.

Co další koníčky?
Moje další srdeční záležitosti jsou sci-fi, asteroarcheologie, Däniken… Se spoustou podobně zaměřených lidí se domnívám, že Darwinova teorie vývoje člověka dost pokulhává za skutečností. Zastávám názor, že člověka geneticky upravili návštěvníci mimozemské civilizace. Je pro to spousta důkazů.

Věnujete se kromě golfu nějakému sportu?
Sporty se se mnou táhly od dětství, aktivně jsem hrál tenis, volejbal, běhal branné závody, střílel, dělal bojové sporty, včetně karate. Golf je moje jednička skoro čtvrt století.

Co byste rád změnil v dopravním systému Jihlavy?
Dopravní situace ve městě je příšerná a je třeba rozpohybovat vnější okruh, který ve městě chybí. Nahrazuje jej zčásti komunikace 1/38 na dálniční přivaděč a potom bypass propojení dálničních sjezdů Beranov a Pávov a propojení Pávov Heroltická.

Když jsme u dopravy, jak to bude s podzemním parkováním?
Začínám být hysterický z toho, že Ministerstvo kultury a památkáři nesouhlasí, že by se mělo kopat v historických zónách města. Že prý tu máme množství drobných uliček, kde se dá nápor parkujících aut rozptýlit. Chci, aby ministerstvo změnilo názor, v Jihlavě jsou totiž minimálně dvě vhodná místa, kde by se dala auta uklidit pod zem.

Zůstaňme ještě u dopravy, co letiště Henčov?
Chtěl bych, abyJihlava měla normální fungující letiště a nebyla posledním krajským městem, které nemá betonovou zpevněnou přistávací plochu. Je to ovšem o penězích města a o politické vůli zastupitelů.

Je něco, do čeho byste se zvlášť rád pustil?
Po vojácích zůstala na dvoře hotelu Gustav Mahler původní vojenská věznice, která by se dala přestavět na muzeum vězeňství a tortury. Byla by škoda budovu nevyužít právě k tomuto účelu.

Můžete vězení popsat?
Dominikáni předali vojákům klášter a po roce 1781 začala armáda s přestavbou dvora. Posádka potřebovala mimo jiné zřídit vězení. Postavili z dnešního pohledu naprosto ojedinělý druh typologické stavby, věznice s celami, pryčnami, suchými záchody a vším, co vězni a dozorci potřebovali. V tuzemsku je dost podobných staveb, ale ta v Jihlavě je jediná se zakonzervovaným duchem vězení armády 18. století před napoleonskými válkami i staletí po nich. Vždyť věznice sloužila ještě socialistické armádě koncem osmdesátých let.

Jak by se dala věznice využít?
Budova je součástí památkově chráněného areálu a stálo by za to ji rekonstruovat a využít jako muzeum historického soudnictví, vězeňství a tortury. Jihlava měla v historii významné místo na poli tortury. Město si drželo kata, fungoval hrdelní soud a platilo hrdelní právo stejně jako horní právo, které se bralo jako právo arbitrážní.

V jednotlivých celách by mohly být expozice…
Muzeum by návštěvníkům připomínalo všechno, co se dělo v historii kolem výkonu práv a trestů své doby. Přimlouval bych se za to, aby tam byla i padesátá léta minulého století s inscenovanými politickými procesy a popravami, které se odehrávaly i v budově někdejšího krajského soudu, nynější Vysoké školy polytechnické Jihlava.

Kdy by rekonstrukce věznice mohla odstartovat?
Zatím chybí peníze a budoucnost návrhu je zakonzervovaná, ale v rámci turistické atraktivity Jihlavy by se návrh dal zařadit do příštího plánovacího období města.

Do vašich plánů patří i zřízení orloje ve věži bývalé knihovny na Masarykově náměstí…
Věž by nesla kouli nebo kupoli, ve fasádě by byly hodiny a pohyblivý orloj asi šesti figur významných osobností, které v historii prošly městem Jihlavou. Také zvonkohra a symboly k jihlavským privilegiím, například socha spravedlnosti s váhami. Myšlenka orloje existuje léta, diskutovali jsme ji s památkáři. Fasádu bychom opravili v barevném duchu pražského Klementina. Bylo by to osvěžení severovýchodního rohu náměstí.

Jakápak je budoucnost orloje?
Návrh je zakonzervovaný. Stavební firma, která je iniciátorem a zároveň donátorem akce, nemá v současnosti peněz nazbyt a zatím o zahájení prací nejednáme.

Vaše dokončené projekty slouží Jihlavanům řadu let. Můžete uvést ty nejznámější?
Například to byla rekonstrukce a dostavba Žižkových kasáren na Krajský úřad Kraje Vysočina, dále projekt na rozsáhlou rekonstrukci jihlavské radnice. V jihlavské zoo už roky slouží africká vesnička Matongo. Návštěvníci zahrady procházejí novým vchodem i rekonstruovanou původní vstupní branou.

V zoologické zahradě ale návštěvníkům slouží víc objektů z vaší dílny…
Funguje tam experimentální centrum enviromentální výchovy Podpovrch. Návštěvníci se chodí dívat na malajské medvědy v rekonstruovaném pavilonu. V rámci projektu Zoo pěti kontinentů tam vyrostlo šest nových rozsáhlých pavilonů včetně nového žirafince.

Jaké byly vaše další práce v Jihlavě?
Projektů na rekonstrukci historických budov v centru Jihlavy bylo více než padesát. Naše obdobné projekty se realizovaly i v ostatních historických městech v republice, například ve Znojmě. V Jihlavě to byla ještě například zdařilá rekonstrukce pivovaru Ježek, projekty na výstavbu nových autosalonů, restaurací, na interiéry nových expozic v Muzeu Vysočiny a mnoho dalších.

Vaše projekty slouží také v Praze, Brně a jinde…
Uvedu třeba projekt na výstavbu nové řídicí věže na letišti Václava Havla v Praze nebo projekt modernizace letiště Brno Tuřany.

Máte to všechno v hlavě krásně srovnané a přehledné. Je tam i něco, co vás vnitřně drásá?
Nemohoucnost státu něco udělat ve věci, kdy minorita diktuje majoritě bez jakéhokoli uzardění podmínky. Sociální vyžírkové to dělají pod vlajkou špatně uspořádaných sociálních systémů a lidských práv a daří se jim to skvěle. Minorita se naučila nezapojovat se, ale vysávat. Chybí jí návyk pracovat. Proto toleruji například Vietnamce, kteří si sedí ve svém obchůdku a z pětadevadesáti procent jsou pracovití a vesměs i poctiví.

Na co se těšíte?
Pracujeme na muzeu automobilových modelů ve tvrzi v Přísece. Těším se, jak bude muzeum vypadat po dokončení.

STANISLAV JELÍNEK