Skleník v areálu Výzkumného ústavu se plnil návštěvníky už od časného rána. Některé z nich, jako například Annu Smíškovou z Havlíčkova Brodu sem přivedla možnost koupit si kvalitní sadbové brambory nebo balkonové květiny. Význam mezinárodního dne rostlin je ale podle ředitele VÚB Jaroslava Čepla mnohem hlubší.

„Jedná se o akci mezinárodního významu, která se koná v rámci Evropské unie. Jejím cílem je připomenout význam rostlin pro člověka v různých oblastech, ať už jde o hledisko estetické či o rostliny jako zdroj potravy," vysvětlil ředitel Čepl. Na prvním místě je to fotosyntéza, neboť bez ní by život na planetě neexistoval, důležité je rovněž konzumní hledisko.

„Naším cílem je podporovat především domácí české pěstebnictví, které má kvalitu a dobrou pověst. Například v bramborách je sice Česká republika soběstačná z 80 procent, ale například květiny nakupujeme často ze zahraničí, což je chyba. Některé odrůdy se k nám transportují z velkých dálek, jsou pěstovány průmyslově, jejich kvalita je nízká. Vypadají sice pěkně na pohled, ale za dva až tři dny odejdou," konstatoval ředitel Čepl.

Genová banka

Podle jeho názoru se mezinárodní den rostlin setkal v Havlíčkově Brodě se slušným ohlasem. Zájemci nejen nakupovali květiny a brambory, ale ptali se i na radu jak zabránit chorobám rostlin a zahnat škůdce. VÚB měl skutečně co nabídnout. Teprve až na místě mnozí návštěvníci zjistili, že například brambory nejsou jen hlízy, které se okopávají na poli motykou, ale že mají dokonve vlastní genovou banku. Ta se nachází v Havlíčkově Brodě, je  jediná v celé ČR, stát ji financuje v rámci národního programu. Na starost ji má  Jaroslava Domkářová. Podle jejích informací je v genové bance uchováno 2400 vzorků. Při stálé teplotě a pod přísnou kontrolou se zde uchovávají vzorky brambor, ketré už na našich polích nenajdete.