Odpor ke „stádnímu" stranictví trvá z dob před rokem 1989 a přibyl k němu nově i odpor 
k politice jako takové. Podle odborníků ale může být důsledkem nepočetných stran jejich nestabilita a riziko rozbití celého politického systému. Například ve srovnatelně velkém Rakousku je ve stranách asi desetkrát tolik lidí než v Česku.

V Česku lze strany rozdělit do tří skupin. První jsou ty, co už v nějaké podobě fungovaly před rokem 1989; komunisté 
a lidovci. Druhé jsou ty, co mají tradici zhruba dvacet let. 
A třetí jsou zcela nové subjekty, které se ale často samy označují jako hnutí, a ne strany.

Jaká je situace na Pelhřimovsku? Okresní vedení stran Deník požádal o sdělení, kolik členů v okrese měli v letech 1993, 2003 a letos.
I přestože řada lidí legitimaci tehdejší KSČ po listopadu 1989 „položila" a většinu základny tvoří starší lidé, 
i současná KSČM je nadále nejpočetnější českou stranou. Podle loňských údajů v ní figuruje 57 tisíc osob, což je víc než polovina členstva všech ostatních stran zastoupených v parlamentu.

„Otázky počtu členů se týkají vnitřního života naší okresní organizace, a proto nemáme zájem je zveřejňovat. Pokud chcete získat některé údaje, obraťte se na náš web," odpověděl předseda okresního výboru KSČM Ladislav Nováček. Starosty v okrese mají komunisté v Božejově nebo Vyklanticích.

Také lidovci doplácejí na vymírání členské základny 
s dominantním starším členstvem. KDU-ČSL měla v okrese před dvaceti lety 684 členů, o deset let později už jen 496 a letos je to celkem 295 lidí.

„Někdy se hlásí i lidé, kteří nemají lidovectví v rodině. Překvapí je, že i když prosazujme křesťanské hodnoty, jsme otevření nejen věřícím, ale všem lidem, kterým naše hodnoty nejsou cizí," sdělil okresní předseda Miroslav Houška. Lidovci mají „své" starosty mimo jiné v Lukavci či Častrově.

Nejvýznamnějšími reprezentanty druhé skupiny, tedy polistopadových stran, jsou ČSSD a ODS, i když mají méně členů než výše uvedené strany. Údaj z roku 1993 sociální demokraté nemají k dispozici, v roce 2003 měli v okrese 
95 členů a nyní je to 111 lidí. Nejvíce členů je v Pelhřimově, Humpolci nebo Pacově.

„Nové členy se daří získávat díky různým prezentacím a akcím jako Čarodějnice, První máje či Dny matek. Nově i prostřednictvím webových stránek a Facebooku," uvedl okresní tajemník ČSSD Čestmír Špička s tím, že členskou základnu tvoří spíše lidé středního a staršího věku. 
„I proto jsme rádi, že za poslední zhruba rok a půl se za členy hlásí hlavně mladí lidé do věku 40 let, a to asi v důsledku nespokojenosti se současným stavem v zemi," doplnil Špička. ČSSD má starostu třeba v Čejově.

Ani ODS nemá k dispozici okresní statistiku z roku 1993, ale v roce 1998 stranu v okrese tvořilo 119 lidí, roku 2003 
147 členů a v této době je to 
135 osob.

Nejvíc členů je v Pelhřimově a pak v Humpolci, Pacově a Žirovnici. „Náborové akce se u nás nekonají a z vlastní zkušenosti vím, že pro stranu je lepší získat členy v době, kdy se straně nedaří. Protože jde o lidi, kteří jsou ideově zakotvení," uvádí okresní předseda ODS Tomáš Dufek.

Podle něj se řada lidí se stranami neztotožňuje i proto, že ty v širokým koalicím musí ustupovat ze svých principů. K tomu, že starostové jsou většinou nezávislí, dodává, že rizikem nezávislých uskupení je absence dlouhodobého programu. „Při jejich rozhodování tak dochází často ke střetu mezi nimi samotnými," doplňuje Dufek. ODS má starosty třeba v Pelhřimově, Humpolci, Žirovnici nebo Jiřicích.

Do třetí skupiny patří nová uskupení, která se sama označují jako hnutí. Například hnutí ANO 2011 dělí „své" lidi na členy a sympatizanty. Na Pelhřimovsku bylo takto podle mluvčí Radky Burketové koncem září sedm členů a 11 sympatizantů, v kraji pak 39 členů a 68 sympatizantů.
V podobném režimu funguje i Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

„Jsme hnutí, nikoli strana – takže máme v kraji Vysočina jen devět zakládajících členů, ostatní na kandidátkách jsou nezávislí. Máme jen příznivce, a ti se nám hlásí sami," sdělil krajský lídr hnutí Martin Lank.

Hranici mezi členy a sympatizanty smazává i Facebook, využívaný mladšími lidmi. Největší „podporu" v lidech, kterým se alespoň líbí facebookový profil strany, má TOP 09 – celorepublikově jde o 80 tisíc lidí. Druhá je Pirátská strana, který má 41 tisíc „zdvižených palců". Další v pořadí jsou Zemanovci, Zelení a také  ČSSD. ODS letos dává důraz na sociální síť Twitter.