Po čase se na něj vrátil opravený číselník a ručičky věžních hodin. Byl u toho i hodinář Václav Kopřiva.

Co všechno jste s číselníkem a ručičkami v průběhu opravy dělali?
Číselník jsme vyráběli úplně nový, ručičky prošly odborným restaurátorským zásahem. Po výrobě šel číselník do práškové lakovny a posléze k písmomalíři, který na něj nakreslil nové číslice.

Jak jste ho dostávali nahoru?
Pomohla nám výšková plošina a také hasiči. Vlastní instalaci jsme už prováděli ručně.

Jak náročná byla ta práce a jak dlouho trvala?
Výroba toho číselníku trvala dva nebo tři dny, potom jsme museli počkat až svou práci dokončí lakýrník a písmomalíř. Trvalo to asi měsíc. Číslice jsou obkresleny ty původní. Písmomalíř si vzal vzor z toho původního číselníku a podle něj nakreslil udělal nová čísla. Mají stejnou velikost i tvar jako ty původní.

Proč se nový číselník dělal? Ten starý už byl nepoužitelný?
Lakování starého číselníku již bylo velmi zašlé, dost se na něm podepsaly povětrnostní podmínky. A plech, ze kterého byl vyroben, zdevastovala do hloubky koroze. Takže výměna za nový byla nezbytná.

Je údržba číselníku složitá?
Údržba číselníku jako takového není víceméně žádná. Ovšem uvnitř jsou ručkové strojky, převody a rozvody ke dvěma číselníkům a ty je potřeba ošetřovat. Alespoň dvakrát za rok se musí promazat.

Připomenu, že na věži nedalekého kostela Nanebevzetí Panny Marie je čtyřiadvacetihodinový číselník. Je to běžné?
Určitě ne. Tyto číselníky se vyskytují jen velmi zřídka. I ten havlíčkobrodský se dá se tedy považovat za jistou raritu. Pokud vím, tak čtyřiadvaceti hodinový číselník je také v Praze na orloji. O jiném v České republice nevím.

Alena Doležalová, Libor Blažek