Vadí jim, že ve větším okruhu kolem tamní dominanty, zámku, se kácí řada velkých stromů. Vznikl spor 
o to, kdo a v jakém rozsahu toto kácení povolil.

Zámek je teď při příjezdu od Pelhřimova už skoro celý „obnažený". I ve čtvrtek byl u potoka pod ním slyšet zvuk motorové pily. Řada kmenů už je pořezaná a složená na hromadách. Kritikou kácení nešetřil jeden z kolemjdoucích. „Muselo to povolit město, vždyť je to na jeho katastru. A taky by mě zajímalo, kam se ztratí to dřevo," poznamenal.

Starostka Červené Řečice Zdeňka Bečková ale vysvětlila, že místní výbor životního prostředí sice vydal s odvoláním na stanovisko památkářů povolení, ovšem jen na jeden pozemek. „Rozsah je ale větší, těží se i na dalších pozemcích (blíže viz mapka na straně 3). Město vydaným rozhodnutím povolilo kácení 
a prořezávku dřevin jen na jednom uvedeném pozemku stanoveném v rozhodnutí, a to na parcelním čísle 115/2.  Do té doby, než vše prošetří inspekce životního prostředí, se ale k věci dál nechci vyjadřovat," dodala starostka.

Jde o pozemky někdejšího arcibiskupského panství, které do doby případných restitucí spravuje Pozemkový fond (PF). Jeho pracovník v Jihlavě, který má věc na starosti, ale nechce uvádět své jméno, řekl: „Byli jsme domluvení jen na stromech, které ohrožovaly zámek třeba tím, že zasahovaly do střech. Bohužel povolení už šlo mimo nás. Ale pokud by došlo ke spáchání trestného činu, musí se to vyšetřit a případně s městem pak podnikneme nějaké kroky."

Chystá se tam park

Kácení inicioval Spolek na záchranu památek červenořečických (SZPČ), jehož zástupce Vladimír Vlček včera také sám v lokalitě pracoval.

Podle něj PF sám neměl kapacity na kácení, a tak se toho po jeho svolení ujal spolek. „Chápu, že to teď vypadá děsivě, když je najednou zámek víc vidět," namítl Vlček. Důvodem kácení je podle něj jak zviditelnění zámku, tak i likvidace starých suchých stromů. Kácí se asi 30 stromů a náletové křoviny, hlavně vrby.

Na ploše, která kdysi bývala zahradou, má pak vzniknout nový park, projekt na něj se už zpracovává. Cena za prodané dřevo – které podle Vlčka kvůli své slabší kvalitě většinou půjde na palivo – má jít jak na pokrytí těžby, tak i na zmíněnou rekultivaci.

ádrem sporu je plocha dál od zámku. „Kácení těsně kolem něj dává smysl a chápu, že zámek chtějí „otevřít", ale stromy za příkopem už s tím nemají nic společného, jsou od zámku daleko. A kácení na jihozápadní straně už výhled nijak nerozšíří," říká místní obyvatel Václav Chvalkovský mladší. Souhlasí s ním i další. Naopak muži, který o sobě tvrdí, že je ochranář přírody a na zámek se jezdí z Pelhřimova dívat jako turista, kácení v tomto rozsahu nevadí – podle něj by stejně časem bylo nutné, protože stromy jsou staré.

I během hovoru s redaktorem Deníku na Vladimíra Vlčka volá ze silnice na Pelhřimov jeden ze zástupců úřadu: „Vláďo, a tohle máš povolený?" a ukazuje právě na prostor nad potokem. Vlček mu odpovídá kladně.

„Byli tu zástupci památkářů a prošli jsme spolu stromy, které se mají kácet," zdůrazňuje. Na námitku, že město povolilo kácení jen na jednom pozemku, reaguje, že zřejmě při přepisu zapomněl uvést další čísla pozemků. „Ale Agentura pro životní prostředí mi potvrdila, že je to jen technické pochybení. A navíc v povolení od památkářů jsou jmenovány všechny stromy, i na dalším pozemku." To podle něj zástupci města přehlédli.

Pracovník České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě, který může spor vyřešit, měl ve čtvrtek dovolenou.

Červená Řečice není jediným případem, kdy kácení kolem památného objektu vzbudilo rozruch. V roce 2006 se kácelo u Zelené Hory ve Žďáře nad Sázavou a proti byla řada místních. Po šesti letech ale převážily klady – nejenže je teď chrám z dálky viditelný, ale i výhled z něj je pestřejší. Jenže Zelená Hora leží na rozdíl od řečického zámku na kopci.