Město ho plánuje uspořádat společně s blížícími se krajskými volbami. „Je ale třeba upřesnit, že nejde zatím o konečné rozhodnutí, že referendum opravdu bude. Je to zatím jen náš záměr, který ale musí schválit rada a zastupitelé," zdůraznil starosta Martin Kamarád.

Vláda již koncem loňského roku schválila materiál ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka o přípravě případné těžby uranu v Brzkově na Jihlavsku. Těžbu má provádět firma Diamo. Na veřejnosti se sice objevily informace, že těžba uranu u Brzkova by se nakonec konat neměla, neboť se údajně nevyplatí, ale podle starosty Kamaráda se na to nelze spolehnout.

„Žádné konkrétní a jasné informace dosud nezazněly. Těžba uranu by se možná konat neměla, ale všechny zainteresované strany zatím činí vše pro to, aby se těžilo a my musíme být na variantu, že se důl opravdu otevře, připraveni včas," konstatoval starosta s tím, že stále trvá malá informovanost dotčených obcí ze strany vlády i kraje. Informace podávají neziskové organizace.

Referendum by mělo odpovědět hlavně na otázku, jaký postoj vlastně mají obyvatelé Přibyslavi a okolí k těžbě. „Například ve firmě Aco se nechávají někteří zaměstnanci slyšet, že pokud se doly opravdu otevřou, nechají se tam rádi zaměstnat za vyšší plat," podotkl místostarosta Michael Omes. Podle výsledků referenda pak město Přibyslav další strategii.

„Jestli občané rozhodnou, že uranový důl chtějí, jsou protesty zbytečné. Jestli většina rozhodne, že žádnou těžbu uranu nechce, budou následovat další kroky ze strany města a jeho zástupců," upřesnil starosta. Jak dodal, nevěří tomu, že by se městu Přibyslav podařilo vetovat rozhodnutí vlády, ale může nastolit strategii zdržování.

V roce 2015 má být provedeno povolovací řízení, které již začalo zpracováním studie EIA, která se zabývá posuzováním vlivů na životní prostředí. Pokud studie projde, bude v letech 2016 až 2017 probíhat schvalovací řízení, v roce 2019 bude důl otevřen a v roce 2020 se začne hloubit a těžit.

Aktivní postoj města v rámci EIA

„Právě v rámci připravované studie EIA se může město intenzivně zapojit jako jeden z účastníků řízení. Může vznášet námitky, zdržovat průběh řízení, vždyť všichni dobře známe případy, že například stavbu dálnice je v Česku možné zdržovat i víc než 10 let. Možná se v rámci studie EIA podaří chystanou těžbu zarazit," vysvětlil starosta Kamarád. „Jsme stavěni do pozice jakýchsi ekoteroristů či kverulantů. Jen proto, že se snažíme donutit ministerské úředníky a Kraj Vysočina, aby nás v otázce možné těžby uranu u Brzkova brali jako rovnocenné partnery," konstatoval starosta.

Podle Kamaráda mají dotčené obce k oné studii a plánované těžbě mnoho výhrad. „Jedná se o nás bez nás. Nevíme, jaké dopady to může mít na dopravu, čistotu spodních vod, životní prostředí, v neposlední řadě na sociální vztahy. Údajně má být v dole 410 nových pracovních míst. To může ale negativně ovlivnit situaci místních malých podnikatelů, kterým může důl odčerpat pracovní sílu," říká Kamarád. Například na Bystřicku už těžba uranu probíhá. „Tamní obce se postupně staly na těžbě závislé a dnes se bojí chvíle, kdy těžaři odejdou, co bude dál. My se do takové situace nechceme dostat," zdůraznil starosta.

Podle něj se má uran v lokalitě těžit patnáct let. „Takže po uplynutí těchto let se důl zavře a na místě zůstane pracovní síla s poškozeným zdravím, která bude špatně hledat uplatnění a mohou nastat vážné sociální problémy," uvedl některé příklady Kamarád.