Podle starosty Jana Tourka se ve sdružení nic neděje a pro město členství nemá žádný efekt ani přidanou hodnotu. Tajemnice sdružení Zdeňka Škarková to však vidí opačně. Podle ní starosta již od začátku nepochopil smysl sdružení a vůbec nekomunikoval.

„Světelská radnice patřila mezi jednadvacet zakládajících členů tohoto sdružení. Z počátku sdružení fungovalo velmi dobře a radnice využívala jeho služby," uvedl světelský starosta Tourek. Ten podotkl, že nyní již sdružení nemá žádný smysl a město akorát odvádí poplatky. „Ročně platíme sedm korun za jednoho obyvatele, tedy dohromady okolo čtyřiceti pěti tisíc korun. Jejich služby nevyužíváme, jelikož si vše děláme a zařizujeme sami," konstatoval Tourek.

Sdružení bylo založeno v roce 2000 a v současné době jsou členy obce a města z celé Vysočiny. Sdružení napomáhá například vzájemné informovanosti, hájí společné zájmy a zastupuje obce v regionálních orgánech, pořádá výběrová řízení či vyřizuje dotační, daňové, energetické a odpadové hospodářství. Podle tajemnice Škarkové je sdružení dobrovolné, takže kdokoliv do něj může nejen vstoupit, ale i vystoupit.

„Samozřejmě nám je líto, že nás Světlá nad Sázavou opouští. Na druhou stranu si myslím, že to není dobře, jelikož to narušuje jednotu všech obcí a měst," vysvětlila Škarková. Ta dodala, že mnohem lepší spolupráce se světelskou radnicí byla v době, kdy v čele města stála starostka Lenka Arnotová. „Současný starosta již od začátku své funkce nepochopil smysl sdružení a nepřijel ani na jedno zasedání. Stejně tak nereaguje na emailovou korespondenci a nikdy o žádnou službu nepožádal," zdůraznila Škarková.

Do roku 2007 byla členem i přibyslavská radnice. Na webových stránkách sdružení však je stále uvedena. „Opakovaně jsem upozorňoval a oznamoval, že již nejsme členy. Nevím, proč nás stále vedou, ale není to naše starost. Již dávno nejsme členy a neúčastníme se žádných akcí," nechal se slyšet starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Ten podotkl, že ještě v loňském roce mu chodili pozvánky na zasedání orgánů.

Naopak členem je obec Krásná Hora u Havlíčkova Brodu. „Sdružení jako takové moc nevyužíváme, ale aktivně spolupracujeme s Energetickou agenturou Vysočiny, která do sdružení rovněž patří," řekl starosta Krásné Hory Václav Kadlec. Ten dodal, že využívají například výběrová řízení, audity v oblasti zateplení budov, zpracování dotací a různých projektů. „Rovněž platíme sdružení sedm korun za obyvatele, přičemž v obci žije 530 lidí," pokračoval Kadlec.

Účelem sdružení je rovněž koordinace v podobě doporučení a námětů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje Vysočiny. Jeho zakladatelé byli k založení vedeni myšlenkou, že Vysočina je specifickou oblastí svými přírodními, historickými a sociálními podmínkami a tudíž by činnost sdružení měla vést k prosazování názorů a zájmů obcí na Vysočině, které odpovídají vývojovým trendům v území. Cílem je trvalá prosperita Vysočiny jako celku. Sdružení se také zajímá například o rozvoj průmyslu, služeb a technické infrastruktury, zemědělství, cestovní ruch či zkvalitnění péče o životní prostředí.