„V rámci taktického cvičení jsme procvičovali dopravní nehodu střet osobního vozidla a vlaku. Celkem se zapojilo osmdesát hasičů, zdravotníků a policistů. Šlo o jedno z největších cvičení, které jsme letos uspořádali,“ vysvětlila mluvčí Hasičského záchranného sboru Petra Musilová.

Podobná cvičení, i když v menším rozsahu, jsou pořádána pravidelně. „Naším cílem je se společně takříkajíc sehrát. Abychom v případě skutečné události dokázali dokonale spolupracovat,“ podotkla Petra Musilová.

Ilustrační foto
Za nehodu pod vlivem alkoholu a marihuany skončil mladík ve vazební cele

Kromě hasičů hrají velmi důležitou roli při podobných událostech zdravotníci. „Naštěstí se s takovými případy nesetkáváme moc často. Ale vzhledem k tomu, že Krajem Vysočina vede dálnice, tak se s podobnými těžkými zraněními setkáváme při dopravních nehodách. Před dvěma lety jsme například ošetřovali při hromadné dopravní nehodě jednadvacet osob,“ řekla ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová.

Úkolem zdravotníků při taktickém cvičení bylo třídění zraněných na základě lékařského vyšetření tak, aby se do zdravotnických zařízení dostali nejdříve nejvážněji zranění. „Připravujeme zraněné k transportu, v takovýchto případech nastupuje válečná medicína,“ podotkla Vladislava Filová.

Simulovaná nehoda si vyžádala tři lidské životy a velký počet poraněných osob. Pětadvacet „zraněných“ představovali studenti žďárské zdravotnické školy. „Naše odborné učitelky se ve „výrobě“ nejrůznějších úrazů dokonale vyznají. Pokaždé předem víme, jaká zranění by postižení v dané situaci měli a podle toho je připravíme. Otevřené zlomeniny, krvácení a další,“ vysvětlila Marie Vystrčilová, ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Žďár nad Sázavou.

Pohlednice loveckého zámečku Karlštejn u Svratky (v katastru Svratouchu) kolem roku 1910.
Svratku a okolí představují staré pohlednice

Poranění účastníků železniční nehody vypadala naprosto reálně. „Základem je maskovací těsto – mouka, kyselina citronová, sůl a voda. Zbytek jsou prasečí kosti. Krev děláme z medu a z potravinářského barviva nebo svaříme škrob, který dobarvíme potravinářským barvivem,“ prozradila odborná učitelka žďárské „zdravky“ Věra Zapletalová.

„Pro nás je důležité, aby v rámci cvičení byli ve vlaku i v autě lidé, o které se budeme muset postarat. Aby to nebyly pouze figuríny,“ poznamenala Petra Musilová.

Zdroj: Helena Zelená Křížová

Kromě hasičů profesionálních i dobrovolných přijeli k nehodě také hasiči drážní. „Naše jednotky vyjíždí ke všem nehodám, které se stanou na železnici. Ať už jde o dopravní nehody nebo technické zásahy. Mezi naši práci v podobné situaci, jaká nastala při tomto cvičení, patří stabilizovat vlakovou soupravu proti pohybu a zajistit protipožární zabezpečení, což znamená odpojit akumulátory. A naším úkolem je samozřejmě i záchrana a evakuace osob,“ sdělil Petr Barták, velitel útvaru drážních hasičů, který sídlí v Havlíčkově Brodě.

Havlíčkobrodští drážní hasiči jsou jediným takovýmto útvarem v celém Kraji Vysočina. „Naše jednotky vyjíždí ke všem nehodám, které se stanou na železnici. Ať už jsou to požáry, dopravní nehody nebo technické zásahy. Nejčastěji ovšem vyjíždíme ke střetům vlaků a aut na přejezdech nebo ke sraženým osobám,“ vyjádřil se Petr Barták.

Ke střetu malého hasičského vozidla s osobním autem došlo ve čtvrtek dopoledne ve Žďáře nad Sázavou.
Ve Žďáře skončil hasičský vůz po střetu s osobním autem na boku

Na místě simulované nehody se objevil také psycholog, který by v podobných situacích neměl chybět. „Ke všem takovýmto mimořádným událostem bývá povoláván psycholog. Pomáháme hlavně těm, kteří nejsou sice těžce zraněni, ale jsou na tom špatně psychicky. A musíme pracovat i s rodinnými příslušníky zraněných, kteří na místa neštěstí přijíždějí,“ popsal Jiří František Průža, psycholog Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina.

Psycholog poskytuje služby nejen zraněným, ale také svým kolegům hasičům. „Psychické vypětí samozřejmě působí i na samotné hasiče. Stres je v takovémto případě opravdu velký, proto je vždy po zásahu nutný takzvaný debriefing na začištění toho, co zažili,“ potvrdil Jiří František Průža.

Přestože se taktická cvičení jednotek zařazených do integrovaného záchranného systému opakují s železnou pravidelností, simulovaná srážka vlaku a sedmimístného osobního vozu v Sázavě byla raritou. „Takto velký zásah jsme zatím nezažili. Je ale dobře, že jsme si to mohli vyzkoušet, neboť kdykoliv může podobná situace nastat,“ uzavřel velitel zásahu Bořivoj Skryja ze žďárské hasičské profesionální jednotky.