Rychlost přes 170 km/hod., i to je v obcích realita
Vysočina - Obecní samosprávy by přivítaly, kdyby se zrušila povinnost označovat úseky měřené policií.
Michal Fohl
Diskutovat (0) 27.7.2010 19:19 aktualizováno 29.7.2010 7:26
Řidiče by to přišlo opravdu draho, pokud by jim takovou rychlost naměřila policie. Někteří otrlci totiž neváhají prosvištět obcí rychlostí značně přesahující sto kilometrů v hodině.
Města a obce si pořizují stacionární radary, které změří rychlost projíždějícího vozidla a řidiči současně na monitoru ukáží, jakou rychlostí momentálně jede. Na základě těchto měření ale není možné řidiče pokutovat. Tuto pravomoc má jenom městská policie či Policie ČR.
Je tedy otázkou, zda jsou tato zařízení efektivní v boji proti překračování povolené maximální padesátikilometrové rychlosti při projíždění obcí. Lidé se tedy také ptají, jestli jsou stacionární radary vhodným preventivním opatřením. Podle Deníkem oslovených představitelů obcí je tomu tak jen částečně.
„My jsme koupili radar před dvěma roky. Hlavním důvodem byl působit na psychiku šoférů, aby při projíždění obcí zpomalili,“ řekl Luboš Krátký, starosta Dlouhé Brtnice na Jihlavsku. „Praxe je taková, že když řidiči vidí radar, tak zpomalí. Ale řada z nich rychlost nadále překračuje,“ dodal Krátký.
Rovná cesta svádí
Dlouhá Brtnice leží na trase směrem na Znojmo a Vídeň. Protíná ji frekventovaná mezinárodní silnice. Průjezd obcí je rovný, bez zatáček a křižovatek. Podle Luboše Krátkého byla maximální rychlost, kterou někdo obcí projel, 180 kilometrů v hodině. „Každý měsíc někdo projede stopadesátikilometrovou nebo stosedmdesátikilometrovou rychlostí,“ poukázal rozhořčeně starosta.
Podobnou zkušenost mají i v Havlíčkově Brodě, kde je stacionární radar jeden. „V úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost 40 kilometrů v hodině, někdo projel téměř dvousetkilometrovou rychlostí,“ uvedl vedoucí městského odboru dopravy Martin Stehno a dodal: „Rychlost 120 130 se tam někdy také dá naměřit. V dnešní době, kdy si lidé na tyto radary zvykli, tak při projíždění kolem něj zpomalí. Pak ale zase zrychlí.“
Podle starosty Nového Veselí na Žďársku Ivo Jonáka radar určitý výchovný účinek má. „Když jedu autem a přede mnou jedou řidiči k radaru, tak zpomalují,“ podotkl.
Radar, který si pořídila Dlouhá Brtnice, umožňuje zaznamenávat rychlost i počet projíždějících aut. „Je pravda, že asi jeden a půl roku jsme si vedli přesnou statistiku,“ řekl starosta Krátký. Podle něj je možné jednoznačně doložit, že lidé povolenou rychlost překračují. Radar stál 120 tisíc korun, z toho 78 tisíc dostala obec dotaci. Více si prý obec pro zklidnění provozu dovolit nemůže. „Jedná se o silnici I. třídy, takže nějaký retardér či frézování silnice zřejmě nepřichází v úvahu. Jediné, co jsme udělali, je přechod pro chodce,“ konstatoval Krátký.
Dali si pozor
V souvislosti s měřicími radary zmínil Martin Stehno, vedoucí havlíčkobrodského odboru dopravy, ještě jeden fakt, který se týká měření rychlosti strážníky policejním zařízením. „Od doby, kdy poslanci vymysleli cedule označující začátek a konec měřeného úseku, ztratilo měření jakýkoliv význam. Městská policie v takovémto označeném úseku nechytne nikoho a státní policie, která měřené úseky označovat nemusí, chytne každého třetího. Bylo by potřeba změnit legislativu, pak by bylo možné rozšířit měření i na další místa,“ vzkázal Stehno.
Jeho názor podporuje konkrétní zkušenost z Třebíče. Vloni v září poprvé označila úsek měřené rychlosti Městská policie v Třebíči o prvním školním dni. Daným úsekem projelo 434 vozidel. Ani jeden řidič nepřekročil povolenou rychlost. Průměrná naměřená rychlost byla 42 kilometrů za hodinu. To je jiná situace, než jakou obecně zjišťují stacionární informační radary, které u silnic rozmisťují obce.
-4°C
-2°C
