Brutálního vraha pomohl odhalit sníh

Důležitým vodítkem byl nález otisku boty ve sněhu několik set metrů od domu oběti. Podle toho kriminalisté zjistili, jakou obuv měl pachatel v době vraždy na sobě, a kudy do domu přišel a kudy odešel. Z pouhého otisku boty zjistili ještě mnohem víc. Například, že by měli hledat spíše vyššího a mladšího člověka. Podle okolností vydedukovali, že vrah mohl okolí dobře znát. Vyloučit náhodného pachatele ale nemohli. Podle zkušeností detektivů mohla být pachatelem i žena.

„Byl to tehdy náš první velký případ od založení krajského ředitelství na Vysočině a cítili jsme, že jsme tak trochu pod tlakem," svěřil se šéf oddělení vražd v Jihlavě Pavel Kubiš.

Dopadení pachatele ve Smilově nakonec trvalo kriminalistům necelé čtyři měsíce. Vrah byl pravomocně odsouzen k šestnácti letům vězení a obsáhlý vyšetřovací spis skončil v policejním archivu jako vyřešený.

Pavel Kubiš věří, že jako vyřešený skončí i případ dvojnásobné vraždy v Koněšíně na Třebíčsku, kde 16. června zatím neznámý pachatel ubodal starší ženu a muže v jednom domě. Také tentokrát mohou rozhodovat zdánlivé maličkosti, jako stopa ve sněhu či „málo" vytopená policejní výslechová místnost.

„Pachatele zatím nemáme," konstatovala bez podrobností krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Kriminalisté nechtějí z taktických důvodů zveřejňovat, jaké stopy na místě činu v Koněšíně zajistili a zda jim pomohou, tak jako například v případě Smilova.

Vrahem brusiče ze Smilova byl tehdy jednadvacetiletý Jakub Heppner z nedalekého Květnova. Byl mladý a vysoký. Měřil skoro dva metry a rád nosil nízké a moderní boty. Jedny z nich nechaly i stopy ve sněhu, které pár hodin po vraždě 5. února 2010 našel policejní psovod.

„V kriminalistickém ústavu nám ke stopě přiřadili pouze podobný typ bot, jakých je na trhu velké množství, což nám komplikovalo vyšetřování. Později jsme zjistili, že boty včetně oblečení spálil," vzpomíná na okolnosti případu Pavel Kubiš. Tým kriminalistů musel vyslechnout stovky lidí. Vyšetřování ztěžovala i přítomnost dálnice.

„S Heppnerem jsme poprvé mluvili pár dní po vraždě pouze přes telefon. Měl se svým známým svěřit, že v Květnově v době vraždy viděl podezřelé auto," vzpomíná na první kontakt detektivů s pachatelem Kubiš. Jenže tehdy ještě netušili, že mluví s vrahem.

Důležitou otázkou byl motiv činu. Důchodce ležel polonahý a ubodaný ve svém domě. Na těle měl přes padesát bodnořezných ran a škrábanců. Smrtelných bylo šest z nich. Na místě kriminalisté našli po pachateli více než sedmdesát zejména biologických, věcných a pachových stop. Nepořádek v domě napovídal, že by mohlo jít o loupežný motiv. „Nemohli jsme vyloučit ani mstu či sexuální podtext," podotkl Pavel Kubiš.

Zvláštní chování

Detektivové postupně vytipovávali lidi, kteří mohli mít k oběti nějaký vztah, či odpovídali jejich představám na základě nalezených stop. Nakonec se mezi nimi ocitl i Heppner. Detektivové zjistili, že měl finanční problémy. Rutinní výslech na policii se odehrál 17. května. Heppner měl vůbec poprvé podat vysvětlení a v tu chvíli ještě nebyl nijak výrazně podezřelý. Během výslechu se to změnilo.

„Kolegy, kteří ho vyslýchali, zaujalo jeho zvláštní chování. Podrobně si pamatoval, co ten den dělal a na co se díval v televizi. Navíc se u toho třásl. Na to se ale nedalo spoléhat, neboť v té době se venku výrazně ochladilo, a na baráku byla zima. Nevěděli jsme, jestli se třese zimou, nebo má z něčeho strach," pamatuje si Pavel Kubiš.

Heppner skončil na detektoru lži, stejně jako někteří další. Ještě, než dostali detektivové výsledky, rozhodli se Heppnera 25. května vyslechnout znovu, protože v jeho výpovědích byly rozpory. Tehdy se poprvé přiznal a podrobně popsal, jak vraždu spáchal. Do domu šel v noci a vzal si sebou kuchyňský nůž i kuklu. Do domu vlezl přes rozbořenou zídku a prohledával pokoje. Když ho majitel domu nachytal, brutálně ho ubodal. Z domu si nakonec odnesl pouze dvě padesátikoruny. Několik desítek tisíc korun, které byly ve vedlejším pokoji, nenašel. Vražedný nůž si odnesl domů, omyl ho a odložil mezi ostatní do stojánku. U soudu tvrdil, že chtěl něco ukrást pro svou přítelkyni a zabíjet nechtěl. Tomu soudce neuvěřil.