Rozhodnutí o změně trestu obecně prospěšných prací na trest domácího vězení si tento týden vyslechl Milan Barák z Jihlavy. Ten byl Okresním soudem v Jihlavě před rokem odsouzen za ublížení na zdraví a výtržnictví. Jako trest mu byly uděleny obecně prospěšné práce v trvání 250 hodin. Odsouzený ale odpracoval jen 63 hodin. Soud se tedy nyní rozhodl potrestat ho přísněji.

„Výkon trestu obecně prospěšných prací nebyl zrovna ukázkový, odsouzený nepracoval ke spokojenosti poskytovatele práce. Nakonec dala probační a mediační služba návrh změny trestu," uvedl při soudním líčení státní zástupce Ivo Novák.

Zbytek trestu, tedy 187 dní, si odsouzený odpyká doma formou domácího vězení.

Trest může zajistit i další zaměstnání

Podle zákona pokud odsouzený neplní trest, soud mu neodpracované hodiny přemění na trest nepodmíněný nebo na trest domácího vězení, či na peněžitý trest. Pak se jedna neodpracovaná hodina rovná jednomu dni v domácím vězení.

Trest obecně prospěšných prací se na Jihlavsku ukládá v průměru 120 krát ročně. V letošním roce bylo takto rozhodnuto už ve 78 případech, z toho byl trest uložen třem mladistvým.

Podle zákona se obecně prospěšné práce ukládají za trestné činy s maximální trestní sazbou do 5 roků nepodmíněného trestu. Nejčastěji se jedná o případy krádeže, ublížení na zdraví, ohrožení pod vlivem návykové látky, zanedbání povinné výživy, poškozování cizí věci.

Vedoucí jihlavského střediska probační a mediační služby Milada Karásková k trestu obecně prospěšných prací doplnila: „Máme ale i pozitivní zkušenosti, občas se stane, že organizace je s odsouzeným k trestu obecně prospěšných prací natolik spokojená, že ho po odpracování trestu zaměstnají nebo mu umožní ve spolupráci s úřadem práce veřejně prospěšné práce u obecního úřadu."

Probační a mediační služba vede na středisku v Jihlavě 17 odsouzených trestem domácího vězení. Má na starosti kontroly těchto případů. Ty vyřizují pracovníci probační a mediační služby, kteří nepravidelně navštěvují odsouzené. V loňském roce provedli průměrně 12 kontrol za měsíc.

Zákon uvádí, že soud takto nemůže odsouzeného potrestat, pokud předem nedal soudu písemný slib, že se bude zdržovat v místě svého bydliště.

Výhoda trestu domácího vězení je jasná: „Odsouzený může chodit do zaměstnání, nepřeruší se jeho sociální kontakty, zůstává s rodinou, neztratí zaměstnání, což se často stane, pokud odsouzený musí nastoupit do vězení a vydělává si, tedy může hradit škodu, pokud trestnou činností vznikla, nebo výživné na děti. Náklady na trest domácího vězení jsou také pro stát nižší než pobyt odsouzeného ve vězení," vysvětlila Karásková.

Soudu poděkoval

V případě Milana Baráka se trest obecně prospěšných prací, nejprve uvedený v hodinách, proměnil na trest domácího vězení, vyčíslený na dny. Odsouzený ale neprotestoval: „Státnímu zástupci děkuji, že mi dal tuto možnost a slibuji, že vás nezklamu." Soud mu přesně určil, které dny a odkdy dokdy má být doma. Přihlédl také k tomu, že potrestaný muž pracuje na tři směny. V domácím vězení má tedy pobývat vždy, když není v práci. V domácím vězení musí trávit i volné víkendy.

V případě, že by odsouzený pravidla domácího vězení porušil, stane před soudem znovu. Pak by mu už hrozilo odsouzení k trestu ve věznici. Státní zástupce i Barák se vzdali práva na odvolání.

ANETA HRDLIČKOVÁ