Do statistik nelegální zaměstnanosti nepatří pouze cizinci bez pracovního povolení. Stále častěji se také objevují případy, kdy samotný zaměstnavatel nenahlásí úřadu práce svého zaměstnance z cizí země, jak by podle zákona měl. Letos je jejich počet dokonce o mnoho vyšší než nelegálně pracujících cizinců. Pokuty pro právnické osoby přitom dosahují až deset milionů korun.

„Letos bylo na Vysočině celním úřadem zjištěno již 129 případů, kdy zaměstnavatel nesplnil zákonnou ohlašovací povinnost vůči úřadu práce. To je oproti minulému roku, kdy se zjistilo pouhých 87 takových případů, veliký nárůst," sdělila tisková mluvčí jihlavského celního úřadu Hana Semorádová.

Celkově bylo letos v kraji zjištěno 160 případů nelegální zaměstnanosti. Cizinci, jako zaměstnanci, se však letos oproti minulým letům snaží mít všechny doklady v pořádku. „Díky kontrolám celní správy bylo letos k 23. říjnu nalezeno pouhých 31 zaměstnanců bez řádného povolení. Za celý minulý rok jich bylo zjištěno 84," sdělila Semorádová.

Nárůst se už letos neočekává

Větší nárůst nelegální zaměstnanosti se však už letos neočekává. „Četnost kontrol je totiž podmíněna i sezonními pracemi, například díky stavebnictví nebo zemědělství je více případů objeveno v létě, v zimě hodně kontrolujeme například restaurace," vysvětlila mluvčí.

„Někdy se při jedné prohlídce objeví například pouze jeden cizinec bez pracovního povolení, jindy jich je mnoho. Jako například v jedné jihlavské firmě, kde bylo letos objeveno jedenáct takových případů najednou," doplnila tisková mluvčí s tím, za své působení na celním úřadě zažila i prohlídku, kde bylo zjištěno i třicet nelegálních zaměstnanců.

Všechny zjištěné případy se z Krajského celního úřadu předávají Oblastnímu inspektorátu práce v Českých Budějovicích, kde se zahájí správní řízení a které později i ukládá sankce. Ty, jak už bylo zmíněno, mohou dosáhnout až deseti milionů pro zaměstnavatele a pěti milionů pro zaměstnance. Práce na černo sice může jak pracovníkovi, tak firmě ušetřit peníze na daních a sociálním a zdravotním pojištění, avšak pokud ji celní úřad objeví, následná pokuta může být mnohem vyšší než ušetřené peníze.

Semorádová také sdělila, jak takové kontroly vypadají: „Po příchodu se zkontrolují veškeré doklady pracovníků a pokud se vyskytnou problémy, tak dojde i na zaměstnavatele, u kterého se zjišťuje, jestli splnil svoji ohlašovací povinnost. Přitom se některé vytipované firmy kontrolují i několikrát do roka," přiblížila práci celní správy a doplnila, že se pracovníci většinou chovají slušně a sama nepamatuje, že by došlo i při zjištění problémů k nějakým potyčkám.

Ohledně národností je nejvíce pracovníků bez řádného povolení Slovanů. „Nejčastěji zjišťujeme, že zde nelegálně pracují Slováci, Ukrajinci a Poláci. Více se nám objevují také Bulhaři, Rusové a Rumuni. Výjimkou jsou cizinci z dalších zemí, kterých se zjistí třeba jen jeden případ za rok," sdělila Semorádová.

Novela zákona sankce ještě sníží

Změny zákona o zaměstnanosti mohou do budoucnosti znamenat ještě větší nárůst prací načerno. K 1. lednu příštího roku se totiž stane účinným zákon, který mění dolní hranice sankce za nelegální zaměstnávání z původních 250 tisíc na 50 tisíc.

Další novela, která je platná už od letošního května, například ztěžuje práci i samotným pracovníkům celního úřadu. Ti nyní nemohou provádět kontroly pouze na základě služebního průkazu.

ANETA HRDLIČKOVÁ