Dostaly se i k Radkovi Kubíkovi z Blanenska, který má s podnikáním Jana Tauše své zkušenosti. „Firma Taawin mě zklamala a navíc i obrala o velké peníze. Doložit to mohu příslušným usnesením soudu," zareagoval Kubík.

Jaké jsou vaše zkušenosti s touto upadlou firmou?
Majitel firmy, Jan Tauš, se vždycky chlubil, že je jednou z nejvýznamnějších postav v oblasti větrných elektráren a jejich výzkumu, nejen v měřítku Čech a Moravy, ale prý vůbec ve světě. Představuje se jako proslulý vynálezce, já bych spíše řekl, že je protřelý podnikatel s lidskou důvěřivostí. Zatím jsou za ním vidět jen nespokojení a napálení zákazníci. Dosud jsem nečetl jedinou kladnou referenci. Placené PR články se s funkčností, spolehlivostí a kvalitou jeho větrných elektráren míjejí na hony. Firmou šířené údaje, že větrníky značky Taawin vyrábějí elektrický proud ve Švédsku, Indii, Vietnamu a Číně, nejsou doloženy, muselo by se o nich vědět, firma by byla významným českým exportérem.

Kde jste firmu Taawin poznal? Co rozhodlo o vašem zájmu o její větrnou elektrárnu?
Žiji na kopci na Blanensku a zaujala mě myšlenka tuto větrnou hůrku využít. Na veletrhu v Brně jsem navštívil stánek firmy Taawin, slovo dalo slovo a po zvážení nabídky jsem si její větrnou elektrárnu objednal. Že mě čeká velké zklamání, neseriózní, až podvodné jednání, to jsem netušil.

Jan Tauš redakci sdělil, že za nezdar projektu si můžete sám, prý jste se choval nezodpovědně a komponenty stroje si nechal do šroubku rozkrást…
Uzavřel jsem s firmou Taawin smlouvu na kompletní, zdůrazňuji kompletní dodávku větrné elektrárny, tedy tak řečeno na klíč. Pouze základy jsem měl zbudovat sám. Pan Tauš neustále posouval termíny plnění, kličkoval, zapíral se, nebyl schopen doložit ani dokumentaci a řádné protokoly, například o hlučnosti, které byly nutné pro úřední povolení stavby. V beznaději jsem od smlouvy plným právem odstoupil, tak jak to bylo v jejím znění pro takový případ zakotveno. Že mé rozhodnutí bylo na místě, potvrdil soud.

Jak dopadlo vyúčtování nerealizované stavby?
Udělal jsem životní chybu a za „dílo" jsem celou částku zaplatil předem. Když firma elektrárnu nedodala, k vrácení peněz se neměla. U soudu nakonec přece jen slíbila dluh vyrovnat, prý i kdyby si na to měla půjčit. Závazek však nedodržela. Po delších tahanicích musel zasáhnout exekutor, ten ovšem ve společnosti s ručením omezeným žádný hodnotný majetek nenašel, z vymeteného účtu mohl zabavit posledních přibližně 30 tisíc korun. Takže kolik firma na mé důvěřivosti vydělala, je nasnadě. Já jsem předem uhradil přes 700 tisíc korun.

Víte o dalších napálených zákaznících?
Ano, vím o zákaznici, která stroj jiné konstrukce firmy Taawin již měla na svém pozemku v chodu, ale velice záhy se opakovaně rozpadl. O zmetku natočila přesvědčivou reportáž ČT a vysílala ji v příznačně pojmenovaném pořadu Černé ovce. Z ostudy kabát měl majitel firmy i tím, že reportérům televize hystericky spílal a vyhrožoval. Reportáž dodnes koluje na internetu a má i po letech slušnou sledovanost. Věc se dostala k soudu a firma i tento spor prohrála.

Majitel firmy Taawin tvrdil, že údajně žijete nemravně, napsal to jako kuriózní zdůvodnění, proč vám objednanou a předem zaplacenou elektrárnu nepostavil. Jak budete na zjevné pomluvy reagovat?
Protože pan Tauš tyto pomluvy šíří už několik let a dokonce na internetu, a nyní je zaslal vaší redakci, podal jsem na něho trestní oznámení na policii, ta můj podnět přijala a v souladu se zákonem se veřejně šířenými pomluvami budou zabývat orgány činné v trestním řízení.

Můžete nám říct, co jste dokázal v pracovním a osobním životě? Ptáme se proto, že Jan Tauš v korespondenci s redakcí zpochybňuje vaše odborné schopnosti a dokonce morální integritu.
Vystudoval jsem na Masarykově univerzitě v Brně zprvu přírodovědu a potom ještě informatiku. Mimo jiné jsem realizoval projekt kompletní integrace informačního systému pro Českou rafinerii. Projekt trval několik let a byl velmi rozsáhlý. V roce 2000 jsem se stal jedním ze zakladatelů a akcionářů akciové společnosti. V ní jsem několik let působil jako ředitel a předseda představenstva. Můj osobní život byl přímočarý. Jsem řádně ženatý, s manželkou máme syna, spolu jsme postavili dům a v těžkém terénu vykopali hlubokou studnu. Na vysoké škole jsem propadl horolezectví. Zdolal jsem Monte Rose, Mont Blanc, dvakrát Matterhorn, z toho jednou sólo, vylezl jsem Palavicciniho žlab na Grossglockner. Vedl jsem expedici do Himalájí, z níž nás pět ze sedmi jako vůbec první z Česka a Slovenska vylezlo na vedlejší sedmitisícovku vlevo od Mount Everestu. Jak „těžká" tato velehora je, svědčí, že již pohřbila přes dvacet lidí.

Co o svém příběhu z doby přemnožených šíbrů a obtížně vymahatelného práva, soudíte?
Když vám někdo na veletrhu něco velkého slíbí, nesplní a bez hnutí brvou připraví o poctivě vydělané peníze, a nádavkem, aby ospravedlnil sám sebe, ještě zpochybňuje vaši osobnost, tak máte jasnou představu s kým jste se potkali.

Ivo Havlík