VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Marie Mátlová zkrotila ducha vily Ducháčka

Jihlava – Romantiku, děs a paranormální jevy. Takové zážitky mají lidé, kteří bydlí ve slavné vile v jihlavské čtvrti Lesnov. Žijí v lokalitě, které nikdo neřekne jinak než Zámeček.

7.7.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Moš

Její vyhlídková věž je dominantou, kterou při cestě po jihlavském dálničním přivaděči u exitu na Bedřichov nelze přehlédnout.

„Ten duch, který tady začal asi před patnácti lety řádit nešel přeslechnout,“ vzpomíná Marie Mátlová, která v domě žije už čtyřiašedesát let. Tehdy zažila šok a strach, když se na půdě i jinde v domě začaly dít divné věci. Marie Mátlová je přesvědčena, že v domě řádí duch, kterému dala jméno Ducháček.

Ducháček o sobě dává vědět dodnes. Naposledy tím, že schovával věci v domě. Žena ale tvrdí, že se s Ducháčkem naučila žít a za ta léta se jí podařilo ho zkrotit.

„Říkala jsem mu ať mi to nedělá, protože už takhle jsem na tom zdravotně špatně. Prosila jsem ho, že se nějak musíme domluvit a dala mu najevo, že sem asi patří. Tehdy jsem mu dala jméno Ducháček,“ vzpomíná „krotitelka duchů“ Marie Mátlová na první setkání s duchem. To nahnalo strach i jejímu synu Tomášovi.

Marie Mátlová se do vily nastěhovala se svými adoptivními rodiči dva roky po válce. Tehdy jí bylo sedm let. Rodiče dům koupili, protože po biologické matce zdědila bacil tuberkulózy a chtěli, aby byla na čerstvém vzduchu. Tehdejší nedotčené prostředí jí v tomhle směru vyhovovalo.

„Dnes je to horší, hlavně kvůli nedalekému Kronospanu. Kouř z komínů je někdy hodně cítit a vůbec mi to nedělá dobře,“ stěžuje si třiasedmdesátiletá Marie Mátlová asi na nejpodstatnější věc, která se za léta změnila. Jinak je jejich dům stále na samotě. Vede k němu jedna prašná cesta, kterou už silničáři v zimě také začali prohrnovat. „Dříve jsem jim za to dávala něco do kapsy,“ směje se Mátlová.

Čí je to duch?

Začátky života v novém ale nebyly jednoduché. Dům byl zpustlý, zanedbaný a poničený. Rodina postupně dům opravovala. Mimo jiné i z peněz, které utržili z pronájmu pokojů turistům a pocestným.

Samota na úpatí kopce Rudný byla totiž lákavým cílem mnoha výletníků. Na vrchu, jemuž se Jihlavě stále říká spíše Šacberk, stála v letech 1854 – 1870 a později i mezi roky 1907 až 1940 rozhledna. Místo se stalo na konci devatenáctého a začátkem dvacátého století letoviskem, kde si zejména majetní lidé stavěli sídla.

Jednu z prvních vil si tam postavil Theodor Tomaschek, soudní rada ve výslužbě. Vilu Marie Mátlové zbudoval stavitel Vinzenz Zeizinger jako vlastní sídlo v roce 1910. Není vyloučeno, že jeho duch nyní v domě straší.

„Nevím, kdo to může být. Zřejmě v domě někdo zemřel a jeho duch se sem vrací,“ míní Marie Mátlová. O žádné tragické události ale neví. Pouze na konci války do vily vtrhli ruští vojáci, kteří prý znásilnili ženu původního majitele. Dcera před nimi stačila utéct a schovat se do psí boudy.
Mačeta je pod postelí dodnes

Podle Mátlové o sobě dal duch dal poprvé vědět v noci z 6. na 7. března 1996. „Přesně o půlnoci se z půdy ozýval strašný rámus. Jako by tam někdo chodil v těžkých botách a stěhoval bedny sem a tam. Bylo to hlučné a strašidelné a trvalo to do čtyř do rána,“ má v živé paměti Mátlová.

„Ten rámus mně vzbudil a vůbec jsem nechápal, co se na té půdě děje. Slyšel jsem to jasně a zřetelně,“ potvrdil její syn Tomáš. Oba nemohli celou noc usnout a ráno se rozhodli, že se půjdou na půdu podívat.

„Syn si vzal mačetu, kterou máme pod postelí připravenou dodnes a já nějaké koště. Šli s námi i pes a kočka. Obě zvířata ale zůstala stát na prvním schodě a byla pořádně naježená. Kočka měla vražené drápy do dřevěného schodu a ani ona ani pes nechtěli jít dál,“ pamatuje si Marie Mátlová.

Když vešli na půdu, viděli, že je všechno na svém místě. Pes, který se nakonec přeci jen osmělil, zavětřil podezřelou stopu v rohu místnosti. „Oddělali jsme v tom místě prkna v podlaze, ale nic divného tam nebylo,“ podotkla Marie Mátlová. Když si chtěla po probdělé noci odpočinout duch se ozval znovu.
„Po místnosti létaly nějaké neviditelné kuličky a cvrnkaly po bytě do různých věcí. Bylo to strašidelné,“ říká žena.

Podivný inzerát

Manžel, který nebyl doma si pak z ženy dělal legraci, že to má ze sci-fi knížek, které tak ráda čte. Pak se ale stalo něco, co ho zaskočilo. „Historce o duchovi jsem nevěřil a smál jsem se tomu. Seděl jsem přitom na židli. Pak jsem ucítil tlak na ramena, jako by mně nějaká zvláštní síla zatlačila dozadu. Bylo to tak silné, že se ulomilo opěradlo,“ popsal příhodu manžel Antonín. Od té doby věří, že v domě někdo je. „Až ho potkám, tak si to s ním vyřídím,“ směje se Antonín.

Šok zažil i syn, nad jehož postelí se v noci skláněla průhledná postava. Když ji chtěl chytit, rozplynula se.

Od té doby o sobě dává Ducháček podle Marie Mátlové vědět hlavně dupáním po schodech. Na půdu nikoho cizího pustit nechce, prý to Ducháčkovi slíbila. „Jistý pan farář se nabízel, že nám to tady vysvětí, ale mám strach, že by to ducha akorát rozzuřilo a zase by řádil jako dřív,“ vysvětila Marie

Mátlová, která nechce slyšet ani o lovcích či vymítačích duchů.
Zatím nechce na půdě ani uklízet a o tom, že by zámeček prodali také neuvažují. Jednoho zájemce už měli. Přišel za nimi Ital, který prý viděl v novinách inzerát, že je vila na prodej. Nabízel jim tehdy tři miliony korun, ale odešel naštvaný s nepořízenou. Rodina totiž žádný inzerát nikdy nepodala. Možná, kdyby Ital věděl, že v domě straší, byl by rád, že dům nekoupil. A kdo ví, kdo vlastně ten inzerát podal?

Autor: Roman Martínek

7.7.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Ilustrační foto

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Navšívili místa, kde před několika lety studovali

Jihlava – Budovu Vysoké školy polytechnické (VŠPJ) a nepřístupný zámeček v lesoparku Heulos si nedávno prohlídli bývalí česko-slovenští studenti, kteří tam před téměř čtyřiceti lety studovali a měli tam i internát.

Sáblíková bude pokračovat i po Pchjongčchangu

Žďár nad Sázavou – Odchod do sportovního důchodu? Ale kdeže. Láska ke sportu zvítězila. Martina Sáblíková přehodnotila své plány po olympijských hrách v Pchjongčchangu a hodlá se na dlouhém oválu se svými konkurentkami potkávat i nadále. Její fanoušci tak mohou mít radost.

Naboural cizí auto a ujel

Jihlava – V noci z neděle na pondělí neznámý řidič poničil auto zaparkované na parkovišti v Březinově ulici a ujel. Majiteli auta tak způsobil škodu za dvacet tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení