Obžalobu poslal k soudu jihlavský státní zástupce Kamil Špelda pro porušení povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Vitáskové hrozí trest od tří do deseti let.

Jenže s ohledem na pondělní rozsudek Krajského soudu 
v Brně, kde byla Vitásková odsouzena na osm a půl roku nepodmíněně do věznice s ostrahou za podvod se solárními elektrárnami, může jihlavský soudce Zdeněk Chalupa, který dostal jihlavskou kauzu na starost, rozhodnout o zastavení trestního stíhání Vitáskové pro neúčelnost.

„Rozhodnutí krajského soudu bude mít zcela jistě vliv na naši kauzu. Jak to naše další rozhodnutí ovlivní, nedokážu v tuto chvíli říci. Ještě jsem nestačil spis nastudovat, proto neznám přesnou časovou posloupnost obou případů," uvedl soudce Zdeněk Chalupa.
Nevyloučil však, že zastavení trestního stíhání pro neúčelnost může být jednou z možností, kterou trestní řád v podobných případech připouští. Soudce by navíc nemusel ani čekat na pravomocné rozhodnutí v trestní věci solárních podvodů.

„Tato možnost tu samozřejmě je. Bude záležet na dalších okolnostech, například zda budeme muset ukládat souhrnný trest, či nikoli. Pokud ano, pak bychom na pravomocné rozhodnutí museli vyčkat," vysvětluje soudce.

Podle trestního řádu lze trestní stíhání pro neúčelnost zastavit, pokud je trest, který by mohla obžalovaná dostat zcela bezvýznamný vedle trestu, který už dostala v jiné trestní věci a který by ji mohl postihnout.

Záležet také bude na trestní bezúhonnosti obžalované a dalších okolnostech rozhodných pro výměření případného trestu.

Podle státního zástupce Kamila Špeldy je vzhledem k nepravomocnému rozsudku brněnského soudu předčasné spekulovat o tom, jaký postup zvolí jihlavský soud.

„Z hlediska zákona ale soudu nebrání nic v tom, aby o zastavení řízení pro neúčelnost rozhodl už nyní. V odůvodnění se pak musí vyrovnat s dalšími právními aspekty případu. Je možné i věc projednat v hlavním líčení a na rozhodnutí si pak ponechat čas," naznačil Kamil Špelda.

Alena Vitásková jmenovala někdejší nejvyšší státní zástupkyni Veseckou v roce 2014 do nově vytvořené funkce místopředsedkyně ERÚ. Podle policie to ale bylo v rozporu s energetickým zákonem.

„Renata Vesecká nesplnila zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu – uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, a z toho tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci," sdělil už dříve mluvčí celostátního policejního protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej. Podle znaleckých posudků měla státu vyplacením mzdy Vesecké vzniknout škoda asi jeden milion korun.

Vesecká pracuje v Energetickém regulačním úřadu nadále, od loňského léta ale už není místopředsedkyní, působí v legislativně správní sekci. „V nové organizační struktuře, která se změnila primárně kvůli služebnímu zákonu, už není místopředsedkyní úřadu. Byla odvolána na začátku června," řekl loni v srpnu mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Vitásková podala kvůli zahájení stíhání ústavní stížnost, se kterou ovšem neuspěla. Ústavní soudci v nynější fázi trestního řízení nenašli důvod k zásahu.