Lze předpokládat, že v ní budou ostatky významného člena řádu, protože se nachází přímo před oltářem. Hrobka byla s největší pravděpodobností vybudována před Santiniho přestavbou v první polovině 18. století. Neoznačoval ji žádný náhrobní kámen a není poškozená, řekla Zuzana Thomová z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Archeologové provádějí průzkum kostela nedestruktivní metodou od března. Nejdříve přišly na řadu prostory označených hrobek. Následně pozvali geofyziky, aby podzemí kostela prozkoumali za pomoci georadaru. Ti našli pod presbytářem dutinu, do které dnes archeologové vsunuli minikameru. "Ani z písemných pramenů jsme tentokrát nevěděli, do čeho jdeme," uvedla Thomová.

Zjistili, že jde o hrobku, v níž je čitelná jedna rozpadlá dřevěná rakev zdobená malbou. Nyní se snaží hrob identifikovat podle nalezené destičky, jež ležela na rakvi. "Když budeme chtít, tak se dostaneme i dovnitř rakve, ale z důvodů etických a z důvodů památkové ochrany to neděláme," vysvětlila Thomová. Prostory se ani po dokončení archeologickém průzkumu nebudou otvírat, v tom je kouzlo nedestruktivní metody, dodala.

Nepočítá se ani s obnovou či úklidem prostor, ve kterých zbyly stopy po někdejší Státní bezpečnosti (StB). Ta klášter obsadila v roce 1950 a její příslušníci podle pamětníků hledali i v kryptách zbraně.

Do právě objevené hrobky podle Thomové nikdo nevstoupil minimálně od první poloviny 18. století. Je pod vrstvou stavební sutě a nynější podlahy. Pohřben v ní může být opat Siard Falco, který byl zvolen v roce 1661 po obnovení kláštera. Absence náhrobku může souviset s přestavbou kostela architektem Janem Blažejem Santinim.

Zpracování výsledků a rozbor odebraných vzorků celého průzkumu potrvá asi devět měsíců. Výsledky poslouží pro další plánování, jak s památkou nakládat.

Klášter založil pražský biskup Ota spolu s českým knížetem Soběslavem v roce 1139, kdy do něj uvedli benediktiny ze Sázavy. Kostel spolu s konventem vyhořel v roce 1712. Opravy byly ukončeny podle návrhů stavitele Santiniho v roce 1720. Podle duchovního Benedikta Machálka se kostel nejméně 100 let neopravoval, poškozená je budova i mobiliář. Na rekonstrukci podmíněnou archeologickým průzkumem získali premonstráti státní dotaci 12 milionů korun.