Do konce roku k nim v sousedství přibyly dva menší. Všechny čtyři postavila zmíněná firma KV Venti.

„Odhadli jsme zájem o výstavbu větrných elektráren, proto vyrostla jihlavská pobočka. Hlavně zástupci obcí chtějí zpracovat nabídky, co a za kolik peněz můžeme postavit a jaký zisk by z toho náležel obci,“ uvedl jednatel KV Venti David Jozefy. Podle něj byla společnost ještě nedávno na trhu větrných elektráren jediná, poslední dobou však s nabídkami na výstavbu větrníků přicházejí nejrůznější firmy.

„Každý si spočítá, že pokud by elektrárna vyrostla v místě se stálým prouděním vzduchu a ekonomická situace alespoň trochu dovoluje výstavbu, je
dobré začít stavět,“ shrnul energetik Jaroslav Miklík.

Lidé nemají zdaleka jednotný názor. „Nepodporujeme větrné elektrárny. Co jsem slyšel o zájmu okolních obcí, byly kromě Pavlova spíš fámy, aby to vypadalo, že je zájem o výstavbu. Ale není to pravda,“ přiblížil Deníku místostarosta Brtnice Stanislav Jirků.

Investice se Pavlovu vrátí

„V Pavlově chtějí stavět vlastní elektrárny, což je pádný argument. Návratnost investice je pět let a tři další roky představují vyrovnání úroků v
bance. Stát zajišťuje výkupní cenu energie patnáct let,“ přiblížil šéfprojektant majitele pavlovských elektráren Josef Šíp.

„Podnikatelé točí miliardy, energetici chtějí pořád víc a víc peněz a nikdo s tím nic nenadělá,“ lamentuje Věra Havlíčková.

Společnost KV Venti v září na Karlovarsku spustí centrální dispečink větrných elektráren. „Vycházíme-li z počtu připravených projektů, energetické středisko bude ovládat 1200 megawattů výkonu. Je to na 500 větrných elektráren nebo dvě mělnické tepelné elektrárny nebo blok atomové
elektrárny,“ upřesnil David Jozefy.

Jedna větší větrná elektrárna o výkonu 2 MW,postavená u Pavlova, přijde v nákladech na 80 milionů korun.