„Je to k vzteku. Stojím tu od jedenácti hodin. Kšefty utíkají, je mi zima a kromě poslouchání rádia nemohu dělat nic jiného,“ pokrčil v šest večer bezmocně rameny řidič modrého tahače Mercedes, který nervózně zapaloval jednu cigaretu od druhé.
„Ještě, že tu máme alespoň to kafe, viď,“ pohlédl na slovenského souputníka, jehož souprava postávala na čtvrtečním největším českém parkovišti hned ve druhém pruhu. „Ten druhý litr ale už není nic moc,“ opáčil otráveně muž s čapkou do čela.
Hned ráno pokuta
Ten také zmínil i další úskalí nedobrovolné zastávky. „Teď tu tvrdneme. V noci mi vyskočí tachograf a vsadím se, že hned ráno mě chytí policisté a napaří mi pokutu za jízdu bez přestávky,“ zlobil se Slovák.
„Nejhorší je, že přesně tady stojím každou chvilku. Sice to není tak strašné jako teď, ale pět hodin už jsem tu také ztratil. Silnice je tu jeden led. Copak to tady nemohou silničáři včas posypat,“ zuřil řidič dřevařského tahače.
Bezradnost odlišného zrna projevil řidič dodávky z německého Stuttgartu, který obcházel o kus dál jedno auto za druhým. „Nevíte, jak se dostanu do Krakova? Navigace se mi úplně zbláznila. A kdy se to konečně rozjede? Už jsem tam měl být,“ lomil rukama Němec a ukazoval na hodinky.
Mnoho uspokojivých odpovědí se mu nedostalo.