Černé slunce je nakresleno na zdi největší prostory ve druhém podlaží chodeb pod centrem Jihlavy.

Reportéři Deníku se byli na místě pod bývalou spořitelnou podívat. Do sklepa vstoupili z domu na okraji Benešovy ulice. S nezbytnými helmami na hlavě a svítilnami v ruce.

Místnost Černé slunce sloužila jako klubovna prvních nadšenců se zájmem o jihlavské podzemí. „Může mít takových 20 metrů čtverečních, možná i víc,“ odhadl společně s náměstkem jihlavského primátora Martinem Hyským náš hlavní průvodce, vedoucí oddělení správy podzemí Jan Šustr.

„Dnes tady žádný nábytek není, ale měli jsme tu stoly a židle. Na stropě visel lustr. Scházeli jsme se zde téměř každý den,“ doplnil šéf správy podzemí.
„V té době jsme nemohli pít, bylo nám patnáct šestnáct let,“ doplnil muž, jehož parta měla za vzor Jaroslava Foglara a hltala Rychlé šípy.

Kdo se chtěl přidat do party, musel projít podzemím potmě a bez helmy do klubovny z Palackého ulice. Ze sklepení domu, kde donedávna sídlila banka UniCredit Bank.

Běžní návštěvníci Černé slunce v rámci prohlídkového okruhu neuvidí. „Nejde to v žádném případě. V chodbách jsou vedeny inženýrské sítě,“ vysvětlil náš průvodce.

Prohlídkový okruh má ale zase jiná lákadla: především svítící chodbu. V červenci a srpnu se konají prohlídky denně v 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16 a 17 hodin.

Miroslav Mareš, Jaroslav Paclík