Na Vysočině je vyprodukováno 680 tisíc tun odpadu ročně. Více než sedmdesát procent tohoto objemu končí na skládkách. Tyto skutečnosti vedly největší města Vysočiny k rozhodnutí nalézt společný a pokud možno ekologický postup při nakládání s odpadem.

„Jestliže před časem byla spalovna odpadu vnímána s odporem jako něco nepřijatelného, tak se teď zjišťuje, že tyto technologie mohou být příznivé k životnímu prostředí,“ naznačil hejtman Jiří Běhounek základní pilíř připravované koncepce budoucího nakládání s odpady.

„Měli bychom samozřejmě zvyšovat materiálové využití odpadů. Tato tendence už tady je, ale stále je to málo. Jediným způsobem využití směsného komunálního odpadu je však energetické využití ve spalovnách,“ říká Zdeněk Ryšavý, radní pro životní prostředí. Jako nejlepší řešení se podle něj jeví vybudování spalovny přímo na území kraje.

Starostové jsou pro

Vybudování velké spalovny na území svých měst by se nebránili starostové Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a Třebíče. Zařízení, které by ročně mohlo zpracovat na teplo a elektřinu kolem 100 tisíc tun odpadků, by podle dosavadních předpokladů mohlo vzniknout do roku 2018. „O stavbě ale ještě nebylo rozhodnuto,“ řekl Ryšavý.

Právě vybudování spalovny by mohlo být stěžejní akcí integrovaného systému nakládání s odpady. Podle právě podepsané smlouvy bude na vzniku tohoto systému spolupracovat kraj a patnáct největších měst Vysočiny. Analýzy a studie k nakládání s odpady by měly být dokončeny během 1,5 roku. Budou stát kolem pěti milionů korun, na což se složí samosprávy.

„Pak bychom měli mít jasná stanoviska, co by bylo potřeba dělat dál,“ doplnil Ryšavý. Záměr, který bude vyhodnocen jako nejlepší, budou znovu projednávat zastupitelstva samospráv.

Náklady na stavbu spalovny se odhadují v řádu miliard korun. Proti spalovně v Jihlavě se už staví zástupci Strany zelených a ekologičtí aktivisté. Obávají se dopadu na životní prostředí i toho, že se do kraje začnou odpady na spálení dovážet odjinud. Primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal by se však umístění spalovny na území krajského města nebránil.

O spalovnu by stál i žďárský starosta Jaromír Brychta. Předpokládá ale, že by konečnému rozhodnutí ve městě předcházelo referendum. Naopak starosta Třebíče Ivo Uher, který by se podle dnešního prohlášení také spalovně nebránil, má za to, že toto zařízení neznamená takový zásah do životního prostředí. Proto by o něm mohla rozhodnout samospráva bez referenda, doplnil.

Na Vysočině ročně vzniká kolem 150 tisíc tun směsného odpadu, objem stoupá. Obyvatelé kraje jsou sice v třídění nad průměrem v zemi, ale i tak končí na skládkách již zmíněných sedmdesát procent. Podle požadavku Unie by přitom už letos měla být znovu využívána polovina odpadků.

Zvýšení tohoto podílu by se podle kraje dalo nejlépe dosáhnout energetickým zpracováním části odpadu. Podle Energetické agentury Vysočiny je spalování odpadu ve specializovaném zařízení šetrnější k životnímu prostředí než výroba energií z hnědého uhlí a biomasy.

MICHAL FOHL, VĚRA STEJSKALOVÁ, ČTK