Vstával ještě za tmy, na cestu vyrazil patnáct minut po čtvrté hodině. Z Třeště zamířil směrem k Batelovu, hned nad městem ho vítal slibný červnový den. Začínalo svítat. A den to byl pro něj také hodně slavnostní.

Jan Klíma, třiasedmdesátiletý senior z Třeště, se včera vydal pěšky na kontrolu ke svému lékaři potřicáté. Jubilejní pochod ponese datum 7. až 8. června 2010.

Obsah batohu Jana Klímy se nelišil od zavedené a ověřené podoby. Jedno náhradní tričko, jedny ponožky a trenýrky, dlouhé šusťákové kalhoty pro případ, že by se ochladilo. Výjimečnou podobu měl formulář, jemuž chodec říká startovní listina. „Vnučka studuje výtvarnou školu, tak mi tuhle jubilejní startovní listinu udělala v trochu lepším provedení,“ vyprávěl Jan Klíma při přípravě na putování s kulatým číslem.

Skončit chtěl už před pěti lety, kdy se chystal na dvacátou cestu. Nakonec si ještě deset pochodů přidal. Možná že ani po nich pokušení obout oblíbené prestiže neodolá, přesto s předstihem označil třicátou túru za poslední. „Provoz na silnicích je čím dál tím hustší. Když už jsem vyhrál souboj s infarkty, nechtěl bych skončit jako oběť dopravní nehody,“ říká teď s oblibou Jan Klíma.

Když měly cigarety hlavní slovo

Vitální senior, který se cítí v naprosté zdravotní pohodě i v dobré kondici, ani na okamžik nezapochybuje, že by těch 150 kilometrů z Třeště do Prahy nezvládl.

Přitom před deseti lety měl namále. Pátý infarkt v řadě mu šel doslova po krku. Jan Klíma, profesí truhlář, který pracoval také u spojů, tehdy dobře věděl, že platí daň za mizernou životosprávu. Ostatně málo pohybu a hodně cigaret byla vždycky riskantní kombinace.

A předpoklady k infarktu měl také v genech, na problémy se srdcem doplatili i jeho tatínek a bratr. Sám Jan Klíma prožíval nejkritičtější okamžiky na samém přelomu století. S pátým infarktem ho vezli do nemocnice do Prahy na silvestra 2000, rozhodující operace trvala šest hodin.

Za ty včera došel z Třeště do Pelhřimova. U Horní Cerekve ho zastihla slabá přeháňka, pak už se zase ukázala modrá obloha. V Pelhřimově si tak mohldát plánované kafíčko na zahradě sídla Agentury Dobrý den a na slavnostní startovní listině odškrtnout první získané razítko.

Chodit začal na radu lékařů, jakmile se vrátil z nemocnice domů. Když pak v červnu 2002 poprvé vyrazil po dneska už legendární trase do Všeobecné fakultní nemocnice na kontrolu zdravotního stavu poprvé, bylo to i pro doktora Romana Škulce překvapení. „Chodit mi sice pan doktor doporučoval, ale že se za ním tehdy vydám na kontrolu až od nás z Třeště, to vůbec nevěděl. Když mi ovšem po příchodu do Prahy nechal změřit tlak, EKG a všechny ty ostatní hodnoty mého srdce, tak mě dokonce pochválil,“ vzpomíná po osmi letech Jan Klíma.

Přitom právě první pěší putování po dnes už prošlapané trase považuje stále za nejnáročnější. Pochody dlouhé několik desítek kilometrů měl už v té době sice v nohách, ale 150 kilometrů bylo přece jen něco jiného. „Dnes už trasu dobře znám, vím, kde je jaké stoupání, už si umím rozložit síly,“ poukazuje Jan Klíma na význam zkušenosti s tratí.

Za tři roky patřil mezi rekordmany

Povzbudivá slova lékaře se tehdy v roce 2002 stala impulsem k dalším pěším výpravám i k myšlenkám na vstup mezi rekordmany.

V roce 2003 si třešťský senior zopakoval klasickou cestu do Prahy dvakrát, od té doby chodil na lékařskou kontrolu většinou čtyřikrát. A v roce 2005 sám oslovil pelhřimovskou Agenturu Dobrý den, zda by jeho chození nestálo za zápis do databanky rekordů.

V Pelhřimově uspěl, zatímco přihláška na výzvu nejmenovaného rádia, které ve stejnou dobu hledalo lidi podnikající nejrůznější bláznivé kousky, vyšuměla do ztracena. „Asi jim můj nápad nezdál dost bláznivý. Nakonec tehdy vyhrála jakási baba, která přijela uprostřed léta vlakem z Ostravy do Prahy v kožichu,“ pamatuje si dodnes Klíma.

Mezi rekordmany se poprvé zapsal před pěti lety. Z Třeště do Prahy šel posedmé, ovšem poprvé nonstop, bez noclehu. Do Všeobecné fakultní nemocnice dorazil za 28 hodin. „První rekord jsem vytvořil 24. a 25. srpna 2005,“ připomíná dneska Jan Klíma. Ten druhý, zřejmě opravdu nejbláznivější, se zrodil ve dnech 8. až 10. června 2006. Uzdravený třešťský senior si ke 150 kilometrům do Prahy přidal ještě zpáteční přídavek do Pelhřimova, kam dorazil zrovna u příležitosti tehdejšího ročníku mezinárodního festivalu Pelhřimov – město rekordů. Celkem ušel tenkrát 270 kilometrů nonstop. „Tehdy mě zachránila otevřená hospoda v Čechticích,“ začíná vyprávět jednu z historek. „Přestože byl červen, klesla v noci teplota k nule. Byl jsem někde mezi Vlašimí a Čechticemi, do Pelhřimova mi zbývalo možná padesát kilometrů. Zkoušel jsem se různými způsoby zahřát, ale nic nepomáhalo. Přestože bylo už hodně po půlnoci, hospoda v Čechticích byla otevřená a já jsem si hned objednával dva grogy. Hostinský se ptal, pro koho je ten druhý, oba byly samozřejmě pro mě. Nakonec jsem si tam dal ještě třetí a do Pelhřimova už došel v pohodě,“ povídá Jan Klíma.

Jinde zase naplánoval cestu k lékaři tak, aby se v Praze připojil k turistům účastnícím se slavného pochodu do Prčice.

Zastávky v hospůdkách, v obchodech i na benzínkách patří k jeho cestám neodmyslitelně. Stejně tak tomu bylo i včera. „Jako vždycky jsem si vzal jen malou svačinu, dva chleby se šunkou, se kterou jsem vydržel do Pelhřimova,“ popisuje svůj cestovní jídelníček Jan Klíma, který pak už doplňuje energii hlavně polévkami.

Třetí rekord je starý dva roky, váže se k jeho jubilejnímu dvacátému putování, které nakonec ještě nebylo poslední.

Tím by mělo být to současné třicáté. Jestliže už opravdu příště za svítání z Třeště nevyrazí, určitě mu zůstanou bohaté vzpomínky. Vždyť potkal desetitisíce aut a zažil řadu historek, z nichž některé nebyly s ohledem na dění na našich silnicích vůbec příjemné. „Nejhorších je vždycky těch zhruba šest hodin mezi Vlašimí a Týncem nad Sázavou. Někdy mi šlo opravdu o život,“ připomíná.

Jednou dokonce naopak sám život zachraňoval. U Kamenného Újezdce rozmlouval sebevraždu staršímu muži, který se právě chystal z jednoho z četných mostů na trase skočit pod vlak. „Šli jsme na pivo, přiznal, že má nějaké životní trable. Myslím, že jsem mu nějakou energii do života tehdy předal,“ vypráví.

Do Pelhřimova se vrátí koncem týdne

Včera dorazil Jan Klíma do Vlašimi, dneska dopoledne se už bude hlásit u svého současného lékaře Tomáše Kovárníka. A v sobotu se vypraví znovu do Pelhřimova, aby tam na známém festivalu převzal další dva certifikáty o svých rekordních počinech. „Jeden bude za těch kulatých třicet pěších cest z Třeště k lékaři do Prahy. A další rekord vytvoříme vlastně přímo na místě v rámci rekordní autogramiády všech rekordmanů,“ připomínal program svých nejbližších dnů rekordman z Třeště na Jihlavsku Jan Klíma.