Na to všechno se v poslední době zaměřují projekty vzdělávání k finanční gramotnosti, které se dostaly už také do základních škol.

Projekt finančního vzdělávání žáků základních škol, nazvaný Rozumíme penězům, oslovil rovněž Vysočinu. Z nejrůznějších míst kraje se přihlásilo deset škol. Cílem projektu je zvýšit úroveň finanční gramotnosti školáků, především v nejvyšších ročnících základních škol.

V první fázi se ale do důležité problematiky začali zasvěcovat kantoři. „Na Vysočině momentálně probíhá první fáze projektu. Odborníci školí učitele v jednotlivých školách tak, aby mohli vést výuku finančního vzdělávání na dané škole,“ uvedl Martin Ježek, manažer projektu Rozumíme penězům asoučasně finanční ředitel občanského sdružení AISIS, které je jeho realizátorem.

Ve školách, které se do projektu přihlásily, se už uskutečnila úvodní proškolení kantorů. „Všichni učitelé absolvovali úvodní seminář a vybrali jsme dva učitele, kteří budou mít vlastní výuku v rámci projektu Rozumíme penězům na starosti,“ přiblížil aktuální fázi projektu ředitel Základní školy v Třešti Václav Trnka.

Ve stejné fázi je projekt také na dalších školách. „Dva vybraní učitelé, kteří budou výuku přímo ve třídách na druhém stupni zajišťovat, mají za sebou první z pěti plánovaných workshopů,“ doplnil Ladislav Březina, ředitel základní školy v Havlíčkově ulici v Jihlavě.

Mezi děti se informace o světě peněz, půjček a dluhů dostanou po prázdninách. V přihlášených školách už připravují metody, jakými budou poznatky důležité pro praktický život mezi školáky dostávat. „Vyčleníme na to nějaké hodiny, určitě chceme projekt realizovat v osmých a devátých třídách,“ naznačil chystanou formu výuky ředitel Trnka.

V zúčastněné jihlavské škole, kde vše spustí rovněž s nástupem příštího školního roku, plánují poněkud odlišnou podobu finančního vzdělávání svých žáků. „Vyčleníme na to jeden projektový den, který na druhém stupni věnujeme celý tomuto projektu. Máme představu, že využijeme formu fiktivní rodiny,“ prozradil ředitel Březina.

Projekt Rozumíme penězům je naplánován do roku 2012. Podle odhadů jeho tvůrců by finanční vzdělávání měly podstoupit na čtyři tisícovky dětí a kolem osmi stovek pedagogů. Ve školách, které se k projektu přihlásily, oceňují jeho výrazný praktický přínos pro děti. „Děti mají často zkreslené představy o světě peněz, někdy nechápou, že jim rodiče nemohou koupit všechno,“ poznamenal Ladislav Březina.

„V projektu jsou věci, které jsou užitečné pro praktický život. Děti se dozvědí, zda a kdy si vzít půjčku, jak číst smlouvu, že se nevyplácí ignorovat to, co je napsáno menším písmem,“ zdůvodnil Václav Trnka, proč školu, v jejímž čele stojí, do projektu přihlásil.

Z Jihlavska se k projektu vedle škol z Třeště a z Jihlavy v Havlíčkově ulici přidala ještě škola z Větrného Jeníkova. Největší zájem v kraje byl z Třebíčska, tam se hlásily čtyři školy, a to z Benešovy ulice v Třebíči, z Moravských Budějovic, z Budkova a z Myslibořic. Dvě školy (z Lukavce a ze Želiva) jsou z Pelhřimovska, na seznamu lze najít i Bory od Velkého Meziříčí ze Žďárska. Naopak žádná zapojená škola z Vysočiny není z Havlíčkobrodska.