Mohlo by se zdát, že právě tento měsíc se studentům vysokých škol naskýtá jedinečná šance nějakou brigádu sehnat. Avšak hlavní doba dovolených už minula, takže mnoho zaměstnavatelů již brigádníky nepotřebuje.

Nabídka brigád je ve srovnání s letními měsíci asi poloviční. „Zájem o brigády je na podzim nižší, avšak i tak se na nás neustále obracejí lidé s novými žádostmi,“ uvedla Iva Ulrichová, branch manager jihlavské pobočky zprostředkovatelské agentury Grafton Recruitment.

Dalším problém je také, jestli vysokoškoláci mají na brigádu skutečně čas. „Já už asi brigádu mít nebudu, do školy nastupuji už patnáctého září, takže mám docela dost zařizování,“ řekla vysokoškolačka Barbora Karasová.

Přesto mnozí studenti připouští, že v brigádách mají vysokoškoláci výhodu. „Můžou si například sami zvolit rozvrh, a tak si mohou lépe zorganizovat čas,“ prohlásil Marek Čáp, který letos v září nastoupí na Masarykovu univerzitu v Brně. „Někteří moji známí, kteří studují na vysoké škole, dokonce pracují na částečný úvazek,“ uvedla Barbora Karasová.

Takovou výhodu ovšem nemají všichni studenti. „My máme bohužel pevný rozvrh,“ postěžovala si Lenka Rýparová.

Studenti vysokých škol však mohou své středoškolské kolegy trumfnout i v létě. Mají už totiž maturitu, a tak naleznou širší uplatnění na trhu práce. „Myslím, že vysokoškoláci mají výhodu hlavně v brigádách, kdy je vyžadována určitá odbornost,“ mínila budoucí ekonomka Jana Švecová.

To se bohužel netýká gymnazistů. Z gymnázií se na vysoké školy dostane nejvíce lidí, avšak gymnazisté nemají žádnou specializaci.

Iva Ulrichová z Graftonu si nemyslí, že by u uchazečů o brigádu hrálo roli vzdělání. Grafton totiž nabízí hlavně brigády ve výrobě. „Zde je důležitý hlavně věk, protože brigádníci musí často pracovat na směny. Hlavní roli hraje flexibilita,“ vyzdvihla Iva Ulrichová. Jinými slovy vyhrává ten, kdo je rychlejší.