Prodej zvěřiny do odchodních sítí doprovází přísné předpisy. Vše by ale mělo začínat u vlastníků honiteb, kteří si ji buď nechávají pro vlastní potřebu, nebo zvěř prodávají výkupním organizacím. Právě jimi projdou ročně v regionu tuny tohoto lehce stravitelného masa s charakteristickou vůní a chutí.

„V polesí Račín vykupujeme hlavně srnčí, a to kolem tuny za rok. Co se týká další zvěřiny, dančí tu téměř nemáme a divočáky si myslivci nechávají většinou pro sebe,“ řekl Ivo Mittermayer z Lesního družstva obcí Přibyslav.

V takovýchto výkupnách dochází následně k prohlídce zvěřiny veterinárně vyškolenými osobami. Dělená zvěřina se pak buď vyváží do zahraničí, nebo se prodává tuzemským obchodním řetězcům.

„Na Třebíčsku máme čtyři výkupny zvěřiny, přičemž ceny se odvíjí na začátku května podle světového trendu. Momentálně se v okrese za kilogram srnčího v kůži platí osmdesát korun,“ konstatoval Josef Venhoda, jednatel Okresního mysliveckého spolku Třebíč s tím, že kilo masa černé zvěře v kůži se vykupuje za třicet korun. Takto rozporcované a zabalené maso vyjde i na 180 korun za kilogram a dodává se nejčastěji do supermarketů nebo putuje za hranice České republiky.

Pro řadu mysliveckých sdružení je samotný prodej zvěřiny jedním ze zdrojů finančních prostředků, které poté vynakládají na nákup krmiva a léčiv pro zvěř či na budování mysliveckých zařízení.

„Tento rok byl špatný, máme jen velmi malé přírůstky zvěře. Na jaře a v létě bylo hodně vlhko, což se projevilo na počtu mláďat. Velký pokles počtu přírůstků je patrný například u bažantů, koroptví, zajíců i srnčího,“ uvedl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Rovněž v okresním městě prodává většina myslivců výkupním organizacím; kilogram srnčího v kůži za 65 – 90 korun. „Černá zvěř se jim nevyplatí vůbec prodávat, protože výkupní ceny jsou hodně nízko, kolem čtyřiceti korun za kilogram. Zvěř si tedy ponechávají k soukromým účelům,“ tvrdí Sedlář.

Prodej na černo

A právě současné nízké výkupní ceny mohou vést podle šéfredaktora časopisu Svět myslivosti Davida Vacy některé uživatele honiteb k hledání jednodušších cest k zpeněžení zvěřiny, například prodejem do restaurací. „Do oběhu se tak dostává sice legálně získaná, ale neprohlédnutá zvěřina. Jak velký je podíl takto prodané zvěřiny, lze těžko odhadnout,“ myslí si Vaca.

Hygienici samozřejmě provádějí v restauracích v době konání zvěřinových hodů pravidelné kontroly. Nezaměřují se však výlučně na zvěřinu, ale zjišťují všechny náležitosti, které jim zákon ukládá.