Pobudu už tu nechceme, říkají lidé z třešťských paneláků

Nad známou třešťskou postavičkou Jaroslavem Šedou, který momentálně žije na lavičce před supermarketem v centru města, se stahují mračna. Obyvatelům okolních paneláků totiž došla trpělivost a podali na něj stížnost, kterou nyní řeší městský úřad.

„Pan Šeda svoji potřebu vykonává pod našimi okny. Je tu zápach a nepořádek. I když to tu po něm uklidí, za chvíli je tu ten nepořádek zas. Když je hodně opilý, je i sprostý a obtěžuje své okolí. Nejlepší by bylo, kdyby město odtud odendalo lavičky a pan Šeda by se musel přemístit jinam,“ uvedla jedna z místních obyvatelek, která si však nepřála uvést své jméno.

Městský úřad obsah této stížnosti, kterou obdržel přesně před týdnem, nakonec vyhodnotil jako přestupek veřejné pohoršení. „Přestupek byl projednáván přestupkovou komisí. Rozhodnutí v této věci je neveřejné, bude známé dnes a dozví se ho pouze obviněný,“ přiblížila v úterý Helena Vrzalová z městského úřadu.

Narůstající problém s Jaroslavem Šedou, který na ulici žije několik let, chtějí třešťští představitelé vyřešit co nejrychleji. „Stížnosti obyvatel jsou pochopitelné. Navíc se blíží zima, tak bychom chtěli Jaroslavu Šedovi zajistit důstojnější podmínky pro život. On ale moc nespolupracuje. Už jsme mu nabízeli umístnění v azylovém domě, tam jít nechtěl. Byl také v LDN, za pár dnů však podepsal revers a vrátil se zpátky na ulici,“ doplnila Vrzalová.

Podle jejího vyjádření Jaroslav Šeda není bezdomovcem. V Třešti má dokonce trvalé bydliště a pobírá sociální dávky. „Jemu je asi nejlépe na té lavičce. Jenže vysedává na nejfrekventovanějším místě v centru Třeště, kudy také denně cestou do školy projdou stovky dětí,“ dodala Vrzalová.

A jak vidí situaci sám Jaroslav Šeda? Na lavičce před supermarketem je očividně spokojený, čeho se ale nejvíce bojí, je blížící se zima. Už loni totiž kvůli mrazům přišel o několik prstů na obou nohách.

„Rozhodně nechci do azyláku, tam jsou samí kriminálníci. Nechci se do ničeho namočit. Nabízeli mi domov důchodců, ale na ten se musí rok čekat. Tam, kde jsem bydlel, je to teď rozbourané. Na zimu asi zkusím jít do podnájmu do bytů, které nabízí místní podnikatel,“ řekl Jaroslav Šeda.

Někteří místní lidé se snaží Jaroslavu Šedovi pomáhat. „Někdo mi občas donese jídlo nebo čaj, jedna paní mi minulou zimu přinesla i teplé oblečení,“ popsal Šeda.