I když je Jiří Klusáček profesí ekonom a pracuje v bance, jeho životním koníčkem je genealogie. Už dlouhá léta pátrá v minulosti svého rodu, který je pevně svázán s Vysočinou.

Máte za sebou několik rodinných objevů. Který je ten nejčerstvější?
Při zkoumání matričních zápisů týkajících se mé prababičky Ludmily Klusáčkové, rozené Köhlerové (1841), jsem nalezl nesporně zajímavou informaci. Ukázalo se, že její dědeček Kristian Köhler a babička Alžběta, rozená Voss (také psáno Voß či Vos), nepocházeli, jak by se dalo předpokládat, z Polenska či Přibyslavska, ale ze vzdálené ciziny. Ještě zajímavější však je, že geografické určení jejich původu se přesně objevuje až u chronologicky mladších matričních zápisů, tedy při narození mladších sourozenců mé prababičky. Proč byly předcházející zápisy neúplné nebo proč zakrývaly původ Kristiana, zatím nevím. Snad se jednou podaří tuto záhadu rozšifrovat.

Co jste tedy zjistil z matrik o prarodičích vaší prababičky Ludmily Klusáčkové?
Dopátral jsem se, že Kristian Köhler pocházel z města Hanau, které se dnes nachází v německé spolkové zemi Hesensko. Matrika o něm hovoří jako o krasobarvíři z Hanawy č. 371 v knížectví Hessen – Kassel v Říši. Kristian se narodil asi v roce 1770, tedy ještě před změnami v uspořádání německých států, které vyvolal Napoleon. Datum narození Kristiana však odvozujeme pouze z matričního zápisu jeho věku při úmrtí. Zemřel v Polné 21. dubna 1838 ve stáří 68 let. Zajímavá a rozporuplná jsou zjištění o Kristianově pobytu v Tišnově na Moravě. Tam se měl v domě č. 2 kolem roku 1804 narodit jeho syn Karel Köhler. Tak o tom praví zápis o Karlově prvním sňatku s Marií Havlíčkovou. V tomto matričním zápise se ale o jeho otci Kristianovi hovoří jako o Johanovi; tento zmatek zatím neumíme vysvětlit. Jako profese se uvádí shodně barvíř. Matka je správně uvedena jako Alžběta rozená Voß. O jejich původu se však nepíše nic. V tišnovské matrice narozených však záznam o Karlově narození chybí.

Těch záhad je příliš hodně…
Aby jich nebylo málo, tyto informace ještě více zatemňuje jediný nalezený zápis v tišnovské matrice narozených. Ke dni 16. září 1805 je zde zapsáno narození Theodora Bernarda Köhlera, a to v domě č. 83. Jako otec je uveden opět Johann Köhler, Schönferber – krasobarvíř, což odpovídá výše uvedenému zápisu. Jako matka je zapsána Marie Elisabath Vosch (ale dost možná i Skopsch). V zápise o úmrtí Karla Köhlera se tvrdí, že se narodil na předměstí Jihlavy č. 3. Před sebou tedy máme hned několik rozporných otazníků: – křestní jméno otce, Kristian, nebo Johann? – místo pobytu Tišnov č. 2 (nebo č.1 podle jiného zápisu), nebo č. 83, nebo Jihlava č. 3 či č. 371? – rodné jméno matky Vossch, nebo Skopsch? Pobyt Köhlerů v Tišnově je tedy poznamenám mnoha nejasnostmi.

Proč se hesenští manželé Kristian a Alžběta Köhlerovi vydali až na Moravu?
Jejich příchod z Hesenska do Tišnova byl zřejmě motivován útěkem před válečnou vřavou v Rakouském Nizozemí a hledáním práce. První obživu našli v barvírně v Tišnově, ta však neměla dlouhou existenci, a proto přesídlili do Jihlavy a nakonec do Polné. Sňatek patrně uzavřeli ještě v Hesensku před rokem 1800.

Jakou práci si Kristian na pomezí Čech a Moravy našel a kam jeho exodus z Hesenska pokračoval?
Kristianova profese je označena jako krasobarvíř, což se vysvětluje takto: V Čechách a na Moravě se barvíři dělili na tzv. černobarvíře a krasobarvíře. Černobarvíři barvili na černo, na modro a na hnědo. Krasobarvíři na žluto, červeno a zeleno. Protože Monschau, rodiště Alžběty, bylo centrem textilní výroby, můžeme předpokládat, že Kristian právě tam načerpal své znalosti z textilních oborů. Kristiana dále nacházíme v Jihlavě č. 3 na předměstí a dále v Jihlavě v č. 371. Od roku 1844 do roku 1852 při narození jeho dalších dětí je však číslo domu 371, původní číslo domu v Jihlavě, nyní uváděno jako číslo domu v Hanau v Hesensku! Taková shoda čísel není pravděpodobná. Proč se teprve v roce 1844 v matrice objevuje informace o Hanau a Hesensku, je vskutku záhada. Snad již v tomto roce nebylo nutné původ Kristiana zkreslovat.

A původ Kristianovy manželky Alžběty matriky nezastírají, jak to dělají u Kristiana?
Kromě zápisu o narození jejich syna v Tišnově ostatní matriky uvádějí, že Alžběta pocházela z Nizozemí, pruského podílu, z města Monjée (nebo psáno i Mongé). Jednoznačné vyjádření matrik však narazilo na skutečnost, že město s tímto názvem se mně dlouho nedařilo dohledat. V Holandsku Monjé existuje pouze jako rodné jméno. Nakonec se ukázalo, že jde o město Monschau v dnešní německé spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko (Nordrhein – Westfalen) v okrese Aachen. Toto město má však i druhý historický název – Monjoie, ve kterém již celkem přesně poznáváme naše Monjée. Městečko leží poblíž hranice s dnešní Belgií. Region v roce 1815 připadl Prusku, a proto u Alžbětina rodiště v matrice nacházíme poznámku o „pruském podílu” a poněkud nepřesné určení, že jde o Nizozemí. V roce 1918 bylo výnosem německého císaře Monjoie přejmenováno na Monschau. Příslušníci rodu Voss dodnes v Monschau žijí, což je celkem přesvědčivý důkaz o přesnosti určení rodiště Alžběty.

Čím byl Karel Köhler, první potomek přistěhovalců, a jaká je jeho rodinná sága?
Byl mistrem postřihačem. Co dělali postřihači, se vysvětluje takto: Hotové sukno muselo se upravit (ušlechtit), na to byli postřihači… Obyčejný usušený kus látky dal se k postřihovačům a ti na látce sestřihli vstávající vlas a to se dělalo nůžkami asi 80 cm dlouhými. První Karlovo manželství netrvalo dlouho, jeho manželka Marie zemřela po pěti letech, 24. března 1839. Jako stáří při úmrtí má uvedeno 42 let, což by znamenalo, že se narodila již v roce 1797 a nikoli 1800, jak praví zápis o jejím oddání. Zřejmě byla starší než ženich, což nevyhovovalo společenským konvencím doby, a proto její věk byl při sňatku záměrně zkreslen. Do druhého manželství vdovec Karel vstoupil hodně brzy, již 13. května 1839, necelé dva měsíce po skonu Marie. Proč ten spěch, také nevíme. Rychlost nové svatby mohla být vedena snahou zaopatřit děti z prvního manželství, ale žádné takové jsem v matrice narozených nenašel. Karlovou druhou chotí se stala Josefa Winklerová, dcera Petra Winklera, mistra sedlářského z Polné, a jeho manželky Marie, rozené Wladykowé (Wladikowé) z Polné. Manželé Karel a Josefa měli 9 dětí, 6 dcer a 3 syny. Karel Köhler zemřel v Polné 1. prosince 1876.

Zastavme se u jedné ze šesti dcer Karla Köhlera, vaší prababičky Ludmily Köhlerové. Jaké byly osudy její rodiny?
Narodila se v Polné 3. srpna 1841, v matrice byla zapsána jako Lidmila. Ve věku 25 let se 5. února 1866 provdala za vdovce Jana Klusáčka. Z tohoto manželství se v roce 1868 narodil první syn Antonín Klusáček, dcery Karolina a Josefa a druhý syn Bedřich. Rok po narození Antonína otec Jan Klusáček, tedy můj pradědeček, prosí o přijetí na uprázdněné místo městského účetního. Obecní rada jeho žádosti 13 hlasy 8. července 1869 vyhověla. Roční služné činilo 350 zl. r. m. Podmínkou pro přijetí do funkce bylo složení kauce ve výši ročního platu. V této věci se zachoval protokol z 2. srpna 1869. Z něho vyplývá, že kauci ve státních obligacích ve výši 500 zl. za Jana složil jeho bratr Ludvík. V roce 1875 Jan požádal o výměnu obligací za vkladní knížku s uloženou sumou 399 zl. 48 kr. Tak se dvaačtyřicetiletý mistr truhlářský stal účetním města Polné a tuto funkci vykonával až do roku 1903, tedy čtyřiatřicet let! Obecní zastupitelstvo Jana Klusáčka funkce zprostilo 26. září 1903 s odůvodněním, že „úřad městského účetního dále zastávat nemůžete“. 
Od 1. října 1903 mu radnice stanovila roční penzi ve výši 1000 korun. Důchod si však neužil, za dva měsíce, 30. listopadu 1903, zemřel. Pochován byl do rodinného hrobu na hřbitově u kostela sv. Barbory. Jeho manželka Ludmila zemřela 28. prosince 1909.

Jak vidět, matriky jsou pro vás vzrušujícím čtením.
Obsahují převážně holé zprávy o narození, sňatku a úmrtí. Přesto v nich můžeme často objevit mnohem víc – nečekané podrobnosti, které nám umožňují poodhalit již staženou oponu za dávno ztracenými rodinnými příběhy. A to se vám pokaždé rozbuší srdce.

IVO HAVLÍK