VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihlava je zakřiknutá. Chceme probudit zdravý patriotismus

Jihlava - Vilém Wodák je rodilý Jihlavan. Přestože se vyučil strojním zámečníkem, jeho vášní byla vždy historie. Dnes už je v důchodu, a tak se do studia minulosti může ponořit naplno. Jezdí po archivech, a jak sám říká, s radostí navštěvuje i okolní země, a to tím spíš, že tak může učinit i bez divizového příslibu. Často jezdí například do Vídně. „Jsou tam stopy spousty, spousty Jihlavanů," řekl ke svým cestám Wodák.

15.3.2017
SDÍLEJ:

Předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák (na snímku uprostřed) pořádá vycházky po jihlavském Ústředním hřbitově pro veřejnost i pro školy. Přítomným přibližuje zemřelé jihlavské osobnosti u jejich hrobů.Foto: Stanislav Jelínek

Kromě badatelské činnosti se však amatérský historik Vilém Wodák věnuje i Spolku pro starou Jihlavu, jehož je předseda. Spolek založil v minulosti se svými přáteli, Jihlavany, kterým historie města také nebyla a není lhostejná.

„Scházeli jsme se u piva a vyústilo to v to, že když se budeme jen tak scházet a naprázdno klábosit, tak to k ničemu nepovede. Proto jsme založili spolek," vzpomínal Wodák a vypíchl jméno Karla Kloudy a Arifa Salichova, kteří byli u zrodu spolku a jeho hnacím motorem.

„Jsme Jihlavané a máme k tomu městu osobní vztah, protože jsme tady vyrostli, chodili do školy a tak dále. I proto tady chceme probudit zdravý patriotismus v lidech. Jihlava je v tomto ohledu trošku zakřiknutá. To je dáno její minulostí, výměnou obyvatelstva, ale i tím, že je vůbec nejmenším krajským městem," vysvětloval Wodák.

VE VYLIDNĚNÉ JIHLAVĚ SE ZABYDLELI CIZÍ LIDÉ

V Jihlavě totiž dříve žilo hodně německého obyvatelstva, které bylo po druhé světové válce z města vyhnáno. „Jihlava tím hodně utrpěla, protože když její původní obyvatelstvo odešlo, zmizely s ním i všechny zvyky. Po druhé světové válce došlo k dosídlení a do Jihlavy se nastěhovali lidé z různých částí republiky. Bylo to pro ně cizí, studené město a neměli k němu žádný vztah. Proto jsem rád, že se dnes Jihlavané, a to i hodně mladých lidí, o historii města aktivně zajímá. To je pozitivní," přemítal Wodák.

Vilém Wodák se narodil na počátku padesátých let v Jihlavě a i jeho rodiče pocházeli z tohoto města. „Pamatuji si starou Jihlavu, ta zákoutí, která už zmizela. Vyrůstal jsem v centru města, nedaleko Brány Matky Boží, kde jsem trávil dětství. Tehdy jsme prolézali i staré půdy, kde jsme nacházeli hotové poklady po původních majitelích. Bylo tam i spousta časopisů a novin. To jsou moje vzpomínky na dětství v Jihlavě, které ve mě zanechaly nezapomenutelné zážitky, a i proto k historii Jihlavy tíhnu. Lituji toho, že tenkrát jsme neměli mobily ani fotoaparáty, takže spoustu věcí zmizelo, aniž by je někdo zaznamenal pro budoucí generace," vybavil si.

LEGENDÁRNÍ BUFFALO BILL V JIHLAVĚ

Předseda Spolku pro starou Jihlavu se o historii zajímal už ve škole. Zvláštní zalíbení pak nacházel v knihách, proto mu často lidé říkali, že je knihomol. I dnes tráví svůj volný čas v archivech. Díky svým znalostem se dostane například i před kamery filmařů. Naposledy když v Jihlavě natáčeli snímek o Buffalo Billovi.

„V lednu uplynulo rovných sto let od smrti legendární postavy Divokého západu Buffalo Billa, který v dobách Rakouska dělal obrovské turné po zemích Evropy a byl i tady v Jihlavě. Nedávno se o jeho vystoupení v Jihlavě natáčel film. Představení Buffalo Billa se v Jihlavě uskutečnilo právě blízko Štefanikových kasáren. Dříve za nimi nestály žádné domy, jako dnes. Byla tam pláň, na které cvičila armáda. Nejdřív rakousko-uherská, pak československá," vzpomenul na jeden střípek z historie Vilém Wodák.

Spolek pro starou Jihlavu letos slaví tři roky. Je tedy poměrně mladý, přesto už čítá 114 členů, mezi něž patří mladí i staří. Spolek sdružuje lidi se zájmem o historii, kulturu, umění i filozofii ve vazbě na Jihlavu a Jihlavsko. Jeho členy jsou lékaři, právníci, ale i mladí studenti. Spolek vznikl hlavně s cílem šířit povědomí lidí o historii města. „Připadalo nám, že v Jihlavě mnoho věcí nefunguje tak, jak by mělo, na rozdíl od jiných i třeba menších měst. Například co se týká propagace minulosti či jihlavských osobností. Právě to je moje srdeční záležitost. Když si uvědomím, kolik významných osobností se v Jihlavě narodilo, a tady doma je nikdo nezná… To mě vždycky trochu mrzelo. Proto se občas snažím některé osobnosti propagovat nebo o nich něco napsat do médií," zmínil Wodák a doplnil, že některé jihlavské osobnosti se uplatnily například ve Vídni, kde jsou po nich i pojmenované ulice.

PŘEDNÁŠKY NA HRÁDKU, ALE I NA HŘBITOVĚ

Mnoho rodilých Jihlavanů mělo významné postavení za monarchie, přesto o nich v jejich rodném městě málokdo ví. Členové spolku proto dělají různé přednášky. „Předsevzali jsme si, že se budeme snažit každý měsíc pro veřejnost uspořádat nějakou akci, to znamená buď přednášku nebo vlastivědnou vycházku. Ale samozřejmě to není jednoduché, najít vždy někoho, kdo by byl schopen a ochoten něco smysluplného povědět," zamyslel se Wodák.

Právě on pořádá například vlastivědné vycházky po jihlavském Ústředním hřbitově, při kterých zájemcům představuje osobnosti, které ovlivnily minulost města.

„Procházky jsou po stopách významných osobností, ale na jihlavském hřbitově máme i velice krásné náhrobky, je tady zajímavá i takzvaná funerální architektura. Navíc jihlavský hřbitov je velice krásnou zahradou i po stránce dřevin. Má kouzlo v každou roční dobu. Vždy lidem doporučuji jeho návštěvu, nemusí se tam chodit jenom na Dušičky," přemítal Wodák.

Na vlastivědných vycházkách po hřbitově se často sejde i padesát lidí. „Zatím to ještě nikoho neomrzelo a účast veřejnosti bývá poměrně vysoká. Co si vzpomínám, tak zatím nejmasovější akce našeho spolu byla komentovaná prohlídka jihlavského hrádku. Tam se sešlo přibližně sto dvacet lidí. To mě docela šokovalo," podivil se Wodák.

Podobné akce předseda Spolku pro starou Jihlavu organizuje i pro žáky základních škol. Ti mu za to v minulosti například i pomohli s čištěním opuštěných hrobů. „Děcka to strašně bavilo. Ptaly se, kdy půjdou příště. Máme dobré vztahy s některými školami. V rámci výuky jsem dělal například i přednášky pro deváťáky o česko-německých vztazích. To je jedna z hlavních oblastí, které mě zajímají, protože se to týká Jihlavy i mých rodinných vazeb," vzpomenul Wodák.

Amatérský historik jihlavský hřbitov navštěvuje od dětství. Rád ale zajde i na pohřebiště v cizích městech. „Hodně cestuji, a když mi to čas dovolí, tak navštívím v cizím městě vždy i hřbitov. Jednak mi ve zkratce ukáže historii a také to, jak se město o hřbitov stará. Často říkám i takový bonmot, že kdo se neumí postarat o mrtvé, neumí se postarat ani o živé," dodal Wodák.

ADOPCE HROBŮ BY MOHLA ZACHRÁNIT HISTORII

Mnoho zajímavých náhrobků v minulosti z jihlavského hřbitova zmizelo. Docházelo k tomu například proto, že se o hroby nikdo nestaral, a tak byly jejich náhrobky poničené, povalené a nikdo o ně nejevil zájem. Wodáka proto napadlo, že by si některé hroby mohli adoptovat zájemci, kteří by byli schopni zaplatit jejich opravu.

„Někdo to vnímá už jako mou umanutost. Snažím se i členy spolku tak trochu motivovat k péči o Ústřední hřbitov, protože některá místa jsou tam opravdu neutěšená. Proto bych rád prosadil možnost adopce hrobů. Velice jsem se v tom angažoval a vypravil se do Prahy na občanské hřbitovy, kde tohle dlouhodobě funguje. Praha ale není Jihlava, je tam mnoho známých lidí, kteří to podpořili svou autoritou a tak dále… Funguje to a mohlo by to podle mého fungovat i jinde. Snažíme se to prosadit v rámci kraje a města. Zatím to ale naráží na různé byrokratické překážky," vyjádřil se Wodák.

On sám je také součástí komise, která pro jihlavský magistrát mapuje Ústřední hřbitov a zaznamenává místa, která by si zasloužila péči. „Je to ale běh na dlouhou trať. Proto to, co my jako spolek chceme dělat, by měla být aktivita zespodu. Tedy že tam půjdou lidé ve svém volném čase, stráví tam chvíle na čerstvém vzduchu a bude tam po nich vidět kus práce. Když se totiž očistí starý náhrobek z doby Rakouska-Uherska a najednou se tam objeví krásný zlatý nápis, ukrytý desítky let pod těmi vrstvami, vypadá to, jako by ten náhrobek byl nový," radoval se při představě.

EXPOZICE O TĚŽBĚ STŘÍBRA I STEZKA

Wodák by byl rád, kdyby v budoucnu hřbitov protkala například i naučná stezka. Byly by zde tabule, na kterých by byly vyznačeny hroby významných rodáků. Prvním krokem k tomu ale je, aby hroby a jejich náhrobky dobře vypadaly.

Do Spolku pro starou Jihlavu patří kromě Wodáka, Kloudy a Salichova například i Zdeněk Geist. Ten před nedávnem vydal novou publikaci o významné podnikatelské rodině Löwů a Geist se nyní chystá o rodině a jejím podnikání v Jihlavě přednášet. Další přednáška, kterou spolek plánuje, bude patřit třetímu odboji. O něm pohovoří historik a rodák z Dačicka Michal Stehlík, který napsal knihu Babické vraždy.

„Byly i některé plány spolku, které se neuskutečnily. Například jsme chtěli iniciovat vybudování skanzenu, nakonec jsme ale zjistili, že je to neprůchozí. Mysleli jsme si, že by v Jihlavě mohla vzniknout stálá expozice či skanzen, který by celoročně sloužil k zábavě a poučení o těžbě stříbra ve městě. Magistrát si nechal vypracovat i konkrétní plány, jak by to mohlo vypadat, ale pak to nevyšlo," vzpomenul Wodák.

Spolek vystupoval v minulosti například i proti demolici Štefánikových kasáren. „Bohužel ale nemá v takových případech žádné páky. My se sice můžeme nějak vyjadřovat k takovýmto záležitostem, ale nijak je nemůžeme ovlivnit. V poslední době se mi zdá, že se tu věci bez rozmyslu bourají. Co se týká architektury, nelíbí se mi například ani to, že se pod Královským vrškem postavila budova pro zábavný park Robinson. Nic proti tomu, aby se měly děti kde bavit, ale myslím si, že to místo bylo nevhodně a necitlivě zvolené. Je to vlastně pietní místo," zakončil Wodák.

IVANA HOLZBAUEROVÁ

Autor: Redakce

15.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V Ořechově si připomenou výročí výsadku Out Distance

Fotbalisté Křoví (ve žlutém) dlouho srdnatě vzdorovali vedoucím Dukovanům. Kvalita soupeře se ale nakonec projevila a hosté odjeli s prohrou 1:6.

Jarní krize Měřína se dál prohlubuje

Derby rivalů patřilo hostům z Třeště

Vysočina – Kdo jel o víkendu na soupeřovo hřiště, moc neobstál. Ve fotbalových I. A třídách byla výjimkou snad jen Třešť, která ve sledovaném mači vyloupila Telč. Ostatní se se zlou potázali. Domácí výhru naopak slavila rezerva Slavoje Polná, a blízko ke třem bodům byl Rantířov, ten ale v závěru inkasoval vyrovnávací branku.

Černíč si v Tisu otevřela střelnici, trefila se šestkrát!

Vysočina – Šest z dvanácti možných bodů si připsali zástupci Jihlavska ve fotbalových I. B třídách. Výhru slavili hráči Černíče a Velkého Beranov, naopak Kněžice prohloubily jarní krizi, a neúspěšný byl i Kostelec, který v Habrech prohrál gólem v nastavení!

Zastupitelky Jihlavy vybraly peníze na kočky

Jihlava – Členky jihlavského zastupitelstva vybraly 4 tisíce korun pro zoo. Dámy z řad jihlavského zastupitelstva podporují městem zřizovanou zoologickou zahradu. Už několik let adoptují kočku divokou, i letos mezi sebou vybraly a na účet zoo složily čtyři tisíce korun. Adopce trvá jeden rok a získané finanční prostředky zoo použije na úhradu nákladů spojených s výživou vybraného zvířete.

Záchranáři vyjíždí čím dál častěji. Každých 12 minut

Vysočina – Zdravotnická záchranná služba (ZZS) za posledních deset let zvýšila svůj počet výjezdů v Kraji Vysočina zhruba o čtvrtinu. Nyní vyjíždí každých dvanáct minut. Stále častěji v terénu pomáhají kromě záchranářů i lékaři. Nejvíce vyjíždění k chronicky nemocným lidem a seniorům.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies