„Jihlava neplánuje výstavbu zařízení na energetické využití odpadu," potvrdil mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis. Podle něj je významnou informací o referendu skutečnost, že třetina z lidí, která v Jihlavě přišla ke krajským a senátním volbám, tedy více než patnáct tisíc obyvatel, se referenda ani nezúčastnila. „Pokud se tedy díváme na výsledky referenda jako na velkou anketu mezi lidmi, kteří se zajímají o věci veřejné a jejichž část referendum ignorovala, tak v ní většina pouze podpořila již zavedený svoz bioodpadu a motivační program, který dává slevu na poplatku za odpad lidem, kteří třídí nebo mají sníženou četnost vyvážení. Naopak jen asi čtyřicet procent se vyslovilo proti budoucímu energetickému využívání nevytříděného odpadu," vyjádřil se Tulis.

K referendu přišlo 9 622 lidí, což představuje pětadvacet procent oprávněných voličů. Hranice platnosti a závaznosti referenda tak nebyla prolomena o 4 tisíce hlasů. Lidé, kteří stojí za vytvořením referenda, výsledek vnímají tak, že jihlavští zastupitelé a úředníci mohou výsledky referenda použít jako velmi kvalitní a široký průzkum veřejného mínění. „Ten říká, že Jihlavané nechtějí spalovnu, naopak chtějí, aby město pokračovalo v nastoupeném trendu a dělalo více v oblasti třídění odpadu a motivace pro poctivé třídiče odpadu," řekl Matěj Man, jeden z iniciátorů referenda.

Na hlasovacích lístcích mohli lidé odpovídat na tři položené otázky. Odpovědi byly ano, nebo ne. Ukazuje se však, že lidé, kteří k referendu přišli, mnohdy položeným otázkám nerozuměli. „Docela mě to zklamalo, bylo nás tam ve volební místnosti víc, kdo jsme na to koukali, jak kdybychom spadli z višně. Nechápu, proč to nemohlo být položeno nějak srozumitelně," vyjádřil se Jonáš Novotný.

Podle iniciátorů referenda otázky musely být takto sestavené, to aby nebyly z právnického pohledu napadnutelné. Jihlavská radnice naopak poukazuje na to, že už od začátku uváděla, že takto Jihlavané referendu neporozumí.