VYBERTE SI REGION

Kde je voda, tam je nosná žíla s minerály

Kamenice - Jaroslav Večeřa je nadšeným sběratelem minerálů, chodí je hledat s obyčejným proutkem

3.1.2016
SDÍLEJ:

Jaroslav Večeřa jen se zlomkem své sbírky minerálůAutor: Deník/Jana Kodysová

Padesátiletý Jaroslav Večeřa z Kamenice u Jihlavy má v přízemí rodinného domku své království. A není to ledajaké království, v policích vystavuje několik stovek minerálů, hornin a zkamenělin nejen z České republiky, ale i z Maďarska či ze středního a východního Slovenska. Další stovky nerostů schovává po krabicích, něco rozdá a čas od času přibudou také nové kousky. Tento koníček ho provází už pětatřicet let a doufá, že mu ještě přinese spoustu sběratelských zážitků.

Kdy se u vás tento sběratelský koníček začal projevovat?

Má celoživotní vášeň k přírodě se začala formovat v osmé a začátkem deváté třídy na Základní škole Evžena Rošického v Jihlavě, a to za velkého přispění paní učitelky Šánové, kterou jsme měli na přírodopis. Její výklad mě hluboce zasáhl a zároveň ovlivnil, takže odsud to byl už jen krůček k tomu, abych začal bádat a sbírat kameny. Na formování mého kladného vztahu k přírodě však měl velkou zásluhu i můj otec.

Kde jste se sběrem začínal?

První minerály jsem začal sbírat v okolí Popic, což je místní část Jihlavy, kde jsem se svými rodiči bydlel. Vždycky jsem paní učitelce přinesl několik minerálů a vykládali jsme si o tom. Kromě Popic jsem toho spoustu našel také u Okrouhlíku a Vysoké. V těchto lokalitách šlo především o záhnědy, odrůdu křemene a nebo o turmalíny. Po několika letech jsem začal rozšiřovat území, ve kterém jsem hledal. Mám například záhnědy od Dlouhé Brtnice, nebo almandiny ze Stonařovska, pyromorfity a galenity z Komárovic a u Puklic se zase nachází rubelity, lepidolity a beryly.

Co všechno máte ve své sbírce právě z Popic?

Z Popic toho mám celkem dost, jak už jsem říkal, jde o mé první minerály, které jsem tu objevil na polích. Jde především o odrůdy křemene. Kromě záhněd mám ukázky růženínů a citrínu. Jde o krásné čisté křemeny, ze kterých se dají dělat šperky. V Popicích a na Okrouhlíku se mi podařilo najít také galenit, což je stříbronosná ruda. Jsou to pozůstatky z doby, kdy se u Jihlavy těžilo stříbro. Havíři těžili galenit, ze kterého posléze pomocí tavení získávali stříbro.

Můžete z toho množství vybrat opravdu nějaký top kámen? Nebo něco, na co jste pyšný?

Často se mě lidé ptají, který kámen je pro mě nejdražší nebo nejvzácnější. Všem říkám, že to není o penězích, ale o lásce a koníčku. Pokud člověk něco sbírá, tak si k tomu vypěstuje vztah. Každý koníček se může finančně zhodnocovat, ale já kameny neprodávám. Když někdo přijde, tak mu je i věnuji a ještě mám další, které mohu postupně doplňovat. Nerozlišuji tedy, které kameny jsou pro mě více či méně ceněné.

Kromě nerostů, které jste sám našel, ale máte také nějaké ze světa. Jak ty jste získal?

Když jsem před těmi 35 lety začínal, jezdil jsem na sběratelské burzy minerálů do Tišnova. Tam se každý rok na jaře a na podzim koná velká mezinárodní mineralogická burza. A protože jsem tehdy ještě neměl moc vlastních vzorků, tak jsem je nakupoval. Takže tu mám například kameny z Číny, Indie, Maroka, Německa, Madagaskaru a dalších zemí. Dnes už ale především sbírám své vlastní minerály, s kamarády jsme se zaměřili kromě České republiky na střední Slovensko a okolí Banské Štiavnice a ve východní části Slovenska máme probádané území až k Herľanům. Ale jezdíme i dál, až do Maďarska.

Existuje nějaký návod na hledání minerálů? Co je potřeba k tomu, aby sběratel začal?

Základem je nastudovat si literaturu. To by měla být první věc, kterou sběratel udělá. Dalším důležitým krokem je dostat se ke sběratelům, kteří jsou zkušení a mohou vám přesně ukázat místa, kde se nerosty nachází a jakým způsobem je hledat. To je to nejdůležitější. Ono je hezké čerpat z literatury, ale není nad to, když jde zkušený sběratel s vámi na lokalitu a ukáže vám, kde on našel křemeny a další kameny před třiceti či čtyřiceti lety.

Předpokládám, že on vám dokáže ukázat nějakou velkou plochu. Konkrétní místo si ale musíte už najít sám, že?

Přesně tak, sběratel mi ukáže místo. K tomu, jak se dostat ke konkrétnímu minerálu, mě navedl František Peštál. Přivedl mě k metodě proutkování. Když prší, tak jde voda po kameni, protože přes nepropustný jíl se nedostane. Je to jednoduché, kde je voda, tam se nachází nosná žíla s minerály.

To znamená, že chodíte kameny hledat s proutkem?

Když vím, že bych mohl něco najít, tak si utrhnu proutek. Existuje také metoda s drátky, ale tu jsem ještě nezkoušel. Ale k proutkování má předpoklady každý z nás, jen je třeba to v sobě probudit. Když si chci tedy vytipovat nějakou nosnou žílu, tak jdu po vodě.

Jak dlouho trvá, než něco s tím proutkem najdete?

To je otázka chvilky. Když vidím na poli rozsyp nebo najdu odštěpek záhnědy, tak vím, že tam v těch místech bude nějaké výchozí naleziště. Projdu si pole z jedné strany na druhou a tam, kde jde proutek dolů, si udělám značku. Například do toho místa zapíchnu další proutek. Takto si to označím prostor v délce tří či čtyřech metrů. Projdu si to území tam a zpět a snažím se určit, kudy prochází žíla.

Jaké počasí je pro vás při hledání nejlepší?

Musí být pod mrakem a nesmí svítit sluníčko. Ideální je, když jsou pole omoklá. To je základ. Považuji se za slušného sběratele, ale kopání je čím dál těžší. Kopu pouze se souhlasem majitele, kterým dost často bývá místní zemědělské družstvo. Bez toho to nejde. Člověk musí být slušný v tom, že nekope tam, kde je něco zasázeného. Nejlepší je to proto na podzim po orbách nebo z jara ještě před osetím pole. Podívejte se, jak to vypadá na vltavínových polích, kde nechávají sběratelé zkázu. To už se sběratelstvím v oboru mineralogie nemá nic společného, pro ty lidi je to byznys a nechávají po sobě spoušť.

Co se děje s kameny, které najdete? Opracováváte je ještě nějak?

Ne, všechno je přírodní. Pouze kameny zbavím hlíny a očistím je. Některé křemeny jsou pokryté oxidem železa, takže je omyji v kyselině šťavelové. Kalcity pro změnu odleptávám kyselinou chlorovodíkovou. Fluority, na nichž je křemen, odleptávám pomocí kyseliny fluorovodíkové.

Kde jste byl hledat naposledy?

Koncem prosince jsem kopal u Dlouhé Brtnice, což je pegmatitová lokalita, kde se převážně nachází turmalíny v černé formě, kterým se říká skoryl. Některé nalezené skoryly jsou lesklé a krásně ukončené. Dále jsem našel záhnědy. Pegmatitové záležitosti jsou tu hlavní, ale dají se zde najít ortoklasové živce, slída i zelené apatity.

Ve své sbírce máte i zuhelnatělé dřevo, odkud je?

V roce 2002 jsem se díky doktoru Ortwinu Tauberovi, který je kromě jiného muzejník a sběratel věcí z dob dávno minulých, věnoval podrobnému mapování a zakreslování minerálů do mapy Dolní Cerekve, kde jsem nějaký čas bydlel. Bohužel se nám to zatím nepodařilo publikovat. Zde jsem objevil několik minerálů křemene, záhnědy, andalusity se vzrostlicemi modrého safíru, opály, rohovce, rutily, apatity a zvláště mě zaujaly části zuhelnatělého dřeva ze dvou odlišných lokací. Myslím si, že jde zřejmě o pozůstatek po ledovci, který se touto krajinou v dávných dobách posouval.

Když jste zmínil publikování map s minerály u Dolní Cerekve, chtěl byste někdy tuto myšlenku zrealizovat?

Zájem o publikování mám. Chtěl bych se domluvit s panem Tauberem, už z toho důvodu, že v Dolní Cerekvi vzniklo malé muzeum, kterému by zmínka o minerálech slušela. Určitě by to mohlo být zajímavé přímo pro obec, aby lidé věděli, jaké bohatství tam mají.

Loni jste měl také výstavu minerálů ve tvrzi přímo v Kamenici. O co šlo?

Byla to obecná výstava, na kterou jsem vybral základní věci, aby to bylo pro lidi čitelné. Udělal jsem to tak, aby to zajímalo i děti. S panem ředitelem kamenické školy Janem Jelínkem jsme se domluvili a udělali jsme exkurzi i pro školáky. Děti od druhé do deváté třídy přišli do tvrze, kde jsem se jim věnoval. Udělal jsem jim výklad o minerálech.

Co na váš koníček říká rodina, máte nástupce?

Mám dva syny, ale zatím se ještě nepotatili. Uvidíme, kam budou směřovat. Ale byl bych rád, kdyby některý ze synů mohl pokračovat, je to nádherný koníček. Člověk se dostane do přírody, přijde na jiné myšlenky, a když něco vykope nebo najde, je to krásný pocit. V zimě si potom ke své sbírce sednu se skleničkou vína a prohlížím si své poslední nalezené vzorky minerálů.

Máte ještě v souvislosti se sběratelstvím nesplněný sen?

Těch snů by bylo hodně. Mám však jeden velký sen. Chtěl bych se podívat do Brazílie do lokality ametystů. Ale to si myslím, že se mi asi nikdy nesplní.

Autor: Jana Kodysová

3.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Projekt Dederova kola 
v Třešti letos opět ožívá

Třešť – Tělovýchovná jednota Orel Třešť se po roce znovu pustila do projektu Dederova kola. Smyslem projektu je možnost půjčit si na nějakém stanovišti ve městě kolo, objet si schůzky a nákupy a poté kolo zase vrátit na stejné místo. Kolo si lidé mohou vypůjčit maximálně na 24 hodin.

Skryté prémie pro Kapsch

Rakouská firma Kapsch dostává od českého státu stamilionové odměny za to, že systém efektivně funguje. Na konci letošního roku by celková odměna za deset let měla přesáhnout 1,6 miliardy korun.

ČEZ požádal o proces EIA pro nové bloky v Dukovanech

Dukovany – Společnost ČEZ dnes požádala ministerstvo životního prostředí (MŽP) o posouzení vlivů případné výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech na životní prostředí. Firma předala ministerstvu dokumenty potřebné pro spuštění procesu EIA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.