Během uplynulého týdne na něm pracovali v Telči zájemci z řad veřejnosti a také amatérští herci pod vedením Jakuba Škrdly, herce Horáckého divadla Jihlava. To, co se jim povedlo nacvičit, předvedli veřejnosti během pátečního a sobotního večera. Spolu se Škrdlou byl hlavní postavou představení jeho kolega z divadla Stanislav Gerstner.
„Je to další scénka, kterou nevidíme a ani nic neslyšíme,“ stěžovali si několikrát diváci během téměř dvouhodinového představení. V pátek po setmění se jich totiž sešlo asi pět set na telčském náměstí Zachariáše z Hradce, kde se před zaparkovanou maringotkou odehrál úvod představení. Poté se průvodem pokračovalo Telčí a tak dění viděli hlavně diváci, co se drželi vepředu.
Začátek představení před maringotkou patřil dětským hercům, kteří tam recitovali z knížek. Poté odběhli za paní s kolem herečkou Evou Čurdovou. Ta je spolu s diváky odvedla z náměstí k nedaleké lávce přes Ulický rybník. Cesta tam vedla uličkou U Masných krámů, kterou zdobily nejen citace o klaunech promítané pomocí stínů na fasády domů, ale také krátké herecké výjevy. Před lávkou na diváky čekala první zastávka s další scénkou. Během večera jich viděli hned několik. Museli ale ujít trasu vedoucí z náměstí, přes lávku, podél rybníka až téměř ke skleníku v Zámecké zahradě, kde stálo velké šapitó.
„To přeskočíš, neboj se, rozběhni se a skákej,“ takto se hecovali diváci mezi s sebou, když chtěli přeskočit potůček v Zámecké zahradě, aby se dostali na lepší místo, ze kterého by lépe viděli a slyšeli. Sledování děje jim navíc znepříjemňovali i všudypřítomní komáři.
Publikum nejvíc rozesmála scénka dvou rybářů, kteří se hádali při rybaření. První stál na břehu a druhý se objevil ve křoví rybníka. Jeden křičel lámanou francouzštinou „To je moje ryba.“. Druhý mu odpovídal anglicky, že ryba je jeho. Nakonec rybu velkých rozměrů z vody vytáhl muž, co se nebál pro ní skočit do vody.
Diváky často bavilo i to, jak si lidé mezi sebou popisovali, co vlastně vidí. „Tamti herci oblečení od hlavy k patě v černém oblečení dělají, že tam jakoby nejsou,“ vysvětlovali rodiče dětem technické pomocníky při jedné ze scének.
Celé představení bylo založeno na poetičnosti a především na vizuálnosti vzpomínek starého cirkusového principála se zvukovou kulisou pěti hudebníků. V představení se moc nemluvilo, když už účinkující měli říct nějaký text, tak mluvili anglicky, italsky a hlavně francouzsky. Role naštvané Francouzsky, která se svou dcerou hledá svého nevěrného muže patřila Evě Decroix. Známé jihlavské advokátce, tedy neherečce. V roli jejího manžela vystupoval herec Jakub Škrdla. Právě řev Francouzsky ukončoval jednotlivé scénky a diváci tak věděli, že můžou pokračovat dál v cestě. Vedoucím mužem v čele divácké skupiny byl do představení zapojený Petr Píša.
Vrcholem večera se stala poslední scénka pod šapitó v Zámecké zahradě. Stanislav Gerstner při ní přestavil cvičené blechy. Ty uměly nejen skákat dvojitá salta, ale i houpat se na houpačce. Během večera diváci viděli ještě při stínovém divadle koně a jedna z malých aktérek si s sebou nosila živého pejska. Blechy tak zakončily páteční putování a diváci za něj aktéry odměnili dlouhým potleskem.