VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostatky z Budínky pohřbili příbuzní z Německa v Jihlavě

Jihlava – Na Ústředním hřbitově v Jihlavě byly v sobotu pohřbeny ostatky dvanácti Němců, které byly v letech 2010 a  2011 vykopány ze dvou hromadných hrobů u Dobronína na Jihlavsku.

17.9.2012
SDÍLEJ:

Ostatky z Budínky pohřbili příbuzní z Německa v Jihlavě.Foto: Deník/ Libor Plíhal

Údajně až sedmnáct lidí tam mělo být v květnu 1945 ubito revolučními gardami. Porovnáním DNA se policii podařilo identifikovat dvanáct lidí. Po sedmašedesáti letech tak mohli být oficiálně pohřbeni. Ze zbylých pěti jsou dva pohřbeni v Polné, dva se nepodařilo identifikovat vůbec a jeden leží na zcela neznámém místě.

Uložení ostatků do hrobu předcházela mše v kostele svatého Jakuba v Jihlavě. Smuteční obřad nebyl narušen žádným incidentem. Na pietní akt se přišlo podívat kolem dvou set lidí. Byly mezi nimi i desítky příbuzných ze sousedního Německa. Kostelem proto zněla jak němčina, tak i čeština.

„Je mi dvaasedmdesát let a je zvláštní, že teprve nyní po tolika letech pohřbívám svého otce," svěřil se se svými pocity Heinrich Polzer, syn jedné z údajných obětí Josefa Polzera. Jeho ostatky se ale nepodařilo identifikovat, stejně jako Aloise Neubauera. Josef Polzer byl řemeslník. V Kamenné měl kovárnu a chodili k němu i čeští zákazníci. Na pohřeb dorazili příbuzní, včetně dětí z Berlína.

Mši vedl německý farář Dieter Lang a jihlavský duchovní Petr Božík. Hlavní proslovy zazněly i v češtině. „Budínka symbolizuje hrůzu, smrt, nespravedlnost. Nechceme dnes společně přidat k této strašné vzpomínce také vůli k otevřenému a čestnému přístupu k dějinám? Vůli ke smíření?" řekl v proslovu Dieter Lang a zavzpomínal na své předky, kteří pocházejí ze Stonařova na Jihlavsku.

„Má matka pracovala v mateřské školce a vybudovala školky v Otíně, Vílanci a Rančířově, byla nekonečně hluboce spjata s tímto koutem světa, s Vysočinou. Bylo to, jak tušila, naposledy," řekl několikrát dojatý Dieter Lang. Příbuzní pohřbených v kostele za své blízké zapalovali svíčky.

Po bezmála dvouhodinové mši se smuteční hosté přesunuli na hřbitov ke hrobu s mohutným žulovým křížem se jmény všech zemřelých. Je na něm napsáno: V okolí Dobronína přišlo o život na konci května 1945 v poválečném chaosu sedmnáct mužů.

Johann Niebler, zástupce všech pozůstalých, nad otevřeným hrobem řekl, že končí tříleté období čekání s nejistým výsledkem, avšak s dobrým koncem. Podle něj bylo všech sedmnáct mužů, jejichž jména jsou napsána na náhrobku, v polovině května 1945 zatčeno, drženo v provizorní věznici v Dobroníně 
a mučeno. Nakonec podle něj přišli všichni za mysteriózních okolností o život.

„Mysteriózní je to, podle jakého klíče byli vybráni zrovna tito lidé. Zřejmě šlo o náhodný výběr," vysvětlil Johann Niebler. Zmínil se o svědectví lidí, kteří si pamatují, jak se v hospodě tehdy někteří členové revolučních gard chlubili, co s nimi provedli. 
Na některých kostech, zejména lebkách, jsou patrné díry 
a praskliny. Policie ale zatím odmítá zveřejnit závěry vyšetřování.

„Obsah spisu znám. Měl jsem možnost ho prostudovat a udělat si kopie, ale musím být opatrný. Nemohu o tom mluvit dřív, než vyšetřovatel vypracuje závěrečnou zprávu," řekl Deníku Johann Niebler. Pokud mohli odborníci zjistit nějaké stopy násilí, pak to mohlo být zřejmě u tří ostatků nalezených v lokalitě U Viaduktu. Jejich kosti byly 
v mnohem zachovalejším stavu než ty na Budínce. Například ostatky Josefa Polzera se nenašly žádné. Jeden ze svědků se ale svěřil, že jako traktorista našel na Budínce lebku, ale někam ji zahodil. Podle Nieblera mohla zrovna tato lebka patřit právě Polzerovi.

Konec dlouhé doby

Na pohřeb dorazil také Fritz Havelka, autor zprávy o poválečném násilí. Nechyběla ani německá spisovatelka Herma Kennelová, jejíž kniha Bergersdorf a vzpomínky v ní zachycené, spustily lavinu vyšetřování.

„Je to konec dlouhé doby, která začala před sedmašedesáti lety velmi tragicky a teď se mírumilovně zakončila. Mrtví dostali jména a potvrdila se svědectví, o nichž jsem psala," řekla Kennelová po obřadu. Kauza ji zaměstnávala poslední tři roky a za tu dobu se na ni obrátili další lidé, kteří pohřešují své blízké. Okolnostem na Budínce se věnovala, protože se jí osobně dotýkala.

Pietního aktu se neúčastnil nikdo ze zástupců radnice 
z Dobronína. Johann Niebler zval starostu Ivana Sehnala, ale ani ten nedorazil.

„Slíbil, že přijede. Chtěl, abychom jediné neidentifikované ostatky pohřbili ve společném hrobě, ale nakonec 
z toho sešlo, proto asi nepřišel," zmínil Johann Niebler.

Zastupitelstvo Dobronína se minulé pondělí usneslo, že neztotožněné ostatky, které zřejmě patří Aloisi Neubauerovi, pohřbí na vlastní náklady v samostatném hrobě, také na Ústředním hřbitově v Jihlavě. „Na pohřeb jsem nemohl přijít, protože jsme v obci měli návštěvu z družební obce ve Švýcarsku," omluvil svou nepřítomnost na pohřbu Ivan Sehnal.

Autor: Roman Martínek

17.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ZUŠ Jihlava

Žáci uměleckých škol rozezní veřejné prostory

Ilustrační foto

Léto už je tady. Koupaliště přivítají první návštěvníky

VIDEO: Vojenská auta zdolávají terén

Vysočina - Terénní jízdu předvedli v sobotu v areálu Radarka u Koněšína řidiči historických vojenských vozidel. Na Radarku je zavedla trať letošního ročníku závodu O zlomenou poloosu.

I kámen se má štípat po létech, dozvěděli se zájemci v lomu

Mrákotín – Během Týdne geoparků otevřel jeden z mrákotínských lomů své dveře veřejnosti

OBRAZEM: V zámecké zahradě roste okolo sedmdesáti druhů pivoněk

Vysočina - Soukromé zámecké zahrady Thamary Kinsky ve Žďáře nad Sázavou se po roce opět otevřely veřejnosti. Tentokrát si příchozí mohli užívat i bohatý doprovodný program.

Titul Panelák roku 2016 chce získat dům z Třeště

Třešť, Horní Cerekev – Nově opravený zelenošedý panelový dům z Třeště usiluje o výhru v soutěži Panelák roku 2016. Z Vysočiny se do užšího okruhu nejlepších modernizovaných staveb dostal ještě růžovobéžový panelový dům z Horní Cerekve.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies