Tentokrát však nešloo žádné neonacistické pojetí, které měl pokus ze soboty 6. června. Bez silných hesel a bez účasti 700 policistů přijeli v pátek do města členové rodin a příbuzní osob, které nepřežily v Jihlavě a okolí dobu těsně po skončení druhé světové války. Položili věnce k masovému hrobu.

Cesta z Waldkirchenu

„Skupina sem dorazila z rakouského Waldkirchenu (město nad řekou Dyjí – pozn. redakce). Tam se ve středu konala bohoslužba za zesnulé a pietní pochod od česko– rakouských hranic do Waldkirchenu, tedy po cestě, kudy po válce šli vyhánění Němci z Jihlavy,“ přiblížil mluvčí sdružení Iglauer Sprachinsel Jörg Gerspach. Na hřbitově ve Waldkirchenu je památník s 25 dětskými hroby. Tyto děti nepřežily odsun z poválečného Československa.

V Jihlavě se Němci zastavili a pomodlili u masového hrobu. Památník nese celou řadu jmen. Mnohá přitom nekorespondují s realitou. „Ta jména byla počeštěna, což je špatně. Mělo by se to změnit,“ poznamenal mluvčí Gerspach. Sdružení Iglauer Sprachinsel zatím ale v tomto směru nemá podporu na jihlavské radnici.

„Selhává to na městské radě v Jihlavě. Udělat změny na památníku je velmi těžké,“ připustil Gerspach. „Ta záležitost je složitá. Jména byla počeštěna v souladu s platnými poválečnými zákony,“ řekl Deníku odborník na česko–německé otázky. Nepřál si ale být jmenován.

Tabulka mění dějiny

„Přinejmenším jedné věci bychom chtěli dosáhnout. Tabulka ve střední části jihlavského památníku zcela mění dějiny. Je na ní uvedeno, že pochovaní lidé zemřeli v letech 1939 až 1945. Přitom oni zemřeli až po válce, třeba i v roce 1946. Například v lágrech, kam byli vyhnáni, kde měli málo jídla a téměř nic na pití. Podstupovali nelidské podmínky,“ zmínil se Jörg Gerspach.

O majetkové vyrovnání sdružení Iglauer Sprachinsel nejde, ujistil Gerspach. „Pracovat chceme na usmíření a porozumění si s Čechy,“ vyzval zástupce sdružení.

Úkol pro generace

Podle Herberta Kremsera, jehož rodiče bydleli v jihlavské části Horní Kosov u tamního rybníčku, je usmíření úkolem i pro další generace. „Bylo mi 2,5 roku, když jsem se svou matkou Horní Kosov opustil. Otec byl tehdy v Rusku,“ přiblížil Kremser.

Věnec k pomníku položil zástupce partnerského města Heidenheim Rainer Domberg. „Spojení Čechů a Němců jsou v dnešní době rozličná. A je dobře, že nejde jen o spojení politiků. Připravujeme například výstavu Piccasových plakátů, které budou do Jihlavy zapůjčeny z Heidenheimu. Na podzim přijede i velký chór,“ řekl Domberg.

Jaroslav Paclík, MiroslavMareš