Právě tam jsou nově speciálně vyškolení dva lidé, kteří pomáhají lékařům a sestrám vzpamatovat se z prožitků, které některým nedají spát. Těmto pomocníkům se říká peeři.

„Například u nás na urgentním příjmu přijede posádka záchranářů od vážné dopravní nehody a my se dozvídáme, že na místě bylo například úmrtí, těžké zranění dítěte, nebo zraněná matka. Zkrátka psychicky vypjatá situace. My v první chvíli musíme fungovat jako zdravotníci a poskytnout pomoc. Ale samozřejmě že namístě jsou i emoce," udává zdravotní sestra Ivana Mátlová a nově také peer. A jak dodává, ne každý se s takovým prožitkem zvládne vyrovnat sám. „To může mít za následek celou řadu potíží, které takto zasaženého kolegu více či méně omezují v profesním, ale i v běžném životě," doplňuje k tomu Mátlová.

Další problémy
Peer je člověk speciálně vyškolený, aby pomohl druhému člověku uzavřít tuto smutnou věc, a ten mohl jít dál. Po takovém zážitku totiž mohou zdravotníka trápit nejen stále se vracející vzpomínky, ale i další problémy, jako je nechutenství, bolesti hlavy, nebo nespavost. To může trvat několik hodin, nebo i několik dní.

Sama Ivana Mátlová modelovou situaci zažila na vlastní kůži dvakrát. „Člověku se honí hlavou různé věci. Je mu líto mámy, která přišla vmžiku o své dítě. Napadalo mě, jestli bych za ní neměla jít a podpořit ji. Ale nevěděla jsem jak. Když se situace stala před několika dny podruhé, viděla jsem, jak potřebný je pro ostatní kolegyně peer. Každá z nich je máma a každou z nich to zasáhlo," líčí sestra s tím, že tyto reakce jsou normální.

Pokud je člověk vycvičeným peerem, neznamená to, že sám pomoc nepotřebuje. Ivana Mátlová spolu s další kolegyní jsou nyní jediné v jihlavské nemocnici, které jsou vycvičené k tomu, pomáhat ostatním zdravotníkům v podobně psychicky vypjatých situacích. Pomohou rozebrat situaci, vypořádat se s ní a dostat kolegy zpět do normálního chodu. Peeři dokážou pomoci také ostatním zdravotníkům, pokud mají také zdravotní, rodinné problémy, nebo řeší šikanu a tyto věci je limitují v práci.

Peeři jsou vycvičeni v rámci systému psychosociální intervenční služby. Vzdělávat se musí nyní každý rok. Absolvovat tak musí pravidelně další kurzy pod vedením klinického psychologa. A pomáhat budou nejenom kolegům v Jihlavě: „Fungujeme celorepublikově, takže dokážeme pomoci lidem v celé zemi," dodává Ivana Mátlová s tím, že neprostou samozřejmostí je diskrétnost.