Pivovary na Vysočině: Roste zájem o speciality

Bezmála stovku půllitrů by si nyní musel nachystat ten, kdo by chtěl připravit ochutnávku produkce pivovarů z Vysočiny. Pivovarnictví, které má v regionu velkou tradici a které utlumila centralizovaná socialistická velkovýroba, opět nabírá dech.

Mezi zavedené regionální pivovary z Humpolce, Havlíčkova Brodu, Jihlavy a Pelhřimova se tlačí producenti z Chotěboře. V čele s Dalešicemi se navíc s nebývalou intenzitou hlásí o slovo i takzvané minipivovary. Vytrvá-li současný trend, pak možná není daleko doba, kdy bude mít každé městečko opět své pivo. „V posledních dvou třech letech lze pozorovat příklon poměrně velké části konzumentů k regionálním pivům a  specialitám. Více se pijí třeba kvasnicová a pšeničná piva, piva typu Ale, kouřová piva a další speciality. A to je prostor hlavně pro malé pivovary," říká předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Lidé chtějí své pivo

„Příklon spotřebitelů k poctivě vařeným pivům z menších pivovarů je zřejmý. Lidé zjišťují, že regionální piva často předčí piva vyráběná nadnárodními společnostmi a bývají i levnější," potvrdil Miloš Vostrý, obchodní ředitel jihlavského pivovaru Ježek. „Roste také obliba speciálních a kvasnicových piv. U našich značek vzrostl podíl těchto piv za poslední tři roky téměř šestkrát," dodal Vostrý.

Jeho slova potvrzuje i Aleš Poul z jihlavské pivotéky U zeleného muže. „Na piva z regionu se lidé ptají. Často si nechají doporučit speciály; je znát, že chtějí něco neobvyklého," popsal Poul.

Podle Erlicha bude většina konzumentů stále vyhledávat spodně kvašené ležáky plzeňského typu, ale rozhodně je šance i pro ty producenty, kteří se chtějí vrátit k pozapomenuté tradici českých pšeničných piv, nebo vaří podle importovaných receptur. „Kvalita piva obecně roste a kdo dokáže zaujmout dobrým pivem, ten se neztratí," komentoval.

Speciály lze kromě osvědčených klasických desítek, jedenáctek a dvanáctek najít ve výrobním programu všech pivovarů na Vysočině. Větší producenti jsou však opatrnější a u většiny z nich převládají klasická piva. „V malém pivovaru si mohou experimenty dovolit snáz. Na druhou stranu je u zavedených piv jistější, jakou dostanete kvalitu," soudí Erlich.

Malí nestačí vařit

Na Vysočině však nemají, co do kvality, zřejmě potíže ani nejmenší pivovary. Z většiny z nich zní: Nestačíme vařit. „Poptávka je vynikající. Momentálně hlavně díky letní sezóně a pivním festivalům vaříme s využitím sto procent kapacity, a přesto nám pivo schází," popsala Kamila Gebrtová z jihlavského Radničního právovárečného pivovaru. „Stále se zvedá zájem maloodběratelů, ale i provozovatelů restaurací," uvedl Bohdan Vítek z velkomeziříčského pivovaru Jelínkova vila.

Posledním spuštěným pivovarským provozem v kraji je třebíčský Podklášterní pivovar. Provoz, který od začátku sází na neobvyklá piva, zde spustili teprve v květnu. „Od začátku je silná poptávka, pivo lidem chutná a jezdí i řada turistů," popsal jednatel Juraj Urbančík.

Většina větších i malých pivovarů umožní návštěvníkům nahlédnout přímo do výroby. „Nabízíme také víkendové zážitkové vaření piva, různé pohoštění pro skupiny i jednotlivce. Od prosince, kdy byl rekonstruovaný pivovar otevřen, jsme měli více než tisíc návštěvníků," popsal František Marek z klášterního pivovaru v Želivě.

Producenti z Vysočiny se snaží prorazit i s nealkoholickými pivy. Nealko vaří například v Havlíčkově Brodě, průkopníkem i v celostátním měřítku je humpolecký Bernard. Ten nabízí hned několik druhů piv a ovocných nealkoholických nápojů na bázi piva. „Nealkoholická piva se prodávají dobře, na celkovém výstavu se podílejí asi dvanácti procenty," popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.