VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pivovary na Vysočině: Roste zájem o speciality

Vysočina – Třináct pivovarů vaří na Vysočině téměř sto druhů piva. Zavedení producenti rozšiřují nabídku o speciální piva, vyrůstají nové minipivovary.

30.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Bezmála stovku půllitrů by si nyní musel nachystat ten, kdo by chtěl připravit ochutnávku produkce pivovarů z Vysočiny. Pivovarnictví, které má v regionu velkou tradici a které utlumila centralizovaná socialistická velkovýroba, opět nabírá dech.

Mezi zavedené regionální pivovary z Humpolce, Havlíčkova Brodu, Jihlavy a Pelhřimova se tlačí producenti z Chotěboře. V čele s Dalešicemi se navíc s nebývalou intenzitou hlásí o slovo i takzvané minipivovary. Vytrvá-li současný trend, pak možná není daleko doba, kdy bude mít každé městečko opět své pivo. „V posledních dvou třech letech lze pozorovat příklon poměrně velké části konzumentů k regionálním pivům a  specialitám. Více se pijí třeba kvasnicová a pšeničná piva, piva typu Ale, kouřová piva a další speciality. A to je prostor hlavně pro malé pivovary," říká předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Lidé chtějí své pivo

„Příklon spotřebitelů k poctivě vařeným pivům z menších pivovarů je zřejmý. Lidé zjišťují, že regionální piva často předčí piva vyráběná nadnárodními společnostmi a bývají i levnější," potvrdil Miloš Vostrý, obchodní ředitel jihlavského pivovaru Ježek. „Roste také obliba speciálních a kvasnicových piv. U našich značek vzrostl podíl těchto piv za poslední tři roky téměř šestkrát," dodal Vostrý.

Jeho slova potvrzuje i Aleš Poul z jihlavské pivotéky U zeleného muže. „Na piva z regionu se lidé ptají. Často si nechají doporučit speciály; je znát, že chtějí něco neobvyklého," popsal Poul.

Podle Erlicha bude většina konzumentů stále vyhledávat spodně kvašené ležáky plzeňského typu, ale rozhodně je šance i pro ty producenty, kteří se chtějí vrátit k pozapomenuté tradici českých pšeničných piv, nebo vaří podle importovaných receptur. „Kvalita piva obecně roste a kdo dokáže zaujmout dobrým pivem, ten se neztratí," komentoval.

Speciály lze kromě osvědčených klasických desítek, jedenáctek a dvanáctek najít ve výrobním programu všech pivovarů na Vysočině. Větší producenti jsou však opatrnější a u většiny z nich převládají klasická piva. „V malém pivovaru si mohou experimenty dovolit snáz. Na druhou stranu je u zavedených piv jistější, jakou dostanete kvalitu," soudí Erlich.

Malí nestačí vařit

Na Vysočině však nemají, co do kvality, zřejmě potíže ani nejmenší pivovary. Z většiny z nich zní: Nestačíme vařit. „Poptávka je vynikající. Momentálně hlavně díky letní sezóně a pivním festivalům vaříme s využitím sto procent kapacity, a přesto nám pivo schází," popsala Kamila Gebrtová z jihlavského Radničního právovárečného pivovaru. „Stále se zvedá zájem maloodběratelů, ale i provozovatelů restaurací," uvedl Bohdan Vítek z velkomeziříčského pivovaru Jelínkova vila.

Posledním spuštěným pivovarským provozem v kraji je třebíčský Podklášterní pivovar. Provoz, který od začátku sází na neobvyklá piva, zde spustili teprve v květnu. „Od začátku je silná poptávka, pivo lidem chutná a jezdí i řada turistů," popsal jednatel Juraj Urbančík.

Většina větších i malých pivovarů umožní návštěvníkům nahlédnout přímo do výroby. „Nabízíme také víkendové zážitkové vaření piva, různé pohoštění pro skupiny i jednotlivce. Od prosince, kdy byl rekonstruovaný pivovar otevřen, jsme měli více než tisíc návštěvníků," popsal František Marek z klášterního pivovaru v Želivě.

Producenti z Vysočiny se snaží prorazit i s nealkoholickými pivy. Nealko vaří například v Havlíčkově Brodě, průkopníkem i v celostátním měřítku je humpolecký Bernard. Ten nabízí hned několik druhů piv a ovocných nealkoholických nápojů na bázi piva. „Nealkoholická piva se prodávají dobře, na celkovém výstavu se podílejí asi dvanácti procenty," popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Autor: Stanislav Caha

30.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek

Vyboural se na cyklostezce

Gabriela Nováková (druhá zleva) pracuje na výletní lodi Normandia, kde velkou část posádky tvoří Češi nebo Slováci.

Studenti jezdí do ciziny hlavně vydělávat

Ulicemi krajského města jezdí festivalový trolejbus

Jihlava – Projekce dokumentárního filmu o fenoménu střelných zbraní na jihlavské střelnici a promítání dokumentárního snímku o současných česko-čínských vztazích v asijském bistru v Jihlavě. Nejen tyto snímky na netradičních místech mohou zdarma vidět zájemci v rámci letního programu Živého kina, které předznamenává blížící se Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava (MFDF).

Sloučenou školu povede staronový ředitel Matějů

Třešť, Černovice – Začátkem srpna se stal novým ředitelem sloučené střední odborné školy v Třešti Karel Matějů. Ten byl jmenován na základě výsledku výběrového řízení, které vypsal Kraj Vysočina závěrem loňského školního roku. V Třešti tak skončilo půlroční bezvládí po odchodu Františka Pospíchala do důchodu. Od ledna byla totiž škola bez ředitele.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Z Třince přivezl tři body jen starší dorost

Třinec – Fotbaloví starší dorostenci FC Vysočina jsou v MS lize zatím suverénní. I třetí kolo jim přineslo výhru, tentokrát se svěřenci trenéra Průši radovali z výsledku 2:0, kterým zdolali Třinec. Se stejným soupeřem se naopak nedokázali popasovat hráči U17, kteří domácím podlehli 1:3.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení