VYBERTE SI REGION

Práce s postiženými mě naplňuje více, než kdybych dělala za peníze

Jihlava – Třiadvacetiletá studentka Dominika Bártová uspořádala uplynulou středu charitativní veletrh s dámskou módou Votoč vohoz v kavárně Royal Cafe v Jihlavských terasách. Výtěžek organizátorka věnovala na podporu hendikepovaných z chráněných dílem z Jihlavských teras a také hendikepovaným dětem ze sportovního klubu SK Vodomílek, kde působí jako dobrovolnice.

2.1.2017
SDÍLEJ:

Akce se povedla. Charitativní Votoč vohoz vynesl přes jedenáct tisíc korun. Dominika Bártová uvažuje o tom, že založí nadaci pod svým jménem a bude se charitě více věnovat. Foto: Deník/Ivana Holzbauerová

Jak vás napadlo zorganizovat charitativní veletrh Votoč vohoz?
Měla jsem ve svém životě takové těžší období, kdy jsem svůj volný čas trávila nakupováním věcí, což dnes nepovažuji za moc dobré. Pak jsem si řekla, že musím dělat něco užitečnějšího, a začala jsem se zabývat právě plaváním s postiženými dětmi v SK Vodomílek, kde jsou mentálně i tělesně postižení. Velice mě dobrovolnictví naplňuje. Začala jsem i tancovat s dětmi v jedné jihlavské akademii, kde je dvě stě dětí. To dělám také zadarmo ve svém volném čase. A pak jsem se rozhodla, že všechny věci, které jsem si ve svém špatném životním období nakoupila, prodám, i třeba za zlomek jejich ceny, a výtěžek pak předám na dobrou věc.

Vy studujete nějaký obor, který se zaměřuje na práci s postiženými?
Ne, studuji cestovní ruch na vysoké škole. Pravý důvod, proč se tomuto věnuju, je, že jsem jako dítě prošla onkologickými komplikacemi a dnes jsem opravdu hodně vděčná, že tu můžu být a fungovat jako normální člověk. Můžu chodit, pracovat, jíst, pít. Tu nešťastnou onkologickou diagnózu máme bohužel v rodině. Moje maminka je v invalidním důchodu a spoustu věcí ve svém životě už nemůže. Proto ráda pomáhám těm, kteří neměli v životě tolik štěstí jako já, bohužel mezi ně patří i moje maminka. Myslím, že hendikepované děti si mou pozornost zaslouží. Práce s nimi mě naplňuje mnohem více, než kdybych pracovala za peníze. Není nic hezčího než, když děti utíkají na začátku tréninku přes celý bazén, protože se na vás těší celý týden, a řeknou vám to. To nelze zaplatit, i když si dost lidí myslí, že se dá vše koupit.

Na Votoč vohoz se vám povedlo vydělat přes jedenáct tisíc. Uvažujete, že uspořádáte nějakou další charitativní akci?
Ano, hraji si s tou myšlenkou. Na Votoč vohoz mě oslovovalo spoustu lidí, zda by příště mohli také věnovat nějaké oblečení. Přišli i chlapi, kteří se ptali, zda nemáme pánské oblečení. Uvažuji i o založení nadace pod svým jménem a o tom, že se budu takovým aktivitám věnovat více. Zabývám se i jinými obory, dělám make-up, učila jsem tancování, pracuji v cateringu a pohostinství. Myslím, že všechny ty zkušenosti by se daly využít pro pomoc hendikepovaným lidem. Ráda pomůžu někomu jinému, když je to v mých silách.

Víte, jak chráněné dílny a SK Vodomílek s penězi naloží?
Peníze věnované dílnám půjdou na nákup keramické hlíny. Ve Vodomílkovi je chci dát na projekt pro děti, se kterými plavu. Sama chci zorganizovat nějaký výlet nebo volnočasovou akci. Například každoročně se pro ně dělá soustředění v Hrotovicích, kde si mohou zahrát bowling, plavat, chodí do sauny a do vířivky, což stojí samozřejmě hodně peněz. Něco podobného bych pro ně chtěla zorganizovat. Musí se ale vždy zohlednit i hendikep dětí, nemohou dělat všechno, protože jsou mezi nimi vozíčkáři, děti, které nevydrží dlouho dělat jednu činnost, a podobně.

Jako dobrovolník se může do SK Vodomílek přihlásit kdokoliv?
Ano, kdokoliv, kdo vyjde s hendikepovanými dětmi. Těžší je to s mentálně postiženými. Když má například dítě Downův syndrom, je někdy těžké ho vůbec ze sauny dostat k bazénu, a pak z břehu do vody. Někdy to může trvat i patnáct minut, a pak je půlka tréninku prostě pryč. Dobrovolník ve sportovním klubu Vodomílek by měl mít rád vodu. Já jsem v minulosti závodně plavala, takže mi to bylo blízké, znám i různá technická cvičení ve vodě a podobně.

Dokázala byste říci, kolik chodí do SK Vodomílek dobrovolníků?
Počet se mění. Chodí tam pracující lidé, takže se musí přizpůsobovat časově své práci. Poté studenti, kteří zase později začnou pracovat, a chodí proto méně. Vychází to ale dost často jeden dobrovolník na dvě děti.

Můžete krátce popsat, jak fungují chráněné dílny v kavárně Royal Cafe?
Chodí sem hendikepovaní v různém věku, kteří třeba vyrábějí věci z hlíny a vystavují je v prostorách kavárny. Zákazníci si je pak mohou koupit. V kavárně jsou také zaměstnáni hendikepovaní a pomáhají obsluhovat. Například je tu jedna paní se zrakovým postižením, která do kavárny dojíždí asi osmdesát kilometrů. To je obdivuhodné. Někomu se může zdát, že je kavárna trošku pomalejší, ale pro hendikepované je cenné, že mohou něco dělat, že jsou užiteční. Dává jim to smysl do dalšího života.

IVANA HOLZBAUEROVÁ

Autor: Redakce

2.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V Pístově u Jihlavy chystají velkou sněžnou hobby rally

Novoroční koncert. Špičkový koncert Filharmonie Hradec Králové doprovodil sólista David Deyl.

Bosch dal infekčnímu oddělení nemocnice 45 tisíc korun

Florbalistky SK Jihlava zvládly tahák kola ve Vysokém Mýtě parádně!

Hranice, Vysoké Mýto – Florbalová I. liga žen má za sebou první letošní ostré zápasy. A v nich se jihlavským celkům dařilo.

Češi berou neférově nízké platy. Proč nedostávají víc?

Místo hotových výrobků děláme jen polotovary. A za směnu toho zvládneme vyrobit méně než Němci.

Majitel firmy zasunul hadici do kanálu, dělníka otrávil plyn

Rantířov – Před dvěma lety v lednu 2015 byla na Jihlavsku stejně mrazivá zima jako letos. Kvůli silným mrazům tehdy nemohli svářeči ve firmě M-Kovo v Rantířově na Jihlavsku pracovat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies