VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pralesy v Peru překvapily. Byly přátelské a bezpečné

Jihlava – Pavel Bezděčka pracuje v jihlavském Muzeu Vysočiny jako kurátor zoologických sbírek. Procestoval řadu zemí, nejvíce si oblíbil řecký ostrov Krétu.

20.11.2012
SDÍLEJ:

V Peru. Cestovatel Pavel Bezděčka (na snímku vpravo) pózuje s ornitologickým průvodcem Gustávem.Foto: archiv Pavla Bezděčky

Před pár dny spolu se svou manželkou Klárou poznávali nejen peruánské pralesy.

Jak byste popsal vaše putování po Peru?
Byla to výprava za poznáváním fauny zejména horských a nížinných pralesů v Peru. Peru jsme navštívili už letos v únoru, ale to jsme se pohybovali v Andách. Tentokrát jsme poznávali národní park Manú, což je největší národní park v Peru, který pokrývá území s nadmořskou výškou od dvou set do téměř čtyř tisíc metrů nad mořem.

Jak se člověku poštěstí, že se vydá do Peru?
Mohli jsme se tam vypravit díky jednomu projektu vysokých škol. Jelo nás celkem jedenáct, z toho dvě ženy. Strávili jsme tam patnáct dnů, od 28. října do 11. listopadu. Byli jsme tam jako pozorovatelé a turisté. O žádný cílený výzkum nešlo.

Kde všude jste se pohybovali?
Prošli jsme centrální část národního parku Manú, tedy místa, kam se dostane jen určitá část návštěvníků – výzkumné týmy a turisté třech vybraných peruánských 
cestovních kanceláří. Bydleli jsme v jednoduchých chatrčích na břehu řeky. Jedinou dopravní tepnou jsou tam řeky, nejsou tam téměř žádné cesty. Cestovali jsme na dlouhé, velmi rychlé a zároveň velmi vratké kánoi. Byl to velmi zajímavý a dobrodružný typ cestování.

Co všechno jste při svém putování viděli?
Dostali jsme se do původního pralesa – do velmi blízkého kontaktu s faunou a flórou. Například jsme mohli z malé vzdálenosti pozorovat pět druhů opic nebo rodinnou sešlost vyder obrovských, 
což jsou jedni z nejvzácnějších savců Jižní Ameriky. Pozorovali jsme i celou řadu ptáků – zejména hejna velkých druhů papoušků. Pro nás zoology to bylo podnětné, vzrušující, neuvěřitelné.

Pestrost živočichů musí být v Peru obrovská.
Ano, Peru je země, která má téměř nejbohatší diverzitu živočišných druhů na světě. Je to velká země s nejrůznějšími biotopy – od pobřeží Tichého oceánu, pouště až po velehory a pralesy.

Co pro vás bylo největším zážitkem?
Poslední dva dny pobytu v Peru jsme se přesunuli na pobřeží Tichého oceánu, do rezervace Paracas, jejíž součástí jsou i ostrovy Ballestas. Ty jsou domovem obrovského množství mořských ptáků, tučňáků a lachtanů hřivnatých. Při obeplouvání těchto ostrovů jsme se dostali asi na pětimetrovou vzdálenost od zvířat. Viděli jsme lachtany, kteří se vyvalovali na skalách a chovali se přirozeně, tedy úplně jinak, než jak jsme od nich zvyklí ze zoo. Ve vzduchu létaly desetitisíce ptáků, statisíce jich seděly na skalách.

Jak jste se připravovali?
Nastudovali jsme mnoho informací o fauně Peru.Vybavili jsme se vhodným oblečením a nezbytnostmi. Bylo nám jasné, že budeme více než týden mimo civilizaci. Pitnou vodu a všechno jídlo jsme si celou dobu vozili s sebou – nikde se nedalo nic koupit. Museli jsme se velice uskromnit. Překvapilo mě, jak dobře jsou zásobené peruánské lékárny. Když jsem onemocněl, nebyl problém sehnat jakýkoli lék.

Jak na vás prales a podmínky v něm působily?
Do pralesa jsme se dostali na konci období sucha. Dalo se tam pohybovat po celou dobu v lehkých botách. Prales byl docela přátelský, ale jinak bych asi mluvil, kdybych se tam ocitl sám bez průvodce a bez pomoci. Žádné nebezpečí ani žádné nebezpečné živočichy jsme tam za celou dobu nepotkali. Prales byl překvapivě všude docela průchodný, a to i suchou nohou.

Poznali jste i místní obyvatele?
Navštívili jsme dvě malé vesničky, které obývají příslušníci etnika Machaganga. To jsou velmi přátelští, příjemní a pěkní lidé. Pečovali o nás i při cestování po řekách – jako naši lodníci. Celý pobyt byl vzrušující. My už jsme navštívili řadu oblastí, ale tento zážitek z pralesního prostředí byl naprosto jedinečný a nedá se s ničím srovnávat.

Jak jste se s místními domluvili?
V Peru se mluví španělsky a několika indiánskými jazyky. Naši průvodci ale uměli i anglicky a francouzsky. Pro naši skupinu to bylo o to snadnější.

Jak jste se vypořádali s hygienou?
Do hovoru vstoupila manželka Klára: S tou hygienou to tam nebylo tak hrozné. Všude byla k dispozici voda přečerpávaná z řeky. A vzhledem k tomu, že jsme při cestování po řece měli vody pořád plný obličej, tak jsme pochopili, že asi není nebezpečná a že po kontaktu s ní neumřeme. Pak jsme s kolegyní zjistily, že voda s jílem z řeky se dá použít jako velmi dobrý kondicionér, a myly jsme se bez problémů ve studené vodě.

A co otravný hmyz a nemoci?
Připravovali jsme se na obrovská hejna moskytů, na to, že jedeme do malarické oblasti. Ale malárie se tam nyní už téměř nevyskytuje. Nejvíce nás otravovaly miniaturní muchničky. Celá parta se vrátila zdravá a v pořádku.

ZUZANA MUSILOVÁ

Autor: Redakce

20.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Radek Koten
5

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Stranná – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Batelov potvrdil roli lídra a využil zaváhání Brtnice

Jihlavsko – Hodně vyrovnaných a napínavých zápasů bylo k vidění v 11. kole fotbalového okresního přeboru. Neporazitelnost udržela druhá Brtnice, ale protože s Puklicemi jen remizovala, ztrácí na vedoucí Batelov už tři body, jelikož lídr si poradil s rezervou Luk.

Fotbalisté Mrákotína se na hřišti v Cejli blýskli dvanáctigólovou kanonádou

Jihlavsko – Podzimní dějství ve fotbalových III. a IV. třídách má za sebou zápasy 11. kola, a jak už to tak bývá, o divoké výsledky nebyla nouze.

Bramborářské dny zhodnotily letošní sklizeň. Bude slabší

Vysočina – Letošní sklizeň brambor bude pravděpodobně o dvanáct procent slabší, než v loňském roce. Na semináři, který byl součástí Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě, to sdělil předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení