Po ukončení těžby v uranovém dole Rožná na Žďársku chce státní podnik Diamo otevřít další těžební ložisko uranu u Brzkova na Jihlavsku.

Přípravné práce by trvaly šest až sedm let, těžba by měla zaměstnat stovky horníků asi 16 let. Záměr při úterníí návštěvě dolu Rožná podpořil premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj by vláda o tom, zda se u Brzkova bude těžba připravovat, měla rozhodnout do několika měsíců.

Starostové okolních obcí dnes o aktuálním záměru Diama nemají informace. Před několika lety ale odmítli australské těžaře, kteří měli o Brzkov zájem. „Myslím si, že vláda by prvně měla začít komunikovat s obcemi, a ne s novináři. Jiné informace než od vás nemám. Zastupitelé Polné už jednou těžbu v této lokalitě odmítli, jinak s námi nikdo nekomunikoval," řekl v úterý starosta Polné Jindřich Skočdopole.

Místostarosta Brzkova Aleš Bořil uvedl, že o záměru na zahájení těžby u Brzkova do úterního dne nevěděl. „Ale obyvatelé se k tomu určitě staví záporně," uvedl. Bojí se prý, že utrpí příroda. Ve vsi bydlí 280 lidí.

Australany odmítli, o Diamu se nic neví

„Jsme už několik let pořád ve střehu, ale aktuální vyjádření premiéra a takto rychlé vyřešení celé situace nás doslova šokovalo. Ve volebním programu máme stanovisko, že nechceme těžbu uranu v Brzkově, a za tím si stále pevně stojíme. Uvidíme, co bude dál," uvedla polenská opoziční zastupitelka za SNK Polná Dobrá adresa Libuše Kubová.

Kubová spolu s dalšími lidmi před sedmi lety iniciovala petici proti záměru australské firmy Uran Limited. Tato firma o těžbu uranu v Brzkově stála. V petici tehdy svůj nesouhlas s těžbou vyjádřilo asi 1 350 lidí.

Uranový důl u Brzkova by zasahoval i do katastru města Přibyslav na Havlíčkobrodsku. „Pro mě je to úplně nová zpráva," řekl starosta Jan Štefáček. Připomněl, že i zde před několika lety samospráva odmítla plány na vytěžení brzkovského ložiska, s nimiž přišla australská firma. Australany tehdy přes příslib peněz odmítly i další obce v okolí. O tom, jak se místní lidé postaví k možné těžbě prováděné státním podnikem, nechtěl Štefáček spekulovat.

Náhrada za Rožnou

Podle premiéra se okolí Bystřice nad Perštejnem musí připravovat na uzavření dolu v Rožné. Těžební závod Geam s 950 pracovníky patří mezi největší zaměstnavatele v regionu. „Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst," uvedl Sobotka. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. K záměru se ještě vyjádří dotčené obce i kraj. „Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby," doplnil Sobotka.

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem v Česku i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by měla vydržet ještě čtyři až pět let. „Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl ředitel Diama Tomáš Rychtařík. U Brzkova se zásoby uranu odhadují kolem tří tisíc tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 v dole a v chemické úpravně uranových rud.

Edvard Sequens z ekologického hnutí Calla upozornil na to, že platná surovinová politika počítá s ukončením těžby uranu v České republice. „Výsledkem nemusí být konkurenceschopný produkt. Uranový průmysl se snaží udržet při životě, zatím se mluví jen o udržení pracovních míst, ale na stole není dokument, který by říkal, bude to stát tolik, výsledky jsou takové, dopady takové. Pokud mluví Sobotka o tom, že by se mělo rozhodnout v řádu měsíců, tak podle mě neví, o čem mluví," vyjádřil se Sequens. Ten připomněl, že sanace za následky škod po minulé těžbě uranu přijdou státní rozpočet ještě na nejméně 30 miliard korun.

V úpravně s navazujícím odkalištěm u Rožné by se zpracovávala uranová ruda vytěžená u Brzkova, převážely by ji vlaky. Kvůli tomu se zvažuje stavba kilometry dlouhé železniční vlečky k Brzkovu. „Vybudovat odkaliště je obrovský problém, a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit," řekl ředitel Diama Tomáš Rychtařík. Diamo nyní zpracovává první dokumentaci studie proveditelnosti. Pak bude vláda rozhodovat o povolení průzkumu u Brzkova.

Před zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.

Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl být zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor uvedl, že by ražba systému chodeb pro ukládání plynu měla stát kolem pěti miliard korun.