VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přišel jsem ukázat zájem. Jsem ale rozhodnutý. Žádné úložiště tady nechci

Rohozná - Pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů přijeli do Rohozné vysvětlit, jak budou geologické průzkumy v lokalitě Hrádek vypadat.

15.2.2016 1
SDÍLEJ:

Setkání zástupců ze SÚRAO s obyvateli lokality Hrádek.Foto: ČTK

V pátek odpoledne se v Mysliveckém sále v Rohozné sešli zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) s lidmi z lokality Hrádek. Jedná se o lokalitu kolem vrchu Čeřínek, kde letos na jaře začnou geologické průzkumy, které mají ukázat, zda je místo vhodné jako úložiště jaderného odpadu.

To se dotčeným obcím, mezi které patří Hojkov, Dolní Cerekev, Cejle, Milíčov, Rohozná a Nový Rychnov, nelíbí. Někteří její obyvatelé proto přišli protestovat i na akci SÚRAO.

„Budeme dělat všechno pro to, aby tu úložiště nebylo," poznamenala Ludmila Fučíková z Dolní Cerekve. Fučíková je členkou spolku 2. Alternativa a před vstupem do sálu rozdávala všem příchozím tištěný materiál pojednávající o úložištích jaderného odpadu a o rizicích s ním spojených. Vedle Fučíkové stála před budovou další protestující s třpytkami ve tvářích a v ruce držela transparent s nápisem: Chci zářit štěstím, ne atomem.

Někteří mají jasno

Uvnitř sálu se ale žádné hlasité projevy nesouhlasu nekonaly. „S žádnými útočnými reakcemi jsem se nesetkal. Lidé opravdu přišli pro informace, aby se dozvěděli, jak fakticky ta první etapa výzkumu bude vypadat," řekl Jaromír Augusta ze společnosti SÚRAO.

Někteří příchozí ale nestáli ani o informace. „Přišel jsem sem, abych ukázal, že mě ta věc zajímá. Jsem ale přesvědčen o tom, že tady úložiště ani průzkumy nechci. Tahle akce se mi nelíbí, vnímám to i jako uplácení lidí a stejně tak se dívám na peníze, které za průzkumy dostala obec," vyjádřil svůj názor se Kamil Rod z Rohozné.

Ne všichni příchozí ale byli k průzkumům a úložišti zcela odmítaví. „Jako laik nedokážu vyhodnotit, jaká lokalita je vhodnější k tomu, aby se stala úložištěm. Neříkám, že ho tady chci, ale svítit chceme přece všichni. Někde se tedy ten odpad skladovat musí," uvedla Ivana Konířová z Dolní Cerekve, která se přišla do Rohozné zeptat, co budou průzkumy skutečně obnášet.

Lidé v lokalitě Hrádek se obávají především toho, že by v budoucnu mohli přijít o zdroj pitné vody, k čemuž by mohlo dojít v případě větších zásahů do zemského povrchu. Před tímto rizikem varuje i jihlavský geolog Zdeněk Laštovička. „Nedovedu pochopit, jak může nějaká státní instituce a pro ní pracující odborníci 
i vědci navrhnout lokalitu Čeřínek za případné místo pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu… Jak se (politici) mohou podepsat pod návrh lokality, která se nachází téměř na hydrologické „střeše Evropy", přesněji na hlavním evropském rozvodí, které zde dělí dvě hlavní odtokové oblasti: úmoří Severního a Černého moře?" ptá se Laštovička v rozhovoru pro Sdružení pro záchranu prostředí Calla, dostupném také na www.calla.cz/jodn.

Zástupci SÚRAO ale příchozím vysvětlovali, že v první etapě takovéto riziko vůbec nehrozí. „V rámci první etapy výzkumu nebudeme dělat žádné velké zásahy do zemského povrchu. Všechno to je povrchová záležitost. Chceme zjistit co nejvíce informací bez zásahu do pozemků, abychom mohli lokality zhodnotit," informoval Augusta.

Geologické výzkumy začnou na jaře v sedmi vytipovaných lokalitách v České republice. Po první etapě by měl být počet lokalit zúžen na čtyři a v těch by poté měla začít druhá etapa výzkumu, při které se již dělají hloubkové vrty. „K tomu už je potřeba souhlas vlastníka pozemku," odpověděl Augusta na otázku, zda místní musí přistoupit povinně k druhé fázi.

Odpad od sousedů

Finální místo pro úložiště SÚRAO vybere do roku 2025. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065.

„Mně se nelíbí také to, že rozloha úložiště, které je zde plánované, má být mnohem větší, než Česká republika vůbec potřebuje. Znamená to, že se sem potom bude vozit odpad z okolních států? Ty totiž místo pro svá úložiště taky nemohou najít," vyjádřil svůj názor Vladimír Fiala z Rohozné a podotkl, že se při výzkumu může také zjistit, že se v oblasti nachází jiná surovina, kterou by stát mohl chtít vytěžit. „Nesouhlasím proto ani s prvotními průzkumy," dodal Fiala.

Autor: Redakce, ČTK

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V babyboxu v Havlíčkově Brodě našli novorozeného chlapce

Ilustrační foto

Jízdní kola a čerpadlo si odnesl neznámý zloděj

Oddělení následné intenzivní péče vrací pacientům kvalitní život

Velké Meziříčí – Nemocnice svaté Zdislavy v Mostištích, místní části Velkého Meziříčí, otevřela oddělení následné intenzivní péče (NIP). Jde teprve o druhé takovéto zařízení v rámci Kraje Vysočina.

V Jihlavě poradí lidem, kteří trpí lupénkou

Jihlava – Onemocnění, kterým trpí zhruba dvě procenta populace a postihuje stejně ženy, jako muže. Nejčastějším projevem je olupování zarudlé pokožky, neboť ta se obměňuje až sedmkrát častěji než normálně. Jde o lupénku, neboli psoriázu. V Jihlavě proto naplánovali setkání, kde se pacienti s touto nemocí sejdou. A přijít mohou i ostatní zájemci a rodinní příslušníci.

Na záchranářské body dosáhly Třešť a Telč!

Vysočina – Ve fotbalových I. A třídách se o víkendu bojovalo v rámci 23. kola o důležité body. Se záchranou to asi myslí vážně v Telči a Třešti. Oba „namočené" celky vyhrály venku!

Sedmiletý kluk na kole se střetl s autem. Zranil se

Jihlava – V Antonínově Dole, jihlavské městské části, se uplynulou sobotu 27. května střetl sedmiletý cyklista s osobním autem. Z nehody vyvázl s lehkým zraněním, ale zdravotnická záchranná služba ho převezla do jihlavské nemocnice, kde zůstal hospitalizován.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies